Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORČKA: Zatáčka před parkem Sady byla vojenskou strategií

 
čtvrtek, 25. července 2019, 19:42

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Rudolfovskou nebo také Třeboňskou. Od sadů až k rolnické škole, návrší Na Mýtě se nazývalo Krásná vyhlídka, je Rudolfovská jako přímka. Na sadech přímka končí. To byla vojenská strategie, aby nemohlo vojsko nepřítele vjet rovnou do centra města. Překážkou mu byly vodní příkopy a Mlýnská stoka.

Na snímku pořízeném po roce 1929 je zachycena třída Rudolfovská od viaduktu směrem na Sady. Rok 1929 je rozhodující, poněvadž do toho času stál na rohu Jeremiášovy přízemní domek. V novém domě stylu mezi art deco a novým dravým funkcionalismem, bývala prodejna kuličkových ložisek a technická drogerie. Dnes je dům zase o něco vyšší. Přízemní domky léta na Rudolfovské převažovaly.

Rudolfovská byla vyměřena před rokem 1800 a toho roku se začal budovat. Od sadů až k rolnické škole, návrší Na Mýtě se nazývalo Krásná vyhlídka, je Rudolfovská jako přímka. Na sadech přímka končí. To byla vojenská strategie, aby nemohlo vojsko nepřítele vjet rovnou do centra města. Překážkou mu byly vodní příkopy a Mlýnská stoka. Tehdy to překážky byly, kolem města se vypínaly hradby a v Kanovnické stála bytelná Prašná věž. V Evropě se v té době válčilo, takže kvůli tomu se nová císařská silnice zvaná později Rudolfovská (někdy tak Rybářská, směřovala na Třeboň a Vídeň) dokončila až v roce 1927.

Pravděpodobně se na nové výpadovce po roce 1827 začaly stavět přízemní domky. Do Třeboně se kočáry jezdilo nějaký čas setrvačností Alter Strasse (stará Lannovka). Přízemní domy stály na Rudolfovské ve větším rozsahu ještě v roce 1947. Plán rozvoje města z roku 1948, který vycházel z budovatelského rozmachu 3. republiky (1945-1948) se na Rudolfovskou zaměřil. Bylo na ní napočítáno 16 přízemních domků, 25 jednopatrových domů,  12 dvoupatrových a jen žádoucí tři třípatrové.

Počítalo se s tím, že na Rudolfovské budou nejméně dvoupatrové domy, přičemž tam vznikne významná výstavní obchodní třída. Nová grupa kolem Gottwalda a Zápotockého měla po roce 1948 starost sama o sebe, čímž se plány z roku 1947 neuskutečnily (město asfaltu, veletržní palác, nové divadlo, letecké linky, dálnice atd.) Rudolfovská měla potenciál řezníků, zájezdních hostinců a hotelů.

Vpravo na snímku stojí zachované tři domky představující typ, jak se stavělo a bydlelo na předměstí v polovině 19. století. Připomínají se proto, kdyby nějakou „náhodou“ zmizely. V domku vpravo sídlil za 1 republiky řezník Josef Broulím, ale nebyl to poslední dům Rudolfovské, za ním směrem k viaduktu stojí ještě dva patrové domy a třetí patrový naproti bývalému hotelu U Karla IV. byl zbourán. 

Řezníci byli v domě již před rokem 1904, kdy dům koupila Marie Macháčková smlouvou trhovou ze dne 11. srpna 1904 od manželů F. J. Scheinera a M. A. Scheinerové za 16 000 K. Pokračoval Raimund Macháček a po něm za 1. republiky Josef Broulím. Nástupcem byl Josef Mráček, který si podle starousedlíků na Rudolfovské vzal Broulímovo dceru.    

Ve druhém přízemním domku (na snímku prostřední dům) měla rodina Kroutlů několik zapsaných živností. Hlavními byly výroba lihovin a lakýrnictví. Po roce 1900 měl v domě Václav Kroutl st. výčep lihovin, hovorově kořalnu. Kořalky byly dle dobové obliby zřejmě kvalitní. V roce 1913 převzal dům Václav Kroutl ml. od svého otce. Současně měl zde Rudolf Kroutl natěračskou firmu a malířství písma. V oboru lakýrnictví pokračoval Adolf Kroutl. Jaromír Kroutl si později otevřel v objektu prodejnu velocipedů. Členové rodiny Kroutlů byli v Sokole a Jaromír Kroutl navíc kleťař, což byli ti, kteří co možná každou neděli zdolali Kleť.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Samson na kašně krotí lva, nikdo ale neví proč

čtvrtek, 18. července 2019, 20:07

V dalším dílu Drbny historičky se podíváme na náměstí Přemysla Otakara II. Kašnu před rokem 1938 zdobily stromy tvarované do...

DRBNA HISTORIČKA: Jan Neruda nazval Budějce Florencií mezi českými...

čtvrtek, 11. července 2019, 16:28

Původní náměstí nemělo konkrétní jméno. Říkalo se mu prostě Hlavní náměstí. První název přišel až v roce 1915, když ho německá...

DRBNA HISTORIČKA: Na stavbu divadla nebyly peníze. I přesto se...

čtvrtek, 4. července 2019, 16:51

Na Mariánském náměstí se v roce 1962 bourala Budějovická pivnice. Místo ní mělo stát nové divadlo. Na něj ale nebyly peníze. I...

DRBNA HISTORIČKA: Masné krámy z jiného úhlu pohledu

čtvrtek, 27. června 2019, 15:51

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Masným krámům. Tentokrát z jiného úhlu pohledu. Jeden čas byly považovány...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).