Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Staroměstská už není jako dřív. Všechny domy z ní zmizely, zůstal jen panelák v pozadí

 
čtvrtek, 3. září 2015, 17:01

Pamětníci budou určitě vzpomínat na to, že ulice Staroměstská nevypadá tak, jak vypadala dříve. Stejně jako historik Jan Schinko, který se v dalším díle Drbny Historičky věnuje ulici, která existovala dávno předtím, kdy se ještě na soutoku Vltavy a Malše rozkládaly mokřiny a bujná pralesní lužní vegetace.

Všechny domy, co jsou k vidění na snímku pořízeném před rokem 1970, byly hrubě zbořeny. Pouze vlevo v pozadí rozestavěný panelák existuje. Záběr zachytil ulici Staroměstskou ve směru od koldomu ke staroměstské škole. Vpravo se lomí a dále pokračuje Staroměstská, vlevo mimo snímek vede Budivojova kolem patrových domů, z nichž v jednom bývala chvalně známá Hospoda Na schůdkách. To byla celkem normální hospoda, ale v letních dnech posedávali pivaři na schodech do domu. Není to přímo doloženo, ale vrchní jim nosil pivo až na ty schůdky.

Pohledově tuto část Staroměstské uzavírá staroměstská škola z roku 1861. Na snímku je už poněkud pustá, poněvadž se odstěhovalo Podnikové ředitelství státních lesů na Rudolfovskou do vlastního domu. V přízemí školy je ještě v provozu obchod Jednoty s názvem Družstevní prodejna - potraviny, uzeniny. Škola byla zbořena v únoru 1970. Byla zima, ruská okupace, takzvaná normalizace, začal platit pendrekový zákon, takže se politikům bouralo snadno.

Zbořit školu je ovšem impertinence, byť objekt za léta působení lesáků trochu sešel. Družstevní prodejna také tratila, ale Jednota si později postavila Družstevní obchodní dům Družba. Staroměstská škola z roku 1861 postavená stavitelem Alexandrem Haasem jako obecná škola pro Staré město byla v tom čase vlastně nová. Stará škola s nedostatečnou kapacitou sídlila v domku u hřbitova.

Před školou bývalo malé náměstí (na snímku to není patrné), kde vlevo stál statek Holanských, původně Daudlebských, zmíněná Hospoda Na schůdkách a pumpička na pitnou vodu představující komunikační uzel. U pumpičky či vasrlajtunku se člověk dověděl, co je nového na Starém městě a co se přihodilo. Další pumpička stála až u dnešního koldomu nebo v Pekárenské.

Staroměstskou obecnou školu navštěvovali mimo jiné také šmídovňáci, což byly děti z rozsáhlého domu na Pražské zvaném Šmídovna. Kluci ze Šmídovny byli výrazní i „významní“ školáci a řada učitelů, publicistů i spisovatelů se o nich zmiňuje. František Rada vzpomínal, že po skončení školního roku, když již měli šmídovňáci vysvědčení v ruce, vyřídili si to ručně s žáky, kteří jim byli celý rok dáváni za vzor. Jiní publicisté se šmídovňáky kamarádili a chválili si. Pravda bude asi uprostřed. Šmídovna byl areál pro chudé rodiny. Obecná škola byla často první a poslední vzdělání šmídovňáků. Uměli se o sebe postarat a nedali se.

Před 1. světovou válkou si ve staroměstské škole zařídila truhlářské a tesařské dílny průmyslová škola v Resslově ulici (později stavárna). Za války obsadilo školu c.k. vojsko. Normální lidi, toho času vojáci z mobilizace, kteří čekali na odjezd na frontu. Měli hlad, chodili na práci za jídlo po Starém městě. Zejména Maďaři byli družní, zpívali dětem maďarské písně a léta se potom na Starém městě zpívaly tyto písně stále maďarsky, což bylo neznalým národopiscům záhadou, jak se to tam dostalo. 

V roce 1931 byla průmyslová škola v Resslově ulici povýšena na vyšší průmyslovou střední školu s maturitou, čímž ve Staroměstské byl zařízen také internát pro studující. Od září do listopadu 1945 obsadili staroměstskou školu Rusové. Učebny a dílny se musely přestěhovat do Primavery v Kubatově ulici (později Jihočeské dřevařské závody). Ve škole potom zůstaly jen dílny stavárny, lesní závod a Státní lesy. Podstatou škody likvidace Starého města je, že zmizela nejstarší ulice města, která existovala dávno předtím, kdy se ještě na soutoku Vltavy a Malše rozkládaly mokřiny a bujná pralesní lužní vegetace.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Kavárna Corso - místo, kde byl vždy prvotřídní velkoměstský program

čtvrtek, 27. srpna 2015, 15:50

Každý čtvrtek patří zajímavým informacem z historie Českých Budějovic a ani teď tomu nemůže být jinak. Historik Jan Schinko se...

Srpen 1968: Na vojenské vozy lidé i plivali a házeli flašky

pátek, 21. srpna 2015, 12:33

Jeden z nejtěžších okamžiků československých dějin - vpád vojska Varšavské smlouvy - si dnes připomínají lidé po celé republice....

Velký pivovar stál v Divadelní už v polovině 16. století. Vyráběl...

čtvrtek, 20. srpna 2015, 18:31

Na svěží pohlednici pořízené před rokem 1912 je zachycena Divadelní ulice od Zlatého mostu směrem k náměstí. Ulicí právě jede ke...

Ani vzácný host nedonutil věžného znovu hlásit půlnoc. V Budějcích se...

čtvrtek, 13. srpna 2015, 15:58

Černá věž je ve městě a široko daleko takový pojem, že by se mohl udělat několikadílný seriál. Do jednoho článku to nelze...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.