Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Stromy na náměstí a místo kašny pranýř

 
čtvrtek, 13. června 2019, 16:57

Stromy kolem kašny už nějaký ten měsíc zdobí budějcké náměstí. Zdobily ho i dříve, ale údajně se nelíbily jednomu známému architektovi, a tak se nechaly odstranit. I na to se v dnešním díle Drbny historičky podíval historik Jan Schinko.

Na snímku náměstí z let před rokem 1908 rostou kole kašny stromy různé velikosti. Při odhadu, že byly zasázeny kvůli příjezdu císaře Franze Josefa v roce 1895, měly by  být přibližně stejně vysoké, což zdaleka nejsou. Vypadá to, že vlevo rostou starší stromy a vpravo mladé stromy. I z jiných snímků či pohlednic vyplývá, že stromy byly různě vysoké vždycky. Není vyloučeno, že radnice výšku stromů sledovala a když začaly některé převyšovat Samsona, zasadila nové malé.

Růst stromů je sice relativně pomalý, ale trvalý a dle jejich genetického fondu Samsona postupně přerostou. Potvrzuje to případ našeho staroměstského kostela, který odjakživa stál na staroměstském hřbitově a dnes se nachází v lese, rostoucím na staroměstském hřbitově. Na začátku 18. století stál na náměstí v místě kašny pranýř. Stromy tam nebyly, naopak bylo žádoucí, aby pranýřovaný nepoctivý obchodník, nebo hříšník nedodržující obvyklé mravy, byl dobře vidět. Měl teoreticky na pranýři zpytovat své svědomí a polepšit se.

Není detailně doloženo, co císař Franz Josef stromům kolem kašny říkal, asi nic, možná pochválil chodníky na náměstí. Do té doby sahaly „kočičí hlavy“, zpevněné pískem, až do podloubí. Důležitý okamžik nastal někdy v roce 1934, kdy ve městě meškal chvalně známý architekt Pavel Janák, a stromy kolem kašny se mu nelíbily. Takto to vyloženě neřekl, na to byl obezřetný. Jen později předložil návrh na novou výdlažbu náměstí bez stromů, na níž se začalo pracovat v roce 1938.

V současné době se kolem kašny instalovaly velké květináče či bedýnky, ve kterých  rostou stromy. Měly by dělat stín, ve kterém v parném létě se bude posedávat. Sám Samson se nijak vyjádřit k tomu nemohl. Stačilo mu, aby se raději nevyjadřoval, když před pár lety ho zabednili a mohlo se k němu jen dřevěnou chodbou, do které bylo nutné vlézt oknem z Domu umění.

Na dobovém snímku je vidět, že vlevo na západní straně od kašny jsou stromy bujně košaté, vytvářející stín, přičemž je tam množství trhových stánků. Vpravo na východní straně v okolí malých stromků je stánků méně. Lze z toho odvodit, že trhovci brali stromy v úvahu. Dnešní stromy ve květináčích je něco mezi tím, že stromy tam 700 let nerostly a přáním určitého procenta obyvatel, že by tam být stromy měly, poněvadž si do stínu část obyvatelek chce sednout s vnoučaty. Zastupitelé na radnici o tom jistě hlasovali a výsledek je třeba respektovat.

Na ploše náměstí před rokem 1908 není vyjma potahových kočárů skoro nic. Ani kandelábry, které se tam instalovaly až na konci roku 1908, kdy zase bylo nějaké výročí císaře Franze Josefa. To jezdily přes náměstí slavnostně první tramvaje. Zdá se, že kvůli Franz Josefovi byla radnice nadprůměrně aktivní. Franz Josef tady měl nádraží, několik škol, nemocnici, radnice rychle nechala položit chodníky, vysadit stromy kolem kašny apod. Faktem je, že na pojmenování objektů po Franz Josefovi, musela mít radnice jeho souhlas. Souhlasil.

Automobily se na náměstí tak, aby to za to stálo, objevují ve 20. letech 20. století. Po obvodu náměstí bylo prázdno, takže tam auta klidně parkovala. Hotely měly pro hosty u chodníku autokary. To byla první republika. Dnes jsou trojí obyvatelé: ti kteří mají z aut fobii, pak automilové a třetí jsou lidi, kterým je to jedno. Kolik je kterých se však přesně neví, navíc někteří jsou hlučnější.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Rabenštejnská hradební věž byla místem pro těžké...

čtvrtek, 6. června 2019, 20:42

Rabenštejnská hradební věž byla dříve místem, kam se nikdo dobrovolně nehnal. Přízemí sloužilo jako vězení pro těžší zločince....

DRBNA HISTORIČKA: Dlouhý most nebyl nikdy kamenný

čtvrtek, 30. května 2019, 16:58

Na Dlouhý most se v dnešním díle Drbny historičky podíval historik Jan Schinko. Původně se čekalo, že budem mít Dlouhý most...

DRBNA HISTORIČKA: Před devadesáti lety byly ve městě poprvé nařízeny...

čtvrtek, 23. května 2019, 17:59

Doprava je téma, které v Budějcích rezonuje každý den. Dnes se na ni podíval i Jan Schinko v novém dílu Drbny historičky. Víte,...

DRBNA HISTORIČKA: Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu

čtvrtek, 16. května 2019, 16:13

A balvan ještě jednou. Jan Schinko se tentokrát podíval na opravdová čísla kolem balvanu, na to, odkud doopravdy pocházel, a jak...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česko čekají velká vedra, ve středu bude až 35 stupňů

Většinu území ČR čekají v následujících dnech tropické teploty, které postupně porostou. Dnes odpoledne místy překročí 31 stupňů Celsia, od středy může být až 35 stupňů. Výstraha meteorologů platí od dnešních 13:00.

Dva koncerty kapely Rammstein neměly podle Prahy 10 povolení

Sinobo Stadium v pražských Vršovicích neměl podle prvního místostarosty Prahy 10 Filipa Humplíka (ODS) potřebné povolení pro dva koncerty německé skupiny Rammstein, které se uskutečnily minulý týden. Uvedla to Česká televize, podle které kvůli tomu chce radnice s provozovatelem stadionu zahájit správní řízení. Stadion podle městské části nemůže koncerty pořádat vůbec. Vlastníci tvrdí, že pravidla neporušili.

Realisté končí, rozhodla o tom členská základna

Většina členů politického uskupení Realisté rozhodla o ukončení činnosti strany. Novináře o tom informoval Jiří Hynek, který byl kandidátem Realistů v loňských prezidentských volbách. Strana končí po třech letech od založení. Členská základna hlasovala od minulého pondělí do tohoto pondělí.