Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Před devadesáti lety byly ve městě poprvé nařízeny jednosměrky

 
čtvrtek, 23. května 2019, 17:59

Doprava je téma, které v Budějcích rezonuje každý den. Dnes se na ni podíval i Jan Schinko v novém dílu Drbny historičky. Víte, kdy byla zavedena na náměstí první jednosměrka? A kolik aut projelo denně přes Mariánské náměstí?

Na snímku vyjíždí z náměstí automobil do Kanovnické ulice. Mezi záložnou vpravo a domem Försterů vlevo je upevněn dopravní příkaz – Zakázaný vjezd. Pravděpodobně pro všechno, co se pohybuje na vozovce, tedy i potahy. Snímek byl pořízen v roce 1929 nebo poté. Toho roku byly ve městě prvně nařízeny jednosměrky. Na křižovatkách to předtím stačil ukočírovat jeden respektovaný strážník.

Zavedení jednosměrné jízdy oznámil list Republikán ze dne 14. října 1929: „Na  městské radě (10. října 1929) bylo usneseno zatím zavést jednosměrnou jízdu pro ulice Krajinskou a Kanovnickou. V Krajinské budou jezdit povozy od Jirsíkova náměstí na náměstí Svobody a zpět Piaristickou a Českou. Kanovnickou jen směrem k Lannově třídě. Sterneckova zůstane s oboustrannou jízdou, ale příjezd na náměstí Svobody průjezdem u záložny se díti nesmí, takže jedoucí povozy Sterneckovou musí zahnout do Hroznové.“  Piaristická se stala “výpadovkou“ z náměstí.

To byl okamžik, od kterého radnice měnila a stále mění ve městě oboustranný provoz na jednosměrný a jednosměrný na oboustranný. Někdy i půl ulice tak a druhá půlka jinak. Vedly a vedou k tomu různé okolnosti a hlavně nárůst automobilů. Třeba počínaje dnem 8. května 1940 byly z centra města vyloučeny nákladní auta nad 2,5 tuny. Stejně by však občan očekával trochu konservatismu. Jednosměrky se namnožily i mimo centrum města. Přijede se z dovolené a je to jinak. Z Rudolfovské zahne obyvatel do Otakarovy a rovně už ji neprojede.

V roce 1929 jezdily ve městě z veřejné osobní dopravy tramvaje, 30 autodrožek a několik fiakrů a drožek s koňským potahem. Začínala soukromá autobusová doprava. V roce 1932 v čase od 7. do 19. hodiny projelo v květnu průměrně přes Mariánské náměstí 2 644 vozidel denně, z toho motorových 1 907, ostatní byly potahy koňské a hovězí. Proti roku 1927 to byl skoro dvojnásobek.

Auta s železnými obručemi dostala zákaz

Už roku 1924 oznámila radnice, že jízda automobily, jejichž kola jsou opatřena železnými obručemi, není v obvodu města vůbec přípustná. To byl totiž nejen rachot, ale ničilo to dlažbu a radnici uvažovala o zavedení dlažebného (nerealizovalo se).

Rohy náměstí jihovýchodní a jihozápadní byly zatím v roce 1929 průjezdné z obou stran. Průhledem od záložny je vidět na ploše náměstí trh a v něm lze rozeznat kulaté koruny malých stromů. To asi byla druhá várka stromů kolem kašny. První se vysadily v roce 1895, když se očekával příjezd císaře. Současně se prvně na náměstí položily chodníky. Také kvůli císaři. Nestačil se ale realizovat bizarní plán radnice, jehož autorem byl stavební úřad pod vedením Ludwiga Hacka. Všechny rohy náměstí se měly rozšířit ubouráním rohových domů. Zatímco stromy, které do té doby nikdy na náměstí nerostly, a chodníky veřejnost jakž takž strávila, ubourání domů ne.  

Územní plán Ludwiga Hacka dále počítal se zasypáním řečiště za klášterem, přičemž by dnešní Sokolský ostrov byl spojen s městem (vznikla by tam vilová čtvrť, místní listy už věděly, kdo tam chce mít vilu), zasypat se měla také Mlýnská stoka a do toho se zapojila Beseda řemeslnická, aby se v Krajinské odstranilo podloubí a proudil do města zdravý vzduch.

Proti rozšiřování vjezdů na náměstí a násilnému provětrávání města se zdvihl odpor. Ale čas od času se z náměstí stále něco vynořuje. Teď náměstí versus auta, nebo auta versus náměstí.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu

čtvrtek, 16. května 2019, 16:13

A balvan ještě jednou. Jan Schinko se tentokrát podíval na opravdová čísla kolem balvanu, na to, odkud doopravdy pocházel, a jak...

DRBNA HISTORIČKA: Balvan byl překvapením, čekalo se něco horšího

čtvrtek, 9. května 2019, 17:22

Skoro týden už stojí balvan u knihovny na novém místě. Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na jeho historii. Co...

DRBNA HISTORIČKA: Po delší době máme zase v historickém jádru města...

čtvrtek, 2. května 2019, 17:51

V dnešní Drbně historičce se Jan Schinko podíval na pivovary v Budějcích. Ve městě byly v polovině devatenáctého století dva....

DRBNA HISTORIČKA: Domy v Krajinské ulici

čtvrtek, 25. dubna 2019, 20:03

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Krajinskou ulici. Konkrétně na domy, které v ní stojí. Našli jsme tam...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Hospodářská zvířata v těchto dnech nesmí cestovat více než 600 kilometrů, rozhodli veterináři

Státní veterinární správa rozhodla, že v následujících dnech (s platností od dnešního dne) nesmí být odbavovány zásilky hospodářských zvířat na větší vzdálenost než 600 kilometrů. Důvod je více než zřejmý, očekávaná vedra.

Sedm let po zadržení se sedmi miliony dostal Rath sedmiletý trest

Jako lékař dnes třiapadesátiletý David Rath úspěšně rozjel kariéru, nepřehlédnutelný byl také v roli politika. Stihl být ministrem zdravotnictví, zasedal ve Sněmovně, zastával i funkci středočeského hejtmana. Právě působení v čele kraje se mu ale stalo osudným. Za korupční kauzu, spojenou s Rathovým působením v hejtmanské funkci, dnes u pražského vrchního soudu dostal někdejší vysoce postavený politik sedmiletý trest vězení.

Devátý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celou Českou republiku

V roce 2018 zemřelo při dopravních nehodách 565 osob. Z celkového počtu usmrcených při nehodách bylo 38 cyklistů, 30 z nich nemělo přilbu, což představuje 79 procent všech usmrcených cyklistů na našich silnicích.