Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Domy v Krajinské ulici

 
čtvrtek, 25. dubna 2019, 20:03

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Krajinskou ulici. Konkrétně na domy, které v ní stojí. Našli jsme tam asi 11 pekařství, obchodní dům Teta, spořitelna, staré masné krámky nebo obchodníka Karla Micka.

Jednoho dne před rokem 1928 v dopoledních hodinách byla Krajinské třída ve směru od Mariánského náměstí téměř neprůjezdná. Na vozovce postávají potahy, kočáry a káry. Vzadu skoro až na náměstí se rýsuje tramvaj. Mohlo to být dříve než roku 1928, poněvadž to už by se v Krajinské vyskytl nějaký automobil. Asi byl výroční trh. Lidi z okolí nechali potahy u zájezdních hostinců U Zlatého beránka nebo U Zlatého lva a šli na náměstí pěšky. Řemeslníci měli ruční dvoukoláky.

Vpravo ve směru do města stojí část domu Poláků, následuje dům s podloubím Neumannů, dům U Zlatého beránka, dům U Zlatého lva a pak vysoký průchodní dům. Josef a Marie Polákovi koupili dům v roce 1924 od Václava a Františka Ornestových za 139 tisíc korun. Josef Polák byl mistr klempíř (pokrýval například měděným plechem rokokovou báň klášterní věže). Spolu s dalším klempířským mistrem Vojtěchem Svobodou z Rybní ulice jezdili pro plechy do solnice na Piaristickém náměstí, v níž měl sklad železář Svoboda z Hroznové. Dnes je v solnici pivnice, ale bývala to městská sýpka (Kornhaus), skladiště (Zeughaus), chvíli sklad soli (Salzhaus), Taschekhaus a dům plechů (Blechhaus).

Další dům č. 37 má podloubí. Ve městě se prezentuje jako kubistický dům, ale má jen pozdně kubistickou fasádu. Dům je renesanční, o čemž svědčí klenby v podloubí a v domě. Za Jana Hamra po roce 1923 se přestavělo průčelí podle návrhu Otakara Weinzettela v pojetí obloučkového kubismu. Vyloženě čistý kubismus (český kubismus je v Evropě unikátní) to není. To už byla 20. léta 20. století a do města se tlačil styl art deco. (V Krajinské je ještě několik domů v pozdním kubismu.)

Jan a Emilie Hamrovi koupili dům v roce 1923 od pánů Dobroslava, Oldřicha a Jaroslava Zátkových a také dům vedle (bez podloubí) za 190 tisíc korun. V přesně nezjištěném čase Hamrovi z domu odešli, protože ve 30. letech byli v domě přihlášeni jen Neumannové (Alois, Bohumil, Jaroslav a Marie). Bohumil Neumann si již dříve v domě roku 1907, tehdy u Zátků, zařídil prodej velocipedů, motocyklů, pneumatik a v dílně niklování a smaltování. Jan Hamr převzal v roce 1910 moučný sklad firmy Bratří Zátkové po krupařce Josefině Coufalové.

V jednom domě tak byla kola, motocykly, pneu, niklovalo se, smaltovalo se, prosperoval koloniál, maso a také knihařství Jaroslava Vyhnala a truhlářská dílna Karla Wildmanna. Připočteme-li k tomu, že v Krajinské mělo sídlo asi 11 pekařství, obchodní dům Teta, spořitelna, staré masné krámky a obchodník Karel Micko v jiném domě používal slogan – Co hledáš, nejdeš u Micka, byla Krajinská úplně soběstačná. Tolik firem v jednom domě představuje též školu tolerance a shovívavosti. Nejen, že se snesly, ale podle pamětníků si v domě pomáhaly.

V dalším domě s podloubím č. 35 býval zájezdní hostinec U Zlatého beránka. V pavlačovém dvorním traktu byly hostinské pokoje. Na první pohled je vidět, že dům má dvě části (původně dva domy na úzkých gotických parcelách) a dvojí arkády loubí. Průčelí bylo sjednoceno po roce 1774. V roce 1896 koupili hostinec manželé Josef a Albína Nových, roku 1908 Měšťanský pivovar. Následuje klasicistní dvoupatrový dům s někdejším zájezdním hostincem U Zlatého lva.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jaroslav Hašek si v hospodách dobíral hosty. Léčil...

čtvrtek, 18. dubna 2019, 18:51

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko vydal po stopách spisovatele Jaroslava Haška, respektive po místech, kde si dal...

DRBNA HISTORIČKA: Hašek pil v Budějcích pivo a rum. Dal si ale i...

čtvrtek, 11. dubna 2019, 17:33

V dalším pokračování Drbny historičky se podíváme na spisovatele Jaroslava Haška. Kde všude v Budějcích pobýval, kam chodil na...

DRBNA HISTORIČKA: Do Tety a do Broukárny se mohlo chodit jen tak

čtvrtek, 4. dubna 2019, 19:03

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na obchodní dům Teta. První vznikl v Krajinské ulici po roce 1926.Vydržela...

DRBNA HISTORIČKA: Stará Sokolská tribuna se rekonstruovala v roce...

čtvrtek, 28. března 2019, 17:07

Na Sokolském stadionu už se pomalu rýsuje nová tribuna. Historik Jan Schinko se proto v dnešním dílu Drbny historičky podíval na...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Arch Enemy, Amon Amarth, Powerwolf… Metalfest Open Air vsadil na ověřená jména a hlásí: Vyprodáno!

Na konci května zažije Plzeň invazi metalových fanoušků ze všech možný koutů Evropy. V pátek 31. května odstartuje na Lochotíně tradiční třídenní Metalfest Open Air a už nyní je jisté, že atmosféra bude opět elektrizující. Je vyprodáno, a tak kapely mohou počítat s maximální možnou podporou.

KOMENTÁŘ: Vyberte si 21 volených

Dvojí kvalita potravin. Nelegální migrace. Bezpečnost. Zdanění velkých nadnárodních firem. Čtyři věci, jejichž řešení považují Češi za klíčové. Ale také záležitosti, se kterými Česká republika sama nepohne. Premiér těžko přijde za Markem Zuckerbergem a neoznámí mu, že odteď bude Facebook platit vyšší daně. Stejně tak zcela určitě sám holýma rukama nevyřeší nelegální migraci. Vždycky k tomu budeme potřebovat ostatní státy, se kterými můžeme společně prosadit to, na co sami nemáme.

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32 let. V roce 1920 naděje dožití Čechů činila 47 let a Češek 49,8 roku, předloni u mužů byla na 76 letech a u žen na 81,8 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na proměny stáří a stárnutí se zaměřuje dvoudenní konference, která dnes začala v Praze. Podle expertů přístup institucí a politiků ke stáří výrazně zaostává za demografickými změnami a v Česku by opatření k aktivnímu stárnutí měla cílit hlavně na početnou generaci 70. let, takzvané Husákovy děti.