Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Dlouhý most nebyl nikdy kamenný

 
čtvrtek, 30. května 2019, 16:58

Na Dlouhý most se v dnešním díle Drbny historičky podíval historik Jan Schinko. Původně se čekalo, že budem mít Dlouhý most oblouk. Podle Klubu za staré Budějovice by ale oblouk narušil panorama města. Zajímavostí je, že Dlouhý most nebyl nikdy kamenný.

Po Dlouhém mostě jede z Husovky do Čtyráku koňský potah v čase c. k. Vlevo za mostem již stojí Nisslův dům s arkýřovou věžičkou z roku 1904. Vpravo těsně za mostem je stále někdejší mýtní domek a za ním následuje alej košatých lip. Lip tam rostlo celkem devět, pravděpodobně zasazených kolem 1880. Roku 1928 se začala Husovka dláždit na šířku prvního železného Dlouhého mostu a lípy musely být odstraněny. Trochu se proti likvidaci lip slovně bojovalo (jedna taková lípa produkuje kvanta kyslíku), ale skutečně překážely státem stanovené šířce vozovky.

Na snímku je na mostě klidno, protože v té době bylo ve městě sotva deset automobilů, ale ve 20. letech 20. století strmě narůstal na Dlouhém mostě provoz. Radnice měla na most relativně malý vliv. Dlouhý most příslušel erární silnici třeboňsko – domažlické. Erár Dlouhé mosty financoval a tím si určoval podmínky.

Radnice prosazovala, aby druhý železný Dlouhý most, který byl slavnostně otevřen dne 27. října 1932, měl vozovku širokou 12 m s ohledem na zavedení tramvají do Čtyřech Dvorů. Ale zemský úřad na „své“ silnici stanovil 10 m. Leda, že by most platila radnice, ale ta na to neměla. Na snímku je první železný Dlouhý most z roku 1880 podle projektu Václava Koudelky. Do té doby byly všechny Dlouhé mosty dřevěné. Nejdelší byl Dlouhý most z roku 1818 měřil 103,5 m.

První i druhý želený Dlouhý most byly ploché. Čekalo by se, že most jakožto brána do města od západu, bude mít horní oblouk, nebo více oblouků, podle tradice mostů přes Malši a starých mostů přes Vltavu u vodárny. U prvního Dlouhého mostu to není vysloveně doloženo, ale u druhého to prosadil Klub za staré Budějovice. Vehementně argumentoval tím, že nesmí být pohledově narušeno panorama města od západu. Oblouky by překážely výhledu. Tím se v roce 1932 otevřel nový Dlouhý most placatý. Zemskému úřadu to bylo celkem jedno, co je vidět či nevidět z mostu. Projekt zpracovaly Škodovy závody Plzeň.

Vpravo za mostem ve směru do města je nezastavěný prostor a je vidět až trakt zájezdního hostince U Zelené ratolesti. Hostinec nechal postavit v roce 1821 Taddäus Lanna a v roce 1831 areál přestavěl Adalbert Lanna. Současně zařídil na Vltavě místní překladiště, mohlo by se říci říční přístav, a k Zelené ratolesti přivedl koňku.

Erár vybíral u Dlouhého mostu mýtné do konce roku 1892. Obec ještě léta vybírala u mostu místní různé silniční poplatky za každý povoz a v tom povozu za každého koně, přičemž při jízdě do města a znovu při jízdě zpět. Bylo to neudržitelné morálně (platit tam i zpátky dvakrát denně) a za druhé nárůstem přejezdů automobilů.

Zajímavostí je, že Dlouhý most nebyl nikdy kamenný. Nemáme žádný gotický, renesanční, empírový, barokní ani secesní most. (Nedávno byl zlikvidován kubistický most v ulici U Tří lvů.) Možná by šlo říci, že viadukt na Rudolfovské je secesní. Přitom v 16. století bylo město bohaté a mělo na víc, než jen na dřevěný Dlouhý most. Stavěla se však Černá věž a nová radnice a výpadovka na Vodňany nebyla prioritní. Hlavní obchodní cesta byla jih – sever po Linecké a Pražské.

Nejdelší dřevěný most měla koňka 420 m a nejdelší želený most dlouhý 380 m vedl z prostoru dnešního Mercury Centra přes nádražní těleso do Pětidomí.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Před devadesáti lety byly ve městě poprvé nařízeny...

čtvrtek, 23. května 2019, 17:59

Doprava je téma, které v Budějcích rezonuje každý den. Dnes se na ni podíval i Jan Schinko v novém dílu Drbny historičky. Víte,...

DRBNA HISTORIČKA: Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu

čtvrtek, 16. května 2019, 16:13

A balvan ještě jednou. Jan Schinko se tentokrát podíval na opravdová čísla kolem balvanu, na to, odkud doopravdy pocházel, a jak...

DRBNA HISTORIČKA: Balvan byl překvapením, čekalo se něco horšího

čtvrtek, 9. května 2019, 17:22

Skoro týden už stojí balvan u knihovny na novém místě. Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na jeho historii. Co...

DRBNA HISTORIČKA: Po delší době máme zase v historickém jádru města...

čtvrtek, 2. května 2019, 17:51

V dnešní Drbně historičce se Jan Schinko podíval na pivovary v Budějcích. Ve městě byly v polovině devatenáctého století dva....

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Na třídě Svobody a dalších místech v Olomouci se objevily obrysy postav. Symbolizují počet usmrcených chodců

Na chodníku u křižovatky třída Svobody a ulice Aksamitova a třech dalších místech v Olomouci se dnes ráno objevily obrysy postav a speciální pomníček, doplněný hashtagem #113. Ten symbolizuje počet usmrcených chodců při dopravních nehodách v ČR za loňský rok.

Věrnostní program Mastercardu přináší členům unikátní privátní koncert legend Stereo MC‘s

Společnost Mastercard v rámci věrnostního programu Priceless Specials pořádá soutěž o 250 vstupenek na privátní koncert Stereo MC‘s. Šance získat lístky na tuto britskou taneční a hiphopovou legendu budou mít uživatelé karet Mastercard a Maestro registrovaní v programu, kteří odkliknutím speciálního odkazu potvrdí svoji účast v soutěži a provedou alespoň jeden nákup u kteréhokoliv partnerského obchodníka Priceless Specials. Soutěž o vstupenky na Stereo MC´s se koná v období od 20. srpna do 25. září.

Média spekulují o Zaorálkovi jako ministru kultury

Novým ministrem kultury by se podle serverů Seznam Zprávy a Novinky.cz mohl stát někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nynější předseda sněmovního zahraničního výboru na dotaz, zda by do vlády vstoupil, neodpověděl. Zaorálka vnímá jako dobrého kandidáta poslanec ČSSD Jan Birke, který řekl, že sám nabídku na tuto pozici nedostal.