Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tramvaje s cestujícími jezdily přes Mariánské náměstí do roku 1950

 
čtvrtek, 11. června 2015, 07:46

Na snímku z roku 1941 není zachycena stanice tramvají v Praze na Václaváku nebo Karláku, ale na budějckém Mariánském náměstí. To bylo v době německé okupace, kdy se Mariánské z iniciativy komisaře města Davida přejmenovalo.

Jména náměstí ve městě byla příšerná. Dokládá to oznámení a stěhování knihovny uveřejněné v Jihočeské jednotě: „Dnem 1. ledna 1942 přesídlila Česká veřejná městská knihovna z Kasselova náměstí (tj. z Mariánského) na Náměstí Adolfa Hitlera čp. 372, vedle hotelu Slunce.“ Název Mariánské (ani novější Jirsíkovo) nesnesli ideologové za socialismu, kteří potichu nechali odstranit mariánské sousoší a pojmenovali prostor jako Švermovo náměstí.

Na Mariánském byla tramvajová výhybna. Jedna tramvaj přijela a čekala až přijede druhá z protisměru a pak teprve pokračovala v jízdě. To byl nedostatek způsobený radnicí z roku 1908, kdy v ulicích byla položena jen jedna kolej. Čekací doba na křížení tramvají na Mariánském byla jen čas, než přijede tramvaj z náměstí. Přesto to byla doba na jedno pivo. Vlevo mimo snímek stávala pivnice Metropol, které Jaroslav Lindauer, rodák a znalec Pražské (zemřel nedávno v Norsku) říkal „čekárna“. Seděl v Metropolu a čekal na tramvaj. Stačil dopít, zaplatit a doběhnout tramvaj, která jela na náměstí a pak k nádraží (pracoval ve Velešíně).

Termín „čekárna“ pro Metropol se užíval běžně. Souvisí to i s německou okupací (podobně také restaurace Imperial naproti nádraží), kdy se u piva nebo vína čekalo, na koho přijde řada, což se týkalo při nejmenším na práci v „rajchu“, před 1. světovou válkou na odjezd na frontu. Čekání na tramvaj nebylo tak smutné, zejména, když někdo měl více piv, to se mu vrazilo do nohou a nestačil tramvaj doběhnout.

Tramvaje na Mariánském působily velkoměstsky. Navíc byla až šestistranná  křižovatka na Mariánském přestavěna na rondel. To vlastně byla první kruhová křižovatka či kruháč ve městě. Technicky to nebyl kruh, ale elipsa o šířce 35m a délce 50 m. Tramvaje nejezdily po obvodu kruhu, nýbrž přímo středem elipsy v dílce 50 m, kde byl klid na vystupování a nastupování.

Rekonstrukce Mariánského náměstí začala dne 24. června 1940. Byla to moderna, ale nebylo to tak, že by kruháč byla zásluha Němců, i když za jejich okupace se rekonstrukce realizovala. Napomohli tomu tím, že hned jak okupovali Budějce, nařídili od příštího dne, tj. od 16. března 1939, že se bude jezdit vpravo (to ovšem Budějce připravovaly také už dříve). Vozovka okolo elipsy byla široká 9 - 10 m. Po obou stranách, přesněji u sadů a poblíž biografu Grand, byly stylově přestavěny starší benzinové čerpací stanice.

Tramvaje s cestujícími jezdily přes Mariánské náměstí do 28. února 1950. Pracovní tramvaje o něco déle. Koleje se nedbale odstraňovaly léta. Svědkové uvádí, že ještě v roce 1960 tam část kolejí byla. Dodnes se na Mariánském zachoval jeden tramvajový kandelábr. Je zakryt stromovím, takže ušel pozornosti kverulantům, kteří mají fobii na tramvaje. V roce 1947 se začalo Mariánské osazovat kandelábry vedení trolejbusového. Trolejbusy pak od roku 1948 jezdily po obvodu kruháče a tramvaje pokračovaly středem.

Radnice si po roce 1948 nevěděla s Mariánským rady. Zbytečně zrušila výhodnou kruhovou křižovatku, vyhodila mariánské sousoší a ještě v roce 1962 podlehla krajskému tajemníkovi KSČ a nechala na jeho příkaz zbourat klasicistní noblesní kavárnu Metropol s ochotnickou divadelní scénou a loutkovým divadlem a secesní oblíbený biograf Grand.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Na místě bývalých kasáren vznikne dočasné shromaždiště odpadu

středa, 10. června 2015, 19:24

Na svém posledním zasedání rozhodla Rada města o vybudování dočasného shromaždiště odpadu v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech...

Školáci vypustí do stratosféry balon s pamětní mincí, kamerou i GPS...

středa, 10. června 2015, 16:33

Do zajímavé akce se na podzim pustí Základní škola J. Š. Baara České Budějovice ve spolupráci s Vysokou školou...

Charitativní utkání plné hvězd v neděli v Roudném

středa, 10. června 2015, 13:24

Již 8. ročník charitativní fotbalové akce s názvem Pomáháme fotbalem se uskuteční tuto neděli (14. června) na hřišti v Roudném u...

Blog Jitky Nováčkové: Sobotní půlmaraton? Smekám...

středa, 10. června 2015, 11:11

Ahoj, zase pozdě a zase potmě sepisuji další díl. Tentokrát to vezmu hodně hopem, protože brzo vstávám a očekává se ode mě na...

 

Komentáře

Josef Karhan

Bohužel, ale na Mariánském náměstí, před zbouráním, nebylo již kino Grand, ale kino LÍPA. Nastoupil jsem na internát v září 1960 a chodili jsme do kina Lípa asi rok.Opravte si údaje.

pátek, 12. června 2015, 11:10
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česká republika jako most mezi východem a západem?

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.