Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

List Budivoj v roce 1909: Staré masné krámy jsou velikou ostudou našeho města

 
čtvrtek, 15. října 2015, 18:55

Že jsou masné krámy pojem, o tom není potřeba dlouho debatovat. A to i teď jako vyhlášená restaurace. Proto se jim v Drbně historičce věnuje historik Jan Schinko. Jenže jak sám říká, na jeden díl to rozhodně není. A tak má příběh pokračování i tento čtvrtek.

Po roce 1364 byly masné krámy, které dosud stály v Budějcích na náměstí, na příkaz Karla IV. přestěhovány do nově postaveného objektu na rohu Krajinské a Hroznové. Dlouhý gotický dům typu baziliky měl v postranních lodích jednotlivé krámy. Na dvorku byla malá jatka pro porážení menších hospodářských zvířat. Velká se porážela v obecních jatkách u řeky za Rybářskou bránou. Budějčtí řezníci patřili k nejbohatším živnostníkům, čímž jejich cech představoval i politickou sílu. Vydupali si královské privilegium, podle kterého se nesmělo o dnech tržních prodávat maso jinde než v masných krámech.

V roce 1554 byly gotické masné krámy přestavěny v renesančním stylu. Roku 1830 upraveny ve vlně empíru podle návrhu Antonína Krátkého. Předělalo se průčelí do Krajinské. Vzadu zůstal renesanční „vlašťovčí“ štít a cimbuří. Na předním štítu zmizely obrazy vola a lva. Zachoval se zdvojený kamenný renesanční portál, na kterém jsou vytesány dvě zkřížené sekery, symbol cechu řeznického.

Poté, co řezníci od roku 1895 masné krámy opouštěli (byla postavena velká nová městská jatka na Pražské), se v krámech usazovali drobní obchodníci. Na snímku z roku 1911 je trochu vidět, jak vypadaly zvenku.

List Budivoj ze dne 7. května 1909 se k neudržovaným krámům vyjádřil svou dobovou slovní zásobou: „Staré masné krámy jsou, jak známo, velikou ostudou našeho města. Kdokoliv je poprvé uzří, musí přímo užasnouti, že povolení činitelové dávno již nepostarali se o jejich odstranění. Na poslední schůzi obecního zastupitelstva ostře poukázal na to obecní starší Josef Šubert. Nazval masné krámy hnojištěm, semeništěm potkanů a útulnou noclehárnou různých pochybných individuí. Pan starosta dal sice panu Šubertovi za pravdu. Ale dodal, že vhodná doba k vykoupení této zpuchřelé barabizny byla již promeškána. Bude tedy ohyzdná, příšerná obluda masných krámů strašiti nás ještě dlouho, co lehkovážně propásli tatíci, mstí se dnes na jejich potomcích.“


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Také Jihočeské listy tepaly masné krámy. Jenže napadaly pouze druhotný stav, například výskyt potkanů. Na radnici nebo na okresním hejtmanství jistě potkani nevegetovali. Radnice se alespoň snažila získat na objekt vliv tím, že v exekučních dražbách krámky kupovala. V roce 1923 měla již 5 krámů z 28.

Okolo „masnejch“ ale bylo pořád živo. Dalo se tam sehnat leccos a ceny byly přijatelné. Venku pánové pokuřovali z fajfek a hospodyně prolézaly krámky. Skoro to byl takový budějcký supermarket (Broukárna a TETA vznikly později). Jen byl problém v tom, že majitelů bylo hodně a nedohodli se, jak do cenného objektu, památkově i exponovaným místem, investovat. V průčelí měl oblíbený obchod lahůdkami Antonín Hušák. Udržel se do roku 1948.

V roce 1949 přislíbilo ministerstvo školství 500 000 Kčs na asanaci masných krámů. Tehdy ještě slovo „asanace“ neznamenalo bourání, ale opravu. Radnice ustanovila v červenci komisi, která měla za úkol podat návrh na využití krámů. Jsou známa jména členů komise, ale neví se, kdo první řekl, že by to mohla být restaurace. Originální nápad to však nebyl. V roce 1921 totiž chtěl zařídit v masných krámech automatický restaurant J. Nuska, ale radnice mu jeho žádost zamítla.

Restaurace přehlasovala galerii i tržnici, což byl historický moment. Karel Kakuška, později okresní konzervátor, přiznal po letech, že byl pro galerii. Objekt byl upraven v letech 1952 až 1954 podle projektu inženýra architekta Jaroslava Fidry. Sjednotil různě vysoké pultové střechy krámků a zahrnul do restaurace i hostinec U Tří sedláků, kde vznikla kuchyně. Měla většinou otevřená okna, kdo šel okolo viděl a cítil, co dobrého se vaří.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Masné krámy byly na náměstí postaveny brzo po založení města. Karel...

čtvrtek, 8. října 2015, 19:11

Že jsou masné krámy pojem, o tom není potřeba dlouho debatovat. A to i teď jako vyhlášená restaurace. Proto se jim v Drbně...

Klobouky se při pozdravu smekaly, nebo se do nich jen cvrnklo. Tě...

čtvrtek, 1. října 2015, 17:31

O Drbnu historičku nepřijdete ani další čtvrtek. Historik Jan Schinko se nyní věnuje kloboučníkům v Budějcích. Bylo totiž...

Na Josefáku vznikl budějcký hokej. Začínal zde AC Stadion

čtvrtek, 24. září 2015, 19:04

Už jako tradičně nemůže ve čtvrtek chybět další díl Drbny historičky. Jan Schinko se věnuje Josefáku, který byl zprvu kritizován....

Dva roky byla v Budějcích parní a koňská železnice. Radnice usilovala...

čtvrtek, 17. září 2015, 17:26

Je čtvrtek a... Drbny historičky je třeba. Historik Jan Schinko si tentokrát vzal pod lupu Nádražní třídu a staré budějcké...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.