Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Delíla, poslední přítelkyně Samsona, svého přítele uspala a ostříhala mu vlasy, díky kterým měl sílu

 
čtvrtek, 9. července 2015, 15:04

Historik Jan Schinko nezahálí ani během letních dní a pro čtenáře Budějcké Drbny pravidelně připravuje příběhy a zajímavosti z krajského města. Tento čtvrtek se Drbna historička věnuje Samsonovi. Tedy biblické postavě, která zdobí kašnu na hlavním náměstí města.

Na pohlednici budějckého náměstí poslané dne 22. dubna 1915 je sice v popředí vertikálně dominantní noblesní secesní osvětlovací kandelábr pařížského střihu a osobní automobil naznačující, že se tenkrát jezdilo přes náměstí křížem krážem, ale hlavním motivem je kašna se Samsonem obklopená stromovím. Náměstí je relativně tiché, jistě v souvislosti s probíhající 1. světovou válkou. Také většina automobilů musela na frontu. Pomoci c. k. vyhrát válku se vydal i budějcký trolejbus, který jezdil před válkou od plzeňské zastávky na hřbitov.

Podle Františka Rady byl budějcký trolejbus nalezen někde v Haliči ve stoce. Jeden Budějčák po válce vyprávěl, že viděl ve škarpě jakýsi vehikl, šel si ho prohlédnout a poznal ho. Stromy kolem kašny jsou různého vzrůstu. Podle nejvyšších lze odhadnout, že byly zasazeny před 20 lety, což je plus mínus rok 1895, kdy město oficiálně navštívil císař František Josef. Možná proto, poněvadž se kvůli němu prvně v historii položily na náměstí 10 metrů široké chodníky.

O kašně na pitnou vodu mluvila radnice už před rokem 1718. První návrh zpracoval geometr Johann Rappa. Kolidovalo to s postavením Mariánského sousoší jako díků za zvládnutí moru. Sousoší bylo umístěno za Pražskou bránou na pozdějším Mariánském náměstí. Na hlavním náměstí byl schválen projekt kašny a další rozvody pitné vody do několika kašniček ve městě. Kašna se potom stavěla v letech 1721 až 1726. Šlo to pomalu (skoro jako realizace investic dnes). Radnice však současně financovala přestavbu renesanční budovy na barokní. 


Současný pohled. Foto: Jan Homolka

Kašnu podle konečného projektu podle jezuity Františka Bauguta z Jindřichova Hradce zhotovil kameník Zachariáš Horn, autorem sochařské výzdoby je Josef Dietrich. Na výslovné přání radnice umístnil na vrchol nad horní mušlí biblického Samsona zápasícího se lvem. Jak na to někdo ze zastupitelů obce přišel a proč, není jmenovitě doloženo. Jen se vědělo, že podle pověsti Samsona na jedné cestě přepadl lev a Samson v urputném zápase zvítězil. To zrovna jel se svými rodiči požádat o ruku jistou rodinu v Timnatě. Lva zabil a jeli dál.         

Samsonovi na kašně, jak krotí lva a posléze ho zabije, se věnoval již zesnulý konzervátor Karel Kakuška. Upozornil, že Josef Dietrich vytesal řemeslně dobrého Samsona a dobrého lva, ale není patrné, že spolu tvrdě bojují. Lev je malý a místo boje se jen tak kočkují. Asi ano, Budějcům to ale nevadí. Samson je pojem a s Černou věží je symbolem města. Poněkud stranou zůstala Samsonova poslední přítelkyně Delíla. Občas se připomene při slavnostech Samsona. Škoda, že ji Josef Dietrich také nevytesal, což si zřejmě radnice nepřála.

Ottův slovník naučný má o Delíla jasno: „Filištínská nevěstka, která za odměnu 1100 stříbrných od soukmenovců sobě slíbenou vyloudila na Samsonovi tajemství v čem by síla jeho spočívala, a pak jej Filištínům vlasů zbaveného a tudíž nazaretu nevěrného vydala.“  Má se za to, že Samsona uspala a vlasy, které způsobovaly jeho mimořádnou sílu (pobil oslí čelistí asi 2000 nepřátel), mu ostříhala.

Samsona si radnice vybrala jako symbol. Podle Otty to byl: „Odvážný zápasník vyhledávající slávu bojovou, nebojujícího však ani pro ideu národní, ani náboženskou. Zvláště liboval si ve smělých i žertovných kouscích, jež podnikal na půdě Filištínských. Přístupný dobrodružstvím se ženami i filištínskými.“

Samsonova kašna je svého druhu největší v republice, ve střední Evropě a Budějčáci často přidávají, že i ve světě. Přesněji, zatím nikdo nedoložil, že by na světě byla nějaká kašna na náměstí větší.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Budějce mají i letos mateřské školy, které fungují v letním provozu

čtvrtek, 9. července 2015, 09:59

I letos mohou rodiče pro své malé ratolesti využít provozu tří mateřských školek, které se vždy po dvou prázdninových týdnech...

Před Slavií letos zahrají Mustang Bluesride, Vltava, Vees či Lenka...

čtvrtek, 9. července 2015, 07:42

Multižánrový festival se opět po roce vrátí do prostor před budějckým Café Klubem Slavie. Takzvaný Central Park Slavie startuje v...

Začala stavba okružní křižovatky v Novém Roudném. Místní potrápí až...

středa, 8. července 2015, 17:07

Už od včerejšího dne je znovu, tentokrát částečně, uzavřena Plavská ulice, respektive silnice číslo III/15529 ve směru České...

O Neplachovský hrneček se utkají aktivní i rekreační sportovci

středa, 8. července 2015, 15:48

Děti a dospělí se v celkem čtyřech věkových kategoriích utkají v pátek 10. července v běhu pro nejmenší i „profíky“ o...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Focení samotné je jednoduché. Těžší je dostat do tváře modelky výraz, říká Richard Nowak

Před objektivem Richarda Nowaka stála už řada celebrit. O kvalitách tohoto budějckého profíka tak nemusí být vedené dlouhé řeči. Kromě krásných módních fotek už ale nějakou dobu pracuje na projektu s názvem Anonymous. Co je to za projekt? A jaké fotografie v něm najdeme?

Do ochranné budovy kolem reaktoru nahnali 45 tun vzduchu. Temelín tak prošel bezpečnostní zkouškou

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou dnes ráno na odstaveném prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

Plzeň vybavila vyřazenými počítači učebnu pro chudé děti v Keni

Plzeň darovala přes 70 vyřazených funkčních počítačů, komponenty pro datovou síť, kabely, flash disky a sluchátka do Keni. Poslouží komunitnímu centru Ostrov Naděje, které se stará o 500 dětí a studentů z velmi chudých poměrů. Centrum vybudovala obecně prospěšná společnost Centrum Narovinu, jejíž aktivity sahají do roku 1995. Díky počítačům z Plzně mohla vzniknout zcela nová učebna, informovala ČTK mluvčí magistrátu Eva Barborková.