Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu

 
čtvrtek, 16. května 2019, 16:13

A balvan ještě jednou. Jan Schinko se tentokrát podíval na opravdová čísla kolem balvanu, na to, odkud doopravdy pocházel, a jak se k nám vlastně dostal. „Balvan není agresivní, jen tiše připomíná část historie města,“ píše Schinko.

Při stěhování balvanu na Lidické kvůli plánované přístavbě knihovny bylo k dispozici zařízení, které umožnilo konečně balvan zvážit. Má hmotnost 102 tun. V roce 1974, když se balvan přivezl, se odhadovala váha na 130 tun. Později se slevovalo na 114, a 110 tun. Podle geomorfologie je náš balvan granitoid.

Věkem se z něho odloupaly zvětraliny, vzniklo pevné jádro, které se dejme tomu za milion let působením přírody zaoblilo. V Novohradských horách je takových kamenů více, vyčnívají buď zčásti nebo úplně z okolní krajiny, nebo se hromadí v zajímavé skalní útvary. Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu (Geisberg) kousek za Údolím u Nových Hradů vlevo ve směru na Horní Stropnici na kótě 528 m. (Na současných mapách je vyznačen více Zaječí vrch, kóta 552 m, který se nachází mimo Kozí vrch, až u areálu tábora, který se nověji nazývá Sokolí hnízdo.

Autoři Muzea dělnického revolučního hnutí (dnes knihovna) a sochařských prvků, vesměs Pražáci, buď dostali na náš balvan typ, nebo sami o něm věděli (např. měli v okolí chalupu, jeli turisticky na Dobrou a Hojnou Vodu, anebo byli na rekreaci v Terčino údolí, kde měl někdejší Krajský národní výbor rekreační středisko). Pověst o tom, kdo řekl o balvanu – to je on, není žádná. To o rybníku Výskok pověst je. Jakub Krčín, když viděl romantické údolí obklopené lesem poblíž Slavošovic, emociálně povyskočil a zvolal k rybníkářům – Tady bude rybník! 

Jihočeská pravda v říjnu 1974 uvedla, že balvan původně ležel v lese na místě zvaném Sokolí hnízdo. Z lesa ho vytáhly tanky po obrovských saních ze silných traverz, které pro něj zhotovili svářeči Pozemních staveb. Redakce měla tenkrát tuto informaci a dále to neprověřovala, nebyl důvod, ale bylo to jinak. Podle vyjádření stavebního úřadu Městského úřadu Nové Hrady ze dne 31. ledna 1992 o původu balvanu (o balvan totiž byl a pořád je zájem, jak pozitivním, tak i negativní) pocházel balvan jednoznačně z Kozího vrchu:

„Kámen skutečně pochází z Novohradska z Kozího vrchu v Údolí u Nových Hradů. Je to ze státní silnice Nové Hrady – Horní Stropnice na konci Údolí polní cestou vlevo kolem rodinných domků čp. 81, 82 a 83, asi 0,5 km. Dnes je v těch místech mladý lesní porost. Trasa přepravy kamene je však ještě z části patrná. Balvan byl stržen ze skály, nad kterou vyčníval. K přepravě: zajišťovala ji těžká přeprava ČSAD Ostrava za spolupráce divizních a ženijních jednotek Pohraniční stráže České Budějovice pod vedením podplukovníka Matušky (tankové vyprošťováky, zpevnění mostů a propustí atd.).  Celou akci zprostředkoval tehdejší místopředseda MěNV České Budějovice.“

Dne 28. října 1986 před 4. hodinou ranní, vybuchla na Lidické u balvanu nálož. Místo bylo poté obehnáno páskami a střeženo policií, ale malý kráter po náloži nebyl u balvanu, nacházel opodál směrem k Malši. Lze z toho usuzovat, že autorům výbuchu o balvan nešlo, ani se nehnul, jen se odloupla zvětralé šupina.

Českobudějovický balvan je mimořádný. Všude jinde, když se něco na půl či přímo politického stavělo, se přinesla prsť z vlasteneckých lokalit jako z Trocnova, Tábora, Chelčice, z Řípu, ze Štítného aj., ale k nám se přivezl pravý jihočeský balvan. Měl ztělesňovat pevnost internacionalismu na Zeměkouli. Na to je však při svých 102 tun malý. Není agresivní, jen tiše připomíná část historie města. 

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Balvan byl překvapením, čekalo se něco horšího

čtvrtek, 9. května 2019, 17:22

Skoro týden už stojí balvan u knihovny na novém místě. Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na jeho historii. Co...

DRBNA HISTORIČKA: Po delší době máme zase v historickém jádru města...

čtvrtek, 2. května 2019, 17:51

V dnešní Drbně historičce se Jan Schinko podíval na pivovary v Budějcích. Ve městě byly v polovině devatenáctého století dva....

DRBNA HISTORIČKA: Domy v Krajinské ulici

čtvrtek, 25. dubna 2019, 20:03

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Krajinskou ulici. Konkrétně na domy, které v ní stojí. Našli jsme tam...

DRBNA HISTORIČKA: Jaroslav Hašek si v hospodách dobíral hosty. Léčil...

čtvrtek, 18. dubna 2019, 18:51

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko vydal po stopách spisovatele Jaroslava Haška, respektive po místech, kde si dal...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Arch Enemy, Amon Amarth, Powerwolf… Metalfest Open Air vsadil na ověřená jména a hlásí: Vyprodáno!

Na konci května zažije Plzeň invazi metalových fanoušků ze všech možný koutů Evropy. V pátek 31. května odstartuje na Lochotíně tradiční třídenní Metalfest Open Air a už nyní je jisté, že atmosféra bude opět elektrizující. Je vyprodáno, a tak kapely mohou počítat s maximální možnou podporou.

KOMENTÁŘ: Vyberte si 21 volených

Dvojí kvalita potravin. Nelegální migrace. Bezpečnost. Zdanění velkých nadnárodních firem. Čtyři věci, jejichž řešení považují Češi za klíčové. Ale také záležitosti, se kterými Česká republika sama nepohne. Premiér těžko přijde za Markem Zuckerbergem a neoznámí mu, že odteď bude Facebook platit vyšší daně. Stejně tak zcela určitě sám holýma rukama nevyřeší nelegální migraci. Vždycky k tomu budeme potřebovat ostatní státy, se kterými můžeme společně prosadit to, na co sami nemáme.

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32 let. V roce 1920 naděje dožití Čechů činila 47 let a Češek 49,8 roku, předloni u mužů byla na 76 letech a u žen na 81,8 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na proměny stáří a stárnutí se zaměřuje dvoudenní konference, která dnes začala v Praze. Podle expertů přístup institucí a politiků ke stáří výrazně zaostává za demografickými změnami a v Česku by opatření k aktivnímu stárnutí měla cílit hlavně na početnou generaci 70. let, takzvané Husákovy děti.