Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Po Linecké silnici jezdily tramvaje. O historkách z nich psaly noviny s oblibou

 
čtvrtek, 10. září 2015, 16:14

Další týden s sebou opět přináší náhled do budějcké historie. Tentokrát se historik Jan Schinko věnuje tramvajím, které jezdily po Linecké silnici, nynější Lidické třídě. Rovněž zmiňuje, že v okolí Matice Školské byla asi největší koncentrace cukrářů v Budějcích.

Vybarvená pohlednice z let před 1. světovou válkou zachycuje dnešní Lidickou třídu, tehdy Lineckou silnici, směrem do města přes křižující ulicí Matice školské. Na rohu Matice Školské právě stojí U Stožických na zastávce tramvaj. Že stojí, je patrné z toho, jak dvě dámy klidně přecházejí vozovku. V roce 1908, když se stavěla tramvajová doprava, radnice nemístně na dopravě šetřila a maskovalo to tím, že v ulicích nemohou být dvě koleje vedle sebe. Na příkladu Lidické je vidět, že mohly.

V přízemním domku, jehož část je zcela vlevo, bydleli Schweighoferů. V patrovém domě vedle bylo známé cukrářství U Cábů. František Cába dělal dobrou zmrzlinu. K Cábům se váže příhoda ze školy v ulici Matice školské. Žák 3. B v roce 1952 Lojza M. si o hlavní přestávce skočil k Cábům pro zmrzlinu a ve třídě ji lízal. Přistihl ho ředitel, dotáhl k tabuli a vrazil mu takovou facku, že se Lojza zapotácel. Ale vybalancoval to a zmrzlinu nepustil. Ředitel si zřejmě uvědomil, že to přehnal a rychle odešel. Lojza pak zmrzlinu dolízal a ještě dával líznout kamarádům.

Na rohu Matice Školské vpravo proti Stožickým měl cukrárnu Felix Vykysalý, vedle Kina Kotva cukrovinky a také zmrzlinu Josef Chrášťanský, šikmo naproti cukroviny Marie Hrušková a Antonie Sirůčková. To je poměrně velká koncentrace cukrářů. Jde asi o rekordní počet cukrářů a zmrzlinářů v Budějcích na 1 hektar. Nehledě na cukroviny v předsálí Kina Kotva (na náměstí, které má plochu 1,8 hektar, byla tři cukrářství). Na domě U Cábů je poutač přesně nezjištěné firmy Fesl.

V domě vedle Cábů, to již na rohu Matice školské měli Karel a Marie Kazilovi řeznictví, později dlouho za socialismu obchod potraviny a lahůdky U Dvořáků. Na druhém rohu Matice Školské v přízemním domku bylo pekařství Josefa Pučelíka. Dlouho se tam pekařství drželo, i když obchod měl za socialismu název Mlékárna. V paměti je den 1. června 1953, kdy u Pučelíků bylo plno, což by nebylo nic zvláštního, měli dobré pletené rohlíky a chleba, takže to patřilo k věci, ale mimořádné bylo, že se na pultě při placení „povalovaly“ tisíce československých korun. Od toho dne totiž platila „Zápotockého“ měnová reforma (počítalo se 1:50, přičemž nové peníze ještě nebyly).

Tramvaj měla od náměstí zastávku u divadla, výhybnu na Wilsonově náměstí, zastávku u ulice Matice školské (na snímku), u měšťanského pivovaru, u Hostince U města Krumlova (roh staré Roudenské), Šumavská ulice a poslední Erbenova. Koleje končily kousek za Erbenovou ulicí směr Rožnov. Původně do roku 1936 zahýbala trať do Heydukovy ulice k jižní zastávce. Lidická se na pohlednicích objevuje málo, asi fotografům nepřipadala architekturou atraktivní. Nejstarší dům na snímku je bývalá vojenská nemocnice. Na pohlednicích se masivně objevuje až po dostavbě paneláků v okolí Modré hvězdy a Restaurace Reginy, ale pouze paneláky.

O tramvajích s oblibou informovaly budějcké noviny Republikán a Jihočeské listy. „Dne 16. srpna 1932 ve 12.45 hod. jel šofér B. Doležal nákladním autem z Děkanské (dnes U Malše) na Lineckou. Seznal podle zvonění, že se blíží tramvaj, hleděl zastavit, což se mu podařilo, avšak těsně u kolejí. Řidič tramvaje spatřiv auto u kolejí, počal ve vzdálenosti 13 m prudce brzditi, aby zastavil, čehož nedocílil a tak nastal náraz. Auto bylo poškozeno a nezpůsobilé další jízdy. Tramvaj byla poškozena pouze na nátěru. Ke zranění nedošlo, jedině ku škodě 60 Kč vylitím šesti obědů p. K. Matouškové, dělnici, bytem Linecká 72, a to následkem prudkého zabrzdění vozu, v němž seděla.“

V tramvaji se sedělo podélně, zády k oknům. Když tramvaj prudce zabrzdila převalil se sedící na souseda ramenem a celkem nic se nedělo. Jinak se však chovala taška se šesti obědy p. Matouškové. Kdo uhradil 60 Kč, nebylo uvedeno.

Napsal Jan Schinko

Kam dál?

SOUTĚŽ: Brahms a Martinů - netradiční setkání. Jihočeské divadlo...

čtvrtek, 10. září 2015, 15:38

V sobotu 12. září se již po několikáté setkají příznivci operního souboru Jihočeského divadla s orchestrem Jihočeského divadla v...

FOTO: Na Senovážném náměstí vznikl památník letcům, slavnostní...

čtvrtek, 10. září 2015, 14:41

Čtyři mladíci z Budějc zahynuli v královském letectvu RAF během druhé světové války. A právě jim je věnován památník na...

Na Hluboké se bude hrát golfový turnaj ve španělském duchu

čtvrtek, 10. září 2015, 06:14

Golfový klub Hluboká nad Vltavou přichystal na 19. září turnaj La Cabaña Golf Restaurant. Můžete se těšit na speciální menu,...

Start jak má být! Motor zvítězil v Havířově 5:2

středa, 9. září 2015, 20:26

Všichni fanoušci českobudějovického hokeje se dnešním dnem konečně dočkali. Odstartoval nový ročník druhé nejvyšší české hokejové...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Z Budějc do Rakouska se bude jezdit...

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Neznámý vandal poškodil cizí auto. Majiteli...

  • Po nezletilém chlapci už měsíc pátrá...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?