Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Masné krámy byly na náměstí postaveny brzo po založení města. Karel IV. je ale nechal odstranit

 
čtvrtek, 8. října 2015, 19:11

Že jsou masné krámy pojem, o tom není potřeba dlouho debatovat. A to i teď jako vyhlášená restaurace. Proto se jim v Drbně historičce věnuje historik Jan Schinko. Jenže jak sám říká, na jeden díl to rozhodně není. A tak bude mít příběh pokračování i další čtvrtek.

Masné krámy byly v Budějcích postaveny na náměstí nejspíše brzy po založení města v roce 1265. Nejstarší písemná zpráva o nich je z roku 1336, kdy město postihla velká povodeň, při které, jak tenkrát zapsal kronikář, dosahovala voda až na rynk k masným krámům. Neuvedl sice, že také až ke chlebovým krámům, ale předpokládá se, že chlebové krámy stály na náměstí současně s masnými. Ve 14. století navštívil Budějce několikrát Karel IV. a vida hrozný nepořádek kolem masných krámů, nařídil dne 19. února 1364 masné a chlebové krámy z náměstí odstranit a náměstí vydláždit. 

To byl moment, kdy začala nová historie masných krámů na rohu Krajinské a Hroznové, ale pořád to byly jen krámy řezníků (původně jich bylo 28). Věhlas masných krámů nad rámec Budějc a kraje způsobila přestavba v letech 1953 a 1954 na restauraci. V Rakousku vznikly kluby přátel masných krámů v Budějcích, jejichž členové měli základní povinnost navštívit masné krámy alespoň jednou ročně. Podstata věhlasu byla jednoduchá - dobré jídlo, dobré pivo a dobré prostředí. 

Jako restaurace a pivnice, vzadu byly také klubovny na různé schůze a oslavy, jsou masné krámy prakticky nové. Nezažily období c. k. a 1. republiku. Tím se jich netýkaly občasné skandály v jiných podobných podnicích za c. k. a výtržnosti za 1. republiky. Od roku 1954 byla již jiná situace. Kromě obědů a pivařských debat v interiéru bylo možné si jen tak skočit na pivo na stojáka. Pro pivaře byl totiž zřízen speciální vchod (v létě obležen) z Hroznové přímo ke zdroji. Když bylo plno, podával šenkýř půllitry oknem. Využívali to i atleti ze Slavoje, když šli z tréninku. Vchod byl zazděn v roce 1985. Na budově banky se současně objevily kamery.


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Někteří štamgasti chodí do masnejch 20 i 30 let. Atlet Josef Honner: „Častěji sem chodím posledních pětadvacet let, když jsem přestal sportovat. Tenkrát tady byly dva výčepy a my stávali u hříbku, jak se říkalo místu vzadu, kde byly dva stoly na vysoké noze. Na hříbku se střídalo šedesát lidí, pořád jich tam bylo tak deset. Půlka už je mrtvá. Taky jsme sedávali uprostřed. Byly tady stoly chytráků, moudrých, chatařů ze Stropnice, rybářů. Vymysleli tu kdysi pro štamgasty pivněnky, něco jako stravenky do školní jídelny. Měli jsme pivo lacinější.“

Na snímku pořízeném v roce 1911 je v popředí zachyceno bourání renesančního Ettmayerova domu a barokního Maškova domu v Krajinské a Schacherlova domu v Hroznové.  Bourá se v poklidu, lidi si vybírali použitelný stavební materiál. Možná to ani nebyla hlučná demolice v dnešním pojetí, prostě se domy od střechy dolů rozebraly. Na tom zplanýrovaném místě byla potom postavena německá spořitelna (dnes Komerční banka). Pro fotografa se na krátký čas odkryl pohled na trakt masných krámů v Hroznové. Jednotlivé krámy měly různě vysoké pultové střechy.

V roce 1901 měly masné krámy namále. Informace Jihočeských listů dne 10. července 1901: „Jak známo jedná obec zdejší již dlouho o koupi masných krámů. Nyní konečně došlo k dohodnutí se všemi majiteli krámů, až na paní Haveldovou. Odstupní cena smluvena 84 000 K a jakmile se podaří získat souhlas výše jmenované paní, přejdou masné krámy v majetek obce, která krámy zboří a zřídí na jejich místě tržnici potravin.“ Poněvadž Jihočeské listy se dále o paní Haveldové nezmiňovaly, je skoro jisté, že radnici se nepodařilo získat souhlas paní Haveldové (nepovolila), čímž se krámy nemohly zbořit. Tedy mohly, ale zůstal by stát krám paní Haveldové.

Nejistá situace nastala v roce 1949. Ministerstvo školství slíbilo dotaci 500 tisíc československých korun a teprve potom radnice na využití masných krámů jmenovala komisi.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice se chystá na halovou sezonu

čtvrtek, 8. října 2015, 16:20

Přípravy pro další zimní sezonu jsou nyní v tenisovém areálu LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice v plném proudu. Počasí už...

Nabušené premiéry! Čeká nás strhující Muž na laně, dobrodružný Pan a...

čtvrtek, 8. října 2015, 14:46

Bude vám běhat mráz po zádech, možná zapomenete na chvíli dýchat... Do Cinestaru ve čtvrtek přijde nový film Roberta Zemeckise s...

SOUTĚŽ: Dynamo hostí souseda v tabulce, přijede béčko Olomouce

čtvrtek, 8. října 2015, 13:12

Možnost posunout se v tabulce výše budou mít v pátek fotbalisté českobudějovického Dynama. Na Střeleckém ostrově přivítají...

Motor otočil šlágr kola z 0:3 na 4:3 a připsal si dva body

středa, 7. října 2015, 20:44

Šlágr 11. kola WSM Ligy se tentokrát odehrál na ledě třetího Kladna, kam zavítal druhý Motor. Tomu se vůbec nepovedl start do...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česká republika jako most mezi východem a západem?

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.