Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Sokolská plovárna shořela na konci 30. let minulého století, pachatel nebyl zjištěn

 
čtvrtek, 21. května 2015, 19:48

Čtvrtek už tradičně patří putování historií Budějc. Jan Schinko nabízí pohled na Sokolskou plovárnu, která byla v krajském městě až do roku 1930, než shořela. Zajímavostí je, že na ni chodili jak Češi, tak Němci, plavci, ale i neplavci. Celé Budějce ale ne.

Sokolové v Budějcích koupili v roce 1899 od majitelů Předního mlýna objekt Malého či Žitného mlýna, který již mlynáři ke zpracování žita nevyužívali. Malý mlýn stál na ostrůvku v řečišti Vltavy a Malše, kde z jedné strany vedl k Sokolskému ostrovu jez, z druhé směrem k Přednímu mlýnu můstek nad vorovou propustí. Sokolové si Malý mlýn uvnitř upravili na tělocvičnu a klubovny, zvenku na plovárnu. Fotograf zachytil stav plovárny před rokem 1929, přičemž se mu podařilo shromáždit (hlavně ukáznit) plavce, aby chvíli optimisticky postáli. 

Dne 31. března 1929 Sokolská plovárna vyhořela. Podle zprávy hasičů byl oheň založen úmyslně. Pachatel nebyl uveden a nejspíš ani zjištěn. Sokolům shořelo nářadí, lodě, vybavení kluboven a vše, co mohlo hořet. Zůstaly jen pobořené obvodové zdi. Hned v roce 1930 se začala stavět nová plovárna v místě, kde se nachází dodnes. Otevřena byla částečně v roce 1931, úplně roku 1933. Společenský styl plovárny, to již s jistou mondénou a noblesou z přelomu 20. a 30. let 20. století, se přenesl z plovárny v Malém mlýně na novou plovárnu.   

V tom čase měli úředníci ve městě polední přestávku od 12 do 14 hodin. Ve dvanáct šli domů na oběd a po obědě si starší úředníci lehli doma na otoman a do dvou hodin odpočívali, mladší šli v létě na plovárnu, kde také mohli na palubce relaxovat do dvou. Za socialismu, kdy byla polední přestávka půl hodiny, si nemohli zvyknout. Zachovalo se svědectví, kdy jeden právník v kanceláři po půlhodinovém obědě zatáhl závěs u dveří a řekl kolegovi: „Inženýre, dávejte pozor, kdyby někdo šel, tak mě vzbuďte, já si teď do dvou zdřímnu, jsem na to zvyklý. Šel bych na plovárnu, ale to nemůžu.“ Ve dvě se probudil a začal normálně pracovat. 

Plovárna v Malém mlýně se po požáru částečně obnovila. Na břehu Sokolského ostrova měla bufet a letní cvičiště. Doloženo je, že ještě v červenci 1930 byla v permanenci. Potom už to nešlo, rozkopal se ostrůvek, materiál se navezl na spojení Hroznové ulice se Sokolským ostrovem, vzniklo slepé rameno a na nové Vltavě byly dne 25. srpna 1930 prvně spuštěny bubny Jiráskova jezu.

Ostrůvek po Malém mlýnu mohl zůstat, nikomu nepřekážel, Vltava a Malše už tudy netekly, ale radnice neměla zájem. Jiné radnice si ostrovů považují. Klub přátel města vybojoval alespoň slepé rameno, které se někomu na radnici jevilo jako zbytečné (kdyby se zasypalo, získala by se lukrativní plocha). Rameno s vodou jen Malše a s technickým proplachem u Předního mlýna oživovali v zimě hokejisté. Po obou stranách byly do roku 1946 malé tribuny a také jako sokolové tam měli bufet a scházela se vytříbená společnost.

Zajímavé je, že dobové listy před rokem 1929 přinášely o Sokolské plovárně v Malém mlýně informace, že ji navštěvují bez problémů plavci i neplavci, Češi i Němci, sokolové i turnéři. Není důvod tomu nevěřit. Asi to tak na plovárně bylo (Hitler se vynořil později). Také je pravda, že každý z Budějc na plovárnu nechodil.

Sociolog by řekl, že plovárna sdružovala Budějčáky podobného smýšlení. Zpravidla ze středu města. Z Linecké a Havlindy například chodili k Maláku. Nemůže se vynechat vliv optiky dámských plavek. Něco jako nadšený popěvek podložený nevšedním zážitkem: „Já viděl Helenu, v bazénu.“ Vliv jistě měly, ale v globálu o nic nešlo. To pochopil i místní ostrý mravnostní spolek, který plovárny toleroval. Zasáhl kupříkladu jednou kvůli dámě v plavkách, když se objevila na plakátě na biografu Royal v Musejní ulici (dnes Senovážné). Provozovatel biografu musel plakát odstranit. Na plovárně se totiž meškalo ve dne, v biografu a po něm v noci.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Divadlo Continuo: Mluvíme skrz tělo

čtvrtek, 21. května 2015, 18:24

Brány bývalé smaltovny Sfinx se v úterý večer otevřely dokořán. Divadlo Continuo vyprodalo všechna místa na sezení a představením...

Nová nálož napínavých a zábavných filmů dorazila do budějckého...

čtvrtek, 21. května 2015, 16:19

Hned pět filmů míří dnes v premiéře do budějckého CineStaru. Zajít můžete na dobrodružný film s Georgem Clooneym a Hughem...

Budějce hostily celostátní konferenci tajemnic a tajemníků

čtvrtek, 21. května 2015, 14:11

Opustili své kanceláře a zamířili na jih, do města pod Černou věží. Kdo? Účastníci celostátního 29. valného shromáždění a jarního...

Rallye Český Krumlov lehce omezí dopravu kolem výstaviště

čtvrtek, 21. května 2015, 12:00

Se zítřejším startem 43. ročníku Rallye Český Krumlov musí budějčtí řidiči počítat i s dopravními komplikacemi především v...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Fyzikář s dredy byl zvolen ředitelem střední...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

FOTO: Rekord extrémně náročného závodu Trek and Down padl. Překonali ho Kočvar a Jůza

Tři desítky statečných dvojic se letos vydaly na trasu extrémně dlouhého a náročného nonstop závodu Trek and Down. Jak název napovídá, účastníci se museli vypořádat s nástrahami dvou disciplín. Nejdříve se vydali pěšky do Vyššího Brodu, tam zasedli do kanoe a vyrazili po řece zpět do Českých Budějovic. Na trasu měli čtyřiadvacet hodin, těm nejlepším na to stačilo něco málo přes čtrnáct hodin.

Hygienici na jihu Čech zaznamenali první případy encefalitidy

Hygienici v Jihočeském kraji letos zatím evidují šest případů klíšťové encefalitidy. Je to stejné množství jako loni v tuto dobu. Aktivita klíšťat po zimě začala narůstat především v květnu. Hygienici očekávají, že letošní sezona bude srovnatelná s loňskou. V roce 2017 onemocnělo v Jihočeském kraji klíšťovou encefalitidou 78 lidí. O aktuálním stavu se vyjádřila Jitka Luňáčková z českobudějovické krajské hygienické stanice.

Tříhvězdičkový hotel, nebo „nafukovací matraci se snídaní“?

Hledáte-li dovolenkové ubytování, často narazíte vedle nabídek hotelů i na nadšené amatéry. Někdo pronajímá přes inzerát chalupu, někdo nabízí na víkend byt v centru města. Na takových službách se dá docela ušetřit a poznat něco nového. Podle čeho vybírat? Jak je to s hodnocením uživatelů a jak se liší od hvězdičkového hodnocení hotelů?