Čtvrtek, 4. dubna 2019, 19:03
V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na obchodní dům Teta. První vznikl v Krajinské ulici po roce 1926.Vydržela jen do 60. let, ale lidé na ní často vzpomínali. Bylo totiž zvykem se do Tety zajít jen tak projít. Stejně tak do známé Broukárny.
Na snímku pořízeném z nového Haišmanova domu, je zachycena Krajinská třída po roce 1935 ve směru Mariánské náměstí. Vlevo stojí německá spořitelna, za ní dům s podloubím drogistické firmy Wlček, který se psal běžně Vlček, což by v němčině znělo jako Flček. Vpravo je dům Haasů, také drogerie, zasahující mimo snímek delším traktem do Hroznové ulice. Vedle Haasů je vyšší dům Jana Kuty, kde byl v tom čase zařízen obchodní dům TE – TA. (Pro zjednodušení dále jen Teta.)
Nad vozovkou jsou zavěšeny různé cedule, vedle Tety také upozorňování na životu nebezpečnou pouliční dráhu. To se přehánělo, tramvaj zase tak nebezpečná nebyla. Cinkala a jela Krajinskou pomalu. Traduje se, že se dala předběhnout. Obchodní domy Teta zakládali v republice a v zahraničí obchodníci Teweles a Taussig. Podle abecedy je logické spíše Taussig a Teweles, tedy TA – TE, ale rozhodli se to vtipně obrátit na TE - TA. (Podobně Broukárna, kterou založili Babka a Brouk s obraceným pořadím Brouk a Babka.) Pánové Teveles a Taussig si například v Rumunsku zařídili obchodní dům s názvem TATA. Teta v Krajinské vznikla po roce 1926.
Po 1. světové válce koupili Jan a Anastázie Kutovi starší empírový dům, do kterého Jan Kuta přestěhoval obuvnickou dílnu a prodej obuvi z Pražské silnice. Roku 1926 nechal dům do základů zbořit a postavit zcela nový dům podle návrhu Josefa Hauptvogela. V té době dozníval ve městě pozdní kubismus a začínal styl art deco. (Josef Hauptvogel stavěl od novorenesance přes secesi, kubismus až k funkcionalismu, palác Fénix.) V přízemí vytvořil malou pasáž s výkladními skříněmi.
Obchodník Jan Kuta za nový dům sklidil kritiku v časopise Za starou Prahu. Stará Praha asi chtěla, aby tam zůstal dům původní, ale ani ten absolutně původní nebyl, protože ho několikrát přestavovali. Dům je úzký podle někdejší gotické parcely, zachovalo se podloubí a v Krajinské neruší. V 16. století, za Petra Korbise, zde byla hospoda. Renesanční dům koupil v roce 1573 s měděnou pánví, velkou kádí a se šestnácti menšími káděmi na chlazení piva a třemi postelemi. V přesně nezjištěném čase kolem roku 1930 se obchod Jana Kuty přestěhoval do dnešní ulice Karla IV.
Po roce 1948 byla Teta začleněna do národního podniku Obchodní domy. Podobně Broukárna, která byla přejmenována (marně) na Vltavan. Teta se držela do 60. let, ale pak ji bez náhrady zrušili. Z hlediska obvodu města sloužila Teta obyvatelům místním a z Pražského předměstí. Na Pražské přitáhl lidi velkoobchod Vzor zvaný Gastráč. V Tetě a v rohovém domě Haasů zřidili obchod Nábytek. Nahoře středisko návrhů bytového zařízení. Zajímavě se zde změnila atmosféra – za Tety voněla dole čokoláda, za Nábytku dřevo a čalounění.
Teta se však dlouho v dobrém připomínala. Tenkrát bylo zvykem, když byl čas, jen tak zajít do Tety (nebo do Broukárny). Musí se vzpomenout, že všude existovaly pultové prodejny s jedním sortimentem. Teta nabízela všechno a mohlo se volně procházet a nic nekoupit. Nebo jenom koupit dole v cukrovinkách něco do kornoutu. Teprve Gastráč, obchod u Kauckých v Divadelní a drogerie v Lannovce byly ve městě prvními samoobsluhami. Nehledě na automaty na Včele naproti Mlíčňáku, do nichž lidi strkaly knoflíky v domnění, že jim automat za knoflík něco vydá, ale nevydal, takže se automaty porouchaly a odstranily.
