Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Kafemlejnek, nazdárek nebo babička. Před deseti lety byla od nádraží odvezena lokomotiva 310

 
čtvrtek, 29. srpna 2019, 17:01

Před deseti lety byla mašinka, vystavená před vlakovým nádražím, odvezena do Lužan. Dostala se k nám v roce 1975 přes nádraží v Písku. Podle některých ale o lokomotivu 310 nikdo nepečoval a poškozovali ji vandalové, a tak ji odvezli. Měla by se podle vás mašinka vrátit? Neoficíální průzkum říká, že více než půlka obyvatel Budějc by ji zpět chtěla.

Dne 4. července 2019 se zapomnělo slavit či neslavit, to jak kdo, 10. výročí odvezení naší mašinky od nádraží někam do Lužan. Stála v ose Lannovky mezi nádražní budovou a nádražní poštou. U nás nejezdila, pracovala na Chrudimsku, v cementárnách, v cukrovarech na Slovensku a jinde, ale u nás stála 34 let, což je dost dlouhá doba, abychom mohli používat termín „naše“.

Naše mašinka typu 310, série 076 byla vyrobena v roce 1899 v Rakousku. Tehdy za c. k. měla typové číslo 97, po roce 1919 obdržela 310. Třistadesítky bývaly oblíbené lokomotivy nazývané také kafemlejnek, nazdárek, Matylda a dnes v Litovli na Moravě, kde stále třistadesítku mají a pečlivě ošetřují, ji nazývají babička. Kafemlejnky mají vysoký baňatý komín a velký parní dóm. Mají zajímavé měřítko, které vyhovuje dětem. V ilustracích pohádek, stolních her, nebo jako hračky, jsou (spíše byly) většinou třistadesítky.

Kafemlejnek měl pro jistotu předepsanou rychlost jen 40 kilometrů za hodinu. Jezdil však klidně do 60 kilometrů za hodinu a zachoval se údaj, že jel někde rychlostí o pět kilometrů vyšší. Když nám mašinku naložili na podvalník a odvezli, předpokládalo se, že se v Lužanech opraví a vrátí nám ji. Úplně stejně se myslelo dne 28. února 1950, kdy jela městem poslední tramvaj a poté se tramvaje odvezly do Mostu, že nám Most zase tramvaje vrátí, až se opraví  koleje. (Dokonce tehdy radnice nechala koleje ještě pár let v ulicích.)

Podle úřední verze lokomotiva 310 u nádraží chátrala, nikdo ji neudržoval, lezly do ní děti a poškozovali ji vandalové a navíc se tenkrát připravovala revitalizace nádraží. Jeden čas do roku 1989 se o ní starali svazáci. Ve skutečnosti stačilo instalovat nad lokomotivou stříšku a každý rok na jaře mašinku vydrhnout a naolejovat. Podle neoficiálního průzkumu mínění veřejnost by více než polovina obyvatel města byla pro navrácení mašinky a usadit ji zase u nádraží nebo jinde. (Jeden kafemlejnek v nádražním areálu někde je, ale prakticky neveřejný.)

Naše třistadesítka jezdila pravděpodobně hned od roku 1899 na místních dráhách v okolí Chrudimi. V roce 1957 ji vyřadili a dali (snad jen za cenu šrotu) do cukrovaru Šurany na Slovensku. Pořád tam pracovala a dobře, takže se roku 1967 do Chrudimi vrátila a byla dána na vlečku do cementáren Prachovice. Před rokem 1975 ji opět vyřadili a za nezjištěných okolností se toho roku přes nádraží Písek dostala k nám.

Možná jedna babička mašinka či kafemlejnek nic neznamená, ale Budějovice České v 19. století v dopravnictví něco znamenaly. Byla zde největší a nejdelší koněspřežní železnice na kontinentě Evropy (v Anglii byla větší, ale na evropském kontinentě ne). Roku 1868 se uvedla do provozu císařská parní železnice do Plzně (do Prahy později). Firmy Hynek Zátka a Adalbert Lanna (vltavský admirál) provozovaly lodní dopravu až do Hamburku. Podle císařského patentu se všechna sůl do Čech vozila přes město (formani, koňka). Kolem roku 1890 připravovala radnice parní tramvaje. V roce 1909 začaly jezdit elektrické tramvaje a první trolejbusy, roku 1948 druhé trolejbusy.

V Lužanech mašinku do roku 2012 opravili, zprovoznili (mohla by zase jezdit) a zavezli do svého muzea lokomotiv. Kafemlejnek by zrovna nemusel jezdit do Kájova, ale může se připomenout. 

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Partie na Vltavě

čtvrtek, 22. srpna 2019, 15:53

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o Vltavě a Střeleckém ostrově. O tom, proč město nemohlo mít mosty se...

DRBNA HISTORIČKA: Karel IV. udělil Budějcím mnohé moderní výsady

čtvrtek, 15. srpna 2019, 16:03

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Karlu IV. Jan Schinko se podíval na to, jak moc se jeho osoba dotkla Českých Budějovic,...

DRBNA HISTORIČKA: Malše byla v období první republiky sportovně i...

čtvrtek, 8. srpna 2019, 15:56

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na...

DRBNA HISTORIČKA: Budějce skoro byly městem skla

čtvrtek, 1. srpna 2019, 17:36

Dnešní díl Drbny historičky se točí kolem Rechtsovy vily. Nechal si ji postavit Emanuel Rechts, v roce 1939 ji zabralo gestapo, o...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Finanční správa omezí činnost 33 finančních úřadů

Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Rozsah služeb pro občany by tak měl podle správy zůstat stejný. Zástupci obcí a samospráv změny kritizují s tím, že plánované kroky omezí služby v regionech a navíc se tím centralizuje státní správa.

Česka pojišťovna a pojišťovna Generali se do konce roku propojí

Česka pojišťovna (ČP) a pojišťovna Generali, které v Česku působí v rámci světové pojišťovací skupiny Generali, propojí své aktivity. Pojistné portfolio pojišťovny Generali se do konce letošního roku stane součástí ČP. Ponese nový název Generali Česká pojišťovna. Nyní Česká pojišťovna vede nezbytná jednání s regulátorem.

PRŮZKUM: Půl pro, půl proti. Češi se v názoru na prohlubování evropské integrace neshodují

Češi jsou rozdělení v názoru na to, zda by se měla dál prohlubovat evropská integrace. Pro větší integraci je 45 procent lidí, tedy stejně jako lidí, kteří další integraci odmítají. Ukazuje to průzkum, který pro projekt Moje Evropa exkluzivně zpracovala agentura Median.