Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na konci války se dalo budějcké gestapo na útěk. Několik jedinců trestu smrti neuniklo

 
čtvrtek, 4. června 2015, 06:54

Ačkoliv se ke konci války přestěhovalo budějcké gestapo do Hardmuthovy vily na dnešní Lidické třídě, dlouho v ní nevydrželo. 5. května roku 1945 vypuklo v Praze povstání proti nacistické okupaci, které se rychle šířilo do celé země. Ještě téhož dne se velitel budějckého gestapa Hans Möhrbek rozhodl se svými zaměstnanci opustit město.

„Nejdříve přikázal správci věznice gestapa v justičním paláci Jakubu Koklarovi propustit zbylé politické vězně, kterých bylo ve věznici ještě šest. Kolem 17. hodiny z Budějovic vyrazila kolona několika nákladních a osobních automobilů a motocyklů s gestapáky a jejich zavazadly,“ uvádí Jan Ciglbauer z klubu Historie severního Českobudějovicka. „Směřovali na Blanský les, ale chtěli se vyhnout větším obcím jako Křemži. V Chlumečku je zastavila povstalecká hlídka, ale Möhrbek si pohrůžkou vynutil volnou cestu. Projeli Brlohem, kde se stočili na jih na Chvalšiny.“

Noc na 6. května přečkali v nedalekých Boleticích. „Pokračovali až do Starého Špičáku u Zlaté, odkud už to bylo do Záhvozdí kousek, ale Möhrbek se chtěl nejdříve přesvědčit, jak to v obci vypadá, a ráno 7. května poslal do Záhvozdí gestapáka Wittnera. Ten se vrátil a hlásil, že v Záhvozdí už jsou Američané, kteří vědí o tom, že jsou zde ubytovány gestapácké rodiny a vyhrožují, že každého gestapáka, kterého chytí, hned zastřelí. Möhrbek poslal na motocyklu gestapáka Richtera a řidiče Wesselaka zpět do Budějovic. Dozvěděl se totiž, že bylo ve městě vyhlášeno stanné právo a zvažoval návrat.“

Návrat do Budějc ale nebyl Richterovi doporučen. „Möhrbek se tedy rozhodl služebnu rozpustit. Ráno 8. května se na kraji lesa s každým gestapákem rozloučil podáním ruky a každému předal 500 říšských marek. Dál gestapáci prchali na vlastní pěst po jednotlivcích a malých skupinkách. Někteří odešli například do Hořic nebo Krumlova, kde se snažili splynout s civilními uprchlíky pod svými cizími identitami. Gestapáci Richter, Wittner a Kranl 20 dní pochodovali až do Saska, odkud se pak po nějaké době vraceli do Bavorska a snažili se kontaktovat své rodiny.“

Kdo si myslí, že byla většina budějckých gestapáků po válce dopadena, je na omylu. Za svoji minulost pykalo jen několik z nich. Někteří zadržení následně spáchali sebevraždu - nejčastěji ve vazbě oběšením. „Jeden již v květnu spáchal sebevraždu ve Včelné skokem do studny. Ti, kteří byli dopadeni, byli odhaleni různými způsoby. Některé rozpoznali podle popisů Američané v zajateckých táborech, a pak je po nějaké době předali českým úřadům. Richter s Kranlem byli zatčeni americkou vojenskou policií 22. října 1945 na ulici v Pasově, když se vraceli z oběda v restauraci. Není jasné, jak se o jejich skutečné identitě Američané dozvěděli. Gestapák Steinhauser byl údajně unesen českými policisty převlečenými do amerických uniforem z bavorské strany Šumavy.“

Následné vyšetřování bylo plné přehazování viny, usvědčování kolegů a udavačů a výmluv na pouhé plnění rozkazů. „V Českých Budějovicích byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni Franz Jiskra - nebezpečný gestapák původem z Rožnova, Jakub Koklar - dozorce a později správce věznice gestapa, který proslul svou až neuvěřitelnou brutalitou k vězňům, Alois Kranl - jeden z gestapáků, který vydržel u budějovické služebny po celou válku, Otto Richter - vyšetřoval lehčí případy typu poslech cizího rozhlasu a podobně a několik zadržených zmrzačil, Willi Steinmann - další z nejkrutějších gestapáků. Jeden gestapák byl odsouzen na doživotí, jeden na 25 let, tři na 20 let a osm dalších k trestům do 18 let. Mezi posledními byli řidiči, dozorci a fotograf gestapa. Všichni ti, kteří nebyli popraveni, byli propuštěni na amnestii v roce 1955 a repatriováni do Německa. Tehdy již komunisté potřebovali kriminály pro letce a vojáky z Anglie, soukromé zemědělce a řemeslníky, nekomunistické politiky a další třídní nepřátele,“ uzavírá Jan Ciglbauer.

Foto: www.severniceskobudejovicko.estranky.cz

 


 

Kam dál?

Do Stalinova domu dorazil Gottwald, náhle se sešlo dvacet tisíc lidí

pátek, 29. května 2015, 10:28

Dnes sice není čtvrtek, ale nemůžeme vás ani tento týden ochudit o další díl Drbny historičky. Jan Schinko se zaměřil na Armáďák,...

Sokolská plovárna shořela na konci 30. let minulého století, pachatel...

čtvrtek, 21. května 2015, 19:48

Čtvrtek už tradičně patří putování historií Budějc. Jan Schinko nabízí pohled na Sokolskou plovárnu, která byla v krajském městě...

Gumové hadice, důtky, železné boxery... I na jihu Čech byly výslechy...

středa, 20. května 2015, 13:43

Nejméně 1500 zatčených prošlo během II. světové války budějckým gestapem. Mnoho z nich se dočkalo teroru, mučení a smrti. Zatímco...

Jet na kole na pivo. Budějcká tradice, která vznikla na Lineckém...

čtvrtek, 14. května 2015, 15:14

Ke čtvrtečnímu dni už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším díle zaměřil na historii budějckého piva....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Nejstarší MHD v Česku slaví 150 let. Česká pošta vydala k výročí městské dopravy v Brně speciální známku

Město Brno si letos připomíná 150. let koněspřežné tramvaje v Brně. K výročí vytvořila Česká pošta ve spolupráci s Klubem filatelistů Alfonse Muchy novou poštovní známku. Hlavním motivem se stala právě tramvaj zvaná koňka. Zájemci si mohou známku zakoupit na kterékoli přepážce, a to až do vyprodání zásob.

Babišova vláda po 17 hodinách jednání ustála hlasování o nedůvěře

Vláda ANO a ČSSD ustála i druhé hlasování o nedůvěře. Opozici, která schůzi iniciovala kvůli unijním auditům na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), se podobně jako před půl rokem nepodařilo sehnat ve Sněmovně potřebných 101 hlasů proti kabinetu. Kromě poslanců ANO a ČSSD podpořili vládu také poslanci KSČM, kteří se zdrželi hlasování. Pro vládu i proti ní hlasovalo 85 zákonodárců. Zasedání začalo ve středu dopoledne a skončilo ve čtvrtek v ranních hodinách, trvalo zhruba 17 hodin.

FOTO: Greenpeace vtrhlo na valnou hromadu ČEZ. Jedna z aktivistek přišla v převleku za uhlí

Dnešní valnou hromadu energetické společnosti ČEZ přerušil na 45 minut protest aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Do sálu kongresového centra Cubex, kde se akce koná, vniklo ve 12:45 šest aktivistů. Další dvacítka zůstala stát v přísálí nad schodištěm. Protestovali proti možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Na výzvu policie budovu v poklidu opustili.