Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Vědělo se, že nové divadlo nebude

 
čtvrtek, 5. září 2019, 18:57

Jan Schinko se dnes podíval na historii Jihočeského divadla. O plánech k nové budově, o boudě číslo jedna a o boudě čoslo dvě. Kam zmizel základní kámen divadla z roku 1945? A proč si radnice po jeho zmizení oddychla? I to se dočtete v dnešním dílu Drbny historičky.

Snímek z roku 1950 zachycující prostor dnešního Senovážného náměstí na levém břehu Mlýnské stoky není bezvadný, ale má značnou vypovídající hodnotu. Jeden z autorů projektu nového divadla si stoupl na základní kámen divadla z roku 1945. Protože už léta není architekt mezi námi, nedá se spolehlivě říci, že to pojal jako symbol. Možné to je, ale náladu měl dobrou. Podle jeho kolegů bylo tenkrát v podvečer veselo. Všichni, kteří se na přípravě nového divadla podíleli, věděli že divadlo nebude. Radnice to musela vědět také, ale přesto slibovala, že divadlo bude, až se podaří stavbu zařadit do pětiletky. To se nikdy nepodařilo.

Nedalo se přesně zjistit, kdy se architekti a stavitelé v bujaré  náladě (co jim jiného zbývalo) vraceli z pracovního večírku a zašli k základnímu kamenu, povalili ho a společně dovalili do Mlýnské stoky. Dlouho ve stoce ležel. Bylo šero, nevlídné místo mezi bývalým bio Royalem a muzeem, nikdo nic neviděl, kámen nikomu nechyběl. Není vyloučeno, že radnice si oddechla. Tedy kvůli kamenu, jinak radní měli, co dělat sami se sebou, poněvadž začaly politické čistky.

Divadlo na pravém břehu Malše (Zlatá kaplička nad Malší) bylo v březnu 1945, prakticky na konci války, bombardováno tak, že odborníci rozhodli, že je neopravitelné a radnice rozhodla, že se postaví divadlo nové. Zatím se však nevědělo kde. Situace byla stručně popsána v listu Hlas lidu ze dne 10. října 1945:

„Vzhledem k tomu, že sály Na Rychtě, Besedě a Stalinově domě (také se uvažovalo o přestavbě bio Kotvy) plně nevyhovují divadelnímu provozu, rozhodl se MěNV k urychlenému postavení dřevěné divadelní budovy na pozemku bývalé synagogy. Tento projekt nemá nic společného s právě pořádanou sbírkou Spolku pro postavení nového divadla, neboť tuto výstavbu provizorního divadla  financuje sám MěNV. Tím je také vyřešena projektovaná přestavba bio Kotvy.“

To by byla v pořadí první divadelní bouda, druhá divadelní bouda se dnes připravuje na Mariánském náměstí. Projekt na první boudu byl již zpracován. Mezitím se konaly sbírky na nové kamenné divadlo a dne 21. října 1945 byl s velkou slávou položen základní kámen. Ze sbírek lidí, nejen z města, se vybralo 1,9 mil korun, což bylo proti plánovanému nákladu 25 mil. korun málo. Radnice „pustila“ první boudu, mluvila o tom, že do pěti let bude stát nové divadlo a pod časovým tlakem rozhodla opravit zničené staré divadlo. Je třeba dodat, že staré divadlo bylo opraveno celkem slušně. To byla doba 3. republiky. V opraveném starém divadle se začalo hrát  23. října 1946. (Na místě synagogy byla potom postavena bouda turistická.)

K 1. březnu 1951 byl zlikvidován Spolek pro stavbu nového divadla a jeho jmění bylo převedeno na odbor kultury Krajského národního výboru. Po měnové reformě v roce 1953 zůstalo ze sbírky 1,9 milionu korun pouze 54 tisíc Kčs a z Fierlingerovo daru 270 tisíc korun jen 11 tisíc Kčs. Roku 1957 se začalo o novém divadle zase mluvit. Rada KNV iniciovala vznik Sdružení pro postavení Jihočeského divadla. Sdružení zase pořádalo sbírky (kolik se vybralo, není zjištěno). 

Hlavně se diskutovalo, kde bude divadlo stát. Na Senovážném, které se tehdy jmenovalo Stalinovo, to nešlo, chystalo se tam sousoší Stalina, něco jako fronta na maso v Praze na Letné. Vybralo se náměstí Mariánské. Na začátku roku 1962 oznámil vedoucí tajemník KV KSČ v kině Lípa, že se ihned bude Lípa a restaurace Metropol bourat. Stalo se a dnes po 57 letech se tam postaví bouda.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Kafemlejnek, nazdárek nebo babička. Před deseti...

čtvrtek, 29. srpna 2019, 17:01

Před deseti lety byla mašinka, vystavená před vlakovým nádražím, odvezena do Lužan. Dostala se k nám v roce 1975 přes nádraží v...

DRBNA HISTORIČKA: Partie na Vltavě

čtvrtek, 22. srpna 2019, 15:53

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o Vltavě a Střeleckém ostrově. O tom, proč město nemohlo mít mosty se...

DRBNA HISTORIČKA: Karel IV. udělil Budějcím mnohé moderní výsady

čtvrtek, 15. srpna 2019, 16:03

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Karlu IV. Jan Schinko se podíval na to, jak moc se jeho osoba dotkla Českých Budějovic,...

DRBNA HISTORIČKA: Malše byla v období první republiky sportovně i...

čtvrtek, 8. srpna 2019, 15:56

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Finanční správa omezí činnost 33 finančních úřadů

Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Rozsah služeb pro občany by tak měl podle správy zůstat stejný. Zástupci obcí a samospráv změny kritizují s tím, že plánované kroky omezí služby v regionech a navíc se tím centralizuje státní správa.

Česka pojišťovna a pojišťovna Generali se do konce roku propojí

Česka pojišťovna (ČP) a pojišťovna Generali, které v Česku působí v rámci světové pojišťovací skupiny Generali, propojí své aktivity. Pojistné portfolio pojišťovny Generali se do konce letošního roku stane součástí ČP. Ponese nový název Generali Česká pojišťovna. Nyní Česká pojišťovna vede nezbytná jednání s regulátorem.

PRŮZKUM: Půl pro, půl proti. Češi se v názoru na prohlubování evropské integrace neshodují

Češi jsou rozdělení v názoru na to, zda by se měla dál prohlubovat evropská integrace. Pro větší integraci je 45 procent lidí, tedy stejně jako lidí, kteří další integraci odmítají. Ukazuje to průzkum, který pro projekt Moje Evropa exkluzivně zpracovala agentura Median.