Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Dva roky byla v Budějcích parní a koňská železnice. Radnice usilovala o propojení obou nádraží

 
čtvrtek, 17. září 2015, 17:26

Je čtvrtek a... Drbny historičky je třeba. Historik Jan Schinko si tentokrát vzal pod lupu Nádražní třídu a staré budějcké nádraží, které v dřívější době stálo o pár stovek metrů jinde, než je momentálně.

Na snímku pořízeném před rokem 1907 je zachycena Nádražní třída (v tom čase se jmenovala Nákladní) ve směru od starého nádraží k budoucímu novému nádraží. Širokou ulici překlenuje v pozadí příhradový most, který vedl přibližně z dnešního Mercury přes železniční těleso do Pětidomí. Most rozebraný v červnu 1907 byl dlouhý 379 metrů, vysoký 6 metrů. Staré nádraží z roku 1868 bylo zasaženo při náletu na konci války v roce 1945 a poté torzo odstraněno. Stálo zhruba v místech železniční polikliniky. Dva domy po levé straně na snímku dosud stojí.

Vlevo je dům sochaře a štukatéra Ulricha Bartunka (takto se psal za c. k., zřejmě se jmenoval Oldřich Bartůněk) a vedle Hotel U císaře rakouského. Shodou okolností přijel vlakem v roce 1895 do Budějc rakouský císař František Josef I., natáhly mu přes ulici červený koberec a šel vlastně do svého. Další dům, jednopatrový, byl poškozen při náletu, ale v části sídlila ještě po roce 1948 tiskárna Moldavia zasahující novějším objektem do Kasárenské. Původně německé nakladatelství se politickým orgánům od roku 1948 hodilo, tiskly tam různé materiály o Rusku, Gottwaldovi a Stalinovi.

Na druhém rohu Kasárenské je vidět výpravný novorenesanční dům staré pošty, vinárníka Vojtěcha Feruse, sídlo tržnice lišovských truhlářů a sídlo Jihočeské továrny na výrobu zrcadel a rámů BLOKO (podle majitelů Blocha a Kohna). Hodnotný velkoměstský dům, jakých je v Budějcích málo, byl překvapivě odstřelen dne 17. listopadu 1990, to je v nové době, kdy už se předpokládalo, že se takové domy bourat nebudou. Demoliční výměr se bude vydávat jen ve výjimečných případech ve veřejném zájmu. Radnice ustoupila tlaku podniku ČSAD, který tvrdil, že nemá, kam umístit autobusy před odjezdem nebo po příjezdu z linky. Skutečně tam poté několik autobusů parkovalo. Mercury a nádraží na střeše vzniklo v jiném období.

S domem BLOKO to přímo nesouvisí, jen se to časově shoduje. Dne 1. října 1990 byly před nádražím otevřeny podchody. Hned první den se musely uzavřít sjezdy do podchodu pro kočárky, poněvadž jízda po nich byla pro dítě i rodiče podle expertů životu nebezpečná. Přivařily se tam kovové zátarasy.

Za domem BLOKO byl volný prostor s nájezdem na most do Pětidomí. Účinkovaly tam cirkusy a později si v těch místech postavilo sdružení YMCA společenský a sportovní areál. Staré nádraží se dokončilo v roce 1868, přičemž se hned se zjistilo, že kapacitou nevyhovuje, během dvou let se muselo přestavět. Stavitel Kneissl ale za to nemohl. Pracoval s kapacitou podle zadání radnice.

První vlak odjel z Budějc do Plzně dne 1. září 1868. Poslední koňka jela ve městě dne 1. dubna 1870, z čehož vyplývá, že dva roky byla v Budějcích současně v provozu parní i koňská železnice. Jen každá v jiné části města. Radnice dle místních listů usilovala o propojení parního nádraží s uvolněným nádražím koňským u Hardtmuthky. Stavitel Kneissl již vypracoval předběžný projekt. Pobočná trať měla vést až do dnešní ulice Boženy Němcové k bývalé sirkárně a podle listu Budweiser Kreisblatt měla být v roce 1870 postavena. Ale nepostavila se.

Problém byl v tom, že dráha do Plzně byla císařská, kdežto místní dráhu by musela platit radnice. Radnice měla v 19. století velké plány, což je v pořádku (v roce 1888 přišla s nápadem zřídit koňskou tramvaj, později parní tramvaj), ale pak většinou nastala situace, kterou by šlo nazvat „ticho po pěšině“. Může se připomenout, že tramvaje a městskou elektrárnu „zaváděla“ radnice 20 let. V roce 1892 se konala politická obchůzka starého nádraží za účasti místodržitelského rady Manschingera, která rozhodla, že se nádraží musí přestavět. Otálelo se a až po 10 letech převážil názor, že se musí postavit nádraží úplně nové a jinde. Stalo se v roce 1908.

Napsal Jan Schinko

Kam dál?

Den otevřených dveří u společnosti Václav Princ nabídne soutěž o...

čtvrtek, 17. září 2015, 17:09

Václav Princ, s.r.o. působí na trhu v jižních Čechách již 25 let. Firma má zkušenosti se zásobováním řemeslníků, stavebních...

Ponor do vod, moří, oceánů - se Stevem Lichtagem a Jindřichem Soukalem

čtvrtek, 17. září 2015, 15:18

Vlna... Ne, úplný příliv energie, humoru, zajímavých informací a nadhledu - tak působí setkání se Stevem Lichtagem a Jindřichem...

V sobotu se koná Den otevřených dveří v teplárně. Nabídne program pro...

čtvrtek, 17. září 2015, 13:41

Den otevřených dveří v teplárně, který se uskuteční už tuto sobotu 19. září, nabídne program pro celou rodinu a stane se dalším...

Povedlo se otevření nové K2? Co bude dál?

čtvrtek, 17. září 2015, 11:13

Znovuotevření oblíbeného klubu K2 mělo velký úspěch! Kdo byl, může potvrdit. A kdo ne, tak pro toho je tu další možnost, jak se...

 

Komentáře

Frodo kocour

"Hned první den se musely uzavřít sjezdy do podchodu pro kočárky, poněvadž jízda po nich byla pro dítě i rodiče podle expertů životu nebezpečná. Přivařily se tam kovové zátarasy." A co ten kdo to navrhl a dostal zaplaceno? Byl potrestán? Nebo prostě jen někdo přivařil přes zábradlí trubku a všichni drželi hubu?

čtvrtek, 17. září 2015, 20:25
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Policisté vypátrali dvanáctiletého chlapce z...

  • Své ano si řekli na jednotce intenzivní péče...

  • V Novohradských horách a v okolí Třeboně...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie podle České televize zadržela muže podezřelého z napadení Kvitové

Podle informací České televize policisté zadrželi muže, který je podezřelý z předloňského napadení tenistky Petry Kvitové. S informací přišla veřejnoprávní televize, policisté se k podrobnostem zatím nevyjadřují.

Studie o vlivu fanoušků potvrdila existenci „12. muže na hřišti“

Studie vypracovaná sportovními psychology pro společnost Mastercard, sponzora Ligy mistrů UEFA, zjistila, že fanoušci skutečně dokážou být „12 mužem na hřišti“. Hlasitá podpora z tribun a mávání klubovými vlajkami a šálami dokáže ovlivnit duševní rozpoložení fotbalistů a zvýšit jejich úsilí až o osm procent. Když se vezme v potaz dopad na všech 11 hráčů týmu, odpovídá takové navýšení prakticky hráči navíc. Finalisté letošní Ligy mistrů, Liverpool a Real Madrid, tak budou mít i tajnou zbraň: své fanoušky.

Život s hlavou nad rybníčkem. O těch, co jsou pod vodou, nevíte nic

V Česku je v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. O jejich životech, osudech, pocitech a frustracích i důvodech, proč volí extrémisty, populisty a Zemana, však centrální média, politici ani lidé, kteří neřeší existenční problémy, mnoho neví.