Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

List Budivoj v roce 1909: Staré masné krámy jsou velikou ostudou našeho města

 
čtvrtek, 15. října 2015, 18:55

Že jsou masné krámy pojem, o tom není potřeba dlouho debatovat. A to i teď jako vyhlášená restaurace. Proto se jim v Drbně historičce věnuje historik Jan Schinko. Jenže jak sám říká, na jeden díl to rozhodně není. A tak má příběh pokračování i tento čtvrtek.

Po roce 1364 byly masné krámy, které dosud stály v Budějcích na náměstí, na příkaz Karla IV. přestěhovány do nově postaveného objektu na rohu Krajinské a Hroznové. Dlouhý gotický dům typu baziliky měl v postranních lodích jednotlivé krámy. Na dvorku byla malá jatka pro porážení menších hospodářských zvířat. Velká se porážela v obecních jatkách u řeky za Rybářskou bránou. Budějčtí řezníci patřili k nejbohatším živnostníkům, čímž jejich cech představoval i politickou sílu. Vydupali si královské privilegium, podle kterého se nesmělo o dnech tržních prodávat maso jinde než v masných krámech.

V roce 1554 byly gotické masné krámy přestavěny v renesančním stylu. Roku 1830 upraveny ve vlně empíru podle návrhu Antonína Krátkého. Předělalo se průčelí do Krajinské. Vzadu zůstal renesanční „vlašťovčí“ štít a cimbuří. Na předním štítu zmizely obrazy vola a lva. Zachoval se zdvojený kamenný renesanční portál, na kterém jsou vytesány dvě zkřížené sekery, symbol cechu řeznického.

Poté, co řezníci od roku 1895 masné krámy opouštěli (byla postavena velká nová městská jatka na Pražské), se v krámech usazovali drobní obchodníci. Na snímku z roku 1911 je trochu vidět, jak vypadaly zvenku.

List Budivoj ze dne 7. května 1909 se k neudržovaným krámům vyjádřil svou dobovou slovní zásobou: „Staré masné krámy jsou, jak známo, velikou ostudou našeho města. Kdokoliv je poprvé uzří, musí přímo užasnouti, že povolení činitelové dávno již nepostarali se o jejich odstranění. Na poslední schůzi obecního zastupitelstva ostře poukázal na to obecní starší Josef Šubert. Nazval masné krámy hnojištěm, semeništěm potkanů a útulnou noclehárnou různých pochybných individuí. Pan starosta dal sice panu Šubertovi za pravdu. Ale dodal, že vhodná doba k vykoupení této zpuchřelé barabizny byla již promeškána. Bude tedy ohyzdná, příšerná obluda masných krámů strašiti nás ještě dlouho, co lehkovážně propásli tatíci, mstí se dnes na jejich potomcích.“


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Také Jihočeské listy tepaly masné krámy. Jenže napadaly pouze druhotný stav, například výskyt potkanů. Na radnici nebo na okresním hejtmanství jistě potkani nevegetovali. Radnice se alespoň snažila získat na objekt vliv tím, že v exekučních dražbách krámky kupovala. V roce 1923 měla již 5 krámů z 28.

Okolo „masnejch“ ale bylo pořád živo. Dalo se tam sehnat leccos a ceny byly přijatelné. Venku pánové pokuřovali z fajfek a hospodyně prolézaly krámky. Skoro to byl takový budějcký supermarket (Broukárna a TETA vznikly později). Jen byl problém v tom, že majitelů bylo hodně a nedohodli se, jak do cenného objektu, památkově i exponovaným místem, investovat. V průčelí měl oblíbený obchod lahůdkami Antonín Hušák. Udržel se do roku 1948.

V roce 1949 přislíbilo ministerstvo školství 500 000 Kčs na asanaci masných krámů. Tehdy ještě slovo „asanace“ neznamenalo bourání, ale opravu. Radnice ustanovila v červenci komisi, která měla za úkol podat návrh na využití krámů. Jsou známa jména členů komise, ale neví se, kdo první řekl, že by to mohla být restaurace. Originální nápad to však nebyl. V roce 1921 totiž chtěl zařídit v masných krámech automatický restaurant J. Nuska, ale radnice mu jeho žádost zamítla.

Restaurace přehlasovala galerii i tržnici, což byl historický moment. Karel Kakuška, později okresní konzervátor, přiznal po letech, že byl pro galerii. Objekt byl upraven v letech 1952 až 1954 podle projektu inženýra architekta Jaroslava Fidry. Sjednotil různě vysoké pultové střechy krámků a zahrnul do restaurace i hostinec U Tří sedláků, kde vznikla kuchyně. Měla většinou otevřená okna, kdo šel okolo viděl a cítil, co dobrého se vaří.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Madeta loni zvýšila tržby o 875 milionů na 5,7 miliardy korun

čtvrtek, 15. října 2015, 18:08

Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni i přes pozastavený export výrobků do Ruska, zvýšila meziročně tržby o...

Budete se bát... Do kin vstupuje nový gotický horor Purpurový vrch

čtvrtek, 15. října 2015, 16:43

Rádi v kině křičíte hrůzou? Drtíte ruce svého souseda a popcorn leknutím rozhazujete po celém okolí? V tom případě je čtvrtek...

SOUTĚŽ: Teď ne! Činoherní studio Bouře zahraje hru o úspěšném muži...

čtvrtek, 15. října 2015, 15:49

Tuto neděli znovu ožije Divadelní sál DK Metropol. Činoherní studio Bouře přijede do Českých Budějovic zahrát hru od Jeana Clauda...

Přes Bechyňský potok povede na novém úseku D3 most

čtvrtek, 15. října 2015, 07:46

Stavba úseku dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí na Táborsku a Bošilcem na Českobudějovicku pokračuje budováním mostu přes...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Bývalý moderátor Slávek Boura může skončit ve vězení. Jeho jméno figuruje v drogové kauze

Českým showbyznysem hýbe kauza, která nemá obdoby. V obří drogové aféře, která se má týkat pašování stovek kilogramů narkotik mezi Českou republikou, Austrálií a Novým Zélandem, má figurovat také bývalá televizní hvězda Slávek Boura. Celou kauzu podle policie dozoruje státní zastupitelství v Českých Budějovicích.

Gazdík chce v dubnu skončit v čele Starostů

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík chce skončit v čele hnutí, které podle něj potřebuje nový impulz. Příští týden navrhne širšímu vedení STAN, aby zkrátil funkční období předsednictva a v dubnu se uskutečnil volební sjezd. Sám se chce více věnovat školství a podílet se na přípravě jeho reformy. Gazdík tak potvrdil informaci serveru Aktuálně.cz o svém připravovaném odchodu.

Jaromír Soukup opět neudržel jazyk za zuby. Česká televize na něj podává trestní oznámení

Vyhrocená atmosféra mezi veřejnoprávní Českou televizí a soukromou televizí Barrandov opět graduje. Postaral se o to majitel Barrandova Jaromír Soukup, který ve svém pořadu hrubě urážel jednoho z redaktorů ČT. Reakce veřejnoprávní televize na sebe nenechala dlouho čekat.