Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Samson na kašně krotí lva, nikdo ale neví proč

 
čtvrtek, 18. července 2019, 20:07

V dalším dílu Drbny historičky se podíváme na náměstí Přemysla Otakara II. Kašnu před rokem 1938 zdobily stromy tvarované do koule. Hlavní otázkou ale zůstává, proč máme na náměstí nahoře na kašně biblického Samsona krotícího lva.

Pohlednice vydaná před rokem 1938 (stojí např. již palác Fénix) ukazuje, jaké bývaly kolem kašny stromy v poslední fázi, než se náměstí nově vydláždilo keramickými špalíky. Stromy byly asi javory. Lípy nebo kaštany se takto do koule netvarovaly. Leda někde akáty (Nádražní, Pražská). Podle toho, že se stromy kolem kašny tvarovaly do koule, lze odvodit, že radnice měla správný záměr, aby nepřerostly vertikálu Samsona. To už by byl Samson v háji. Jako je dnes v háji čili v listnatém lese, náš staroměstský kostel.

Samson je sice výtvarné dílo, ale původně šlo o vodu do města. Současně na začátku 18. století se postavila městské vodárna a v ulicích města malé kašničky. Dřevěné potrubí se položilo z vodárny do města pod Malší. Jiná města si v tom čase na hlavním náměstí postavila mariánské sousoší nebo morový sloup. V Olomouci dokonce takový, že je zapsán v UNECO. Také v Praze na Staroměstském náměstí stál mariánský sloup. U nás jsme postavili jako dík za vyhnutí se moru mariánské sousoší mimo centrum. Přednost dostala voda pro město.

Přesně není zjištěno, proč máme na náměstí nahoře na kašně biblického Samsona krotícího lva. To nikde nemají. Samson byl silák, takže se odhaduje, že radnice naznačovala, myslela si to asi, že je také tak silná. Mohlo to být ale jinak. Autor Samsona sochař Josef Dietrich vytesal sochy podle zadání.

Na náměstí se právě koná trh. Poměrně malý, ale některé trhy zabraly celé náměstí. Vůbec technický zakladatel města rytíř Hirzo vyměřil před rokem 1265 velké náměstí pro velké trhy. Není vyloučeno, že tak velké náměstí (město mělo ve 13. století jen asi 3000 obyvatel) konzultoval s králem Přemyslem Otakarem II, který vše financoval.

Na rohu Radniční a Biskupské stojí od roku 1929 palác pojišťovny Fénix od stavitele Josefa Hauptvogela. Zajímavá stavba má dosti nízkou střechu. Zřejmě, aby nekazila radnici. V období 1. republiky se na bizarně dbalo, aby kupř. sokolovna nezastínila panorama města, Dlouhý most aby byl z téhož důvodu plochý. Okresní konzervátor a to ještě i za socialismu také usiloval o to, aby Fénix byl tmavý nebo šedý a pohledově tak nepřekážel  radnici. Fénix tlak ustál a už není tmavý.

Vedle barokní radnice vpravo stojí dům č. 2 z roku 1878, kterému se říkalo nová radnice nebo obecní dům. To byl původně renesanční dům U Tří korun z 2. poloviny  15. století. Radnice dům koupila v roce 1867 a roku 1878 nechala přestavět podle návrhu Thomase Schwarze. Vnitřně byl spojen se starou radnicí. Přízemí pronajímala různým soukromníkům, patro institucím. Název U Tří korun se později použil na hostinec U Adamců v Radniční ulici (po čase kabaret Avion). 

V přízemí sídlila až do začátku 50. let 20. století cestovní kancelář SCHRABAL. V roce 1936 byla v kanceláři Otomara Schrabala zařízena také cizinecká kancelář „Sdružení pro povznesení cizineckého ruchu v jižních Čechách“. Ještě v roce 1948 podporovala radnice cestování do Alp, což bylo za 1. republiky normální. Na místě bývalé synagogy proti zimnímu stadionu byla postavena turistická noclehárna v objektu, který trochu připomínal alpský penzion.

Otomar Schrabal se stal zástupcem společnosti ČEDOK, vedl autodopravu, organizoval sportovní akce a zdálo se, že to bude jako před válkou, kdy se sedlo na vlak a jelo se, bohatší do Išlu (Bad Ischl), ale nebylo.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jan Neruda nazval Budějce Florencií mezi českými...

čtvrtek, 11. července 2019, 16:28

Původní náměstí nemělo konkrétní jméno. Říkalo se mu prostě Hlavní náměstí. První název přišel až v roce 1915, když ho německá...

DRBNA HISTORIČKA: Na stavbu divadla nebyly peníze. I přesto se...

čtvrtek, 4. července 2019, 16:51

Na Mariánském náměstí se v roce 1962 bourala Budějovická pivnice. Místo ní mělo stát nové divadlo. Na něj ale nebyly peníze. I...

DRBNA HISTORIČKA: Masné krámy z jiného úhlu pohledu

čtvrtek, 27. června 2019, 15:51

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Masným krámům. Tentokrát z jiného úhlu pohledu. Jeden čas byly považovány...

DRBNA HISTORIČKA: Kloboučnictví, Orion, Zubní lékař, Eso. To všechno...

čtvrtek, 20. června 2019, 16:34

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Haišmanův dům. V roce 1925 si v něm Josef Haišman otevřel...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).