Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Sokolská plovárna shořela na konci 30. let minulého století, pachatel nebyl zjištěn

 
čtvrtek, 21. května 2015, 19:48

Čtvrtek už tradičně patří putování historií Budějc. Jan Schinko nabízí pohled na Sokolskou plovárnu, která byla v krajském městě až do roku 1930, než shořela. Zajímavostí je, že na ni chodili jak Češi, tak Němci, plavci, ale i neplavci. Celé Budějce ale ne.

Sokolové v Budějcích koupili v roce 1899 od majitelů Předního mlýna objekt Malého či Žitného mlýna, který již mlynáři ke zpracování žita nevyužívali. Malý mlýn stál na ostrůvku v řečišti Vltavy a Malše, kde z jedné strany vedl k Sokolskému ostrovu jez, z druhé směrem k Přednímu mlýnu můstek nad vorovou propustí. Sokolové si Malý mlýn uvnitř upravili na tělocvičnu a klubovny, zvenku na plovárnu. Fotograf zachytil stav plovárny před rokem 1929, přičemž se mu podařilo shromáždit (hlavně ukáznit) plavce, aby chvíli optimisticky postáli. 

Dne 31. března 1929 Sokolská plovárna vyhořela. Podle zprávy hasičů byl oheň založen úmyslně. Pachatel nebyl uveden a nejspíš ani zjištěn. Sokolům shořelo nářadí, lodě, vybavení kluboven a vše, co mohlo hořet. Zůstaly jen pobořené obvodové zdi. Hned v roce 1930 se začala stavět nová plovárna v místě, kde se nachází dodnes. Otevřena byla částečně v roce 1931, úplně roku 1933. Společenský styl plovárny, to již s jistou mondénou a noblesou z přelomu 20. a 30. let 20. století, se přenesl z plovárny v Malém mlýně na novou plovárnu.   

V tom čase měli úředníci ve městě polední přestávku od 12 do 14 hodin. Ve dvanáct šli domů na oběd a po obědě si starší úředníci lehli doma na otoman a do dvou hodin odpočívali, mladší šli v létě na plovárnu, kde také mohli na palubce relaxovat do dvou. Za socialismu, kdy byla polední přestávka půl hodiny, si nemohli zvyknout. Zachovalo se svědectví, kdy jeden právník v kanceláři po půlhodinovém obědě zatáhl závěs u dveří a řekl kolegovi: „Inženýre, dávejte pozor, kdyby někdo šel, tak mě vzbuďte, já si teď do dvou zdřímnu, jsem na to zvyklý. Šel bych na plovárnu, ale to nemůžu.“ Ve dvě se probudil a začal normálně pracovat. 

Plovárna v Malém mlýně se po požáru částečně obnovila. Na břehu Sokolského ostrova měla bufet a letní cvičiště. Doloženo je, že ještě v červenci 1930 byla v permanenci. Potom už to nešlo, rozkopal se ostrůvek, materiál se navezl na spojení Hroznové ulice se Sokolským ostrovem, vzniklo slepé rameno a na nové Vltavě byly dne 25. srpna 1930 prvně spuštěny bubny Jiráskova jezu.

Ostrůvek po Malém mlýnu mohl zůstat, nikomu nepřekážel, Vltava a Malše už tudy netekly, ale radnice neměla zájem. Jiné radnice si ostrovů považují. Klub přátel města vybojoval alespoň slepé rameno, které se někomu na radnici jevilo jako zbytečné (kdyby se zasypalo, získala by se lukrativní plocha). Rameno s vodou jen Malše a s technickým proplachem u Předního mlýna oživovali v zimě hokejisté. Po obou stranách byly do roku 1946 malé tribuny a také jako sokolové tam měli bufet a scházela se vytříbená společnost.

Zajímavé je, že dobové listy před rokem 1929 přinášely o Sokolské plovárně v Malém mlýně informace, že ji navštěvují bez problémů plavci i neplavci, Češi i Němci, sokolové i turnéři. Není důvod tomu nevěřit. Asi to tak na plovárně bylo (Hitler se vynořil později). Také je pravda, že každý z Budějc na plovárnu nechodil.

Sociolog by řekl, že plovárna sdružovala Budějčáky podobného smýšlení. Zpravidla ze středu města. Z Linecké a Havlindy například chodili k Maláku. Nemůže se vynechat vliv optiky dámských plavek. Něco jako nadšený popěvek podložený nevšedním zážitkem: „Já viděl Helenu, v bazénu.“ Vliv jistě měly, ale v globálu o nic nešlo. To pochopil i místní ostrý mravnostní spolek, který plovárny toleroval. Zasáhl kupříkladu jednou kvůli dámě v plavkách, když se objevila na plakátě na biografu Royal v Musejní ulici (dnes Senovážné). Provozovatel biografu musel plakát odstranit. Na plovárně se totiž meškalo ve dne, v biografu a po něm v noci.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Gumové hadice, důtky, železné boxery... I na jihu Čech byly výslechy...

středa, 20. května 2015, 13:43

Nejméně 1500 zatčených prošlo během II. světové války budějckým gestapem. Mnoho z nich se dočkalo teroru, mučení a smrti. Zatímco...

Jet na kole na pivo. Budějcká tradice, která vznikla na Lineckém...

čtvrtek, 14. května 2015, 15:14

Ke čtvrtečnímu dni už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším díle zaměřil na historii budějckého piva....

Odsun byl důležitější. Řada nacistů tak unikla svému trestu

čtvrtek, 14. května 2015, 07:12

Ihned po ukončení II. světové války se dal do pohybu takzvaný divoký odsun německého obyvatelstva převážně z pohraničí. Podle...

Vlna sebevražd německého obyvatelstva se po válce nevyhnula ani...

středa, 13. května 2015, 07:55

Ačkoliv 8. května skončila II. světová válka v Evropě, ještě několik týdnů poté umíraly na jihu Čech desítky Němců. Řada z nich...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Věrnostní program Mastercardu přináší členům unikátní privátní koncert legend Stereo MC‘s

Společnost Mastercard v rámci věrnostního programu Priceless Specials pořádá soutěž o 250 vstupenek na privátní koncert Stereo MC‘s. Šance získat lístky na tuto britskou taneční a hiphopovou legendu budou mít uživatelé karet Mastercard a Maestro registrovaní v programu, kteří odkliknutím speciálního odkazu potvrdí svoji účast v soutěži a provedou alespoň jeden nákup u kteréhokoliv partnerského obchodníka Priceless Specials. Soutěž o vstupenky na Stereo MC´s se koná v období od 20. srpna do 25. září.

Média spekulují o Zaorálkovi jako ministru kultury

Novým ministrem kultury by se podle serverů Seznam Zprávy a Novinky.cz mohl stát někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nynější předseda sněmovního zahraničního výboru na dotaz, zda by do vlády vstoupil, neodpověděl. Zaorálka vnímá jako dobrého kandidáta poslanec ČSSD Jan Birke, který řekl, že sám nabídku na tuto pozici nedostal.

Trump zrušil cestu do Dánska, protože nechce prodat USA Grónsko

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že ruší zářijovou cestu do Dánska, neboť premiérku Mette Frederiksenovou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Informovala o tom agentura Reuters. Dánští politici na odřeknutí návštěvy reagují s údivem. Zprávu o tom, že Trump uvažuje o koupi autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě se zhruba 56 tisíc obyvatel, zveřejnil minulý týden americký list The Wall Street Journal.