Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Háječek byl do příchodu vojáků botanickou zahradou

 
čtvrtek, 21. března 2019, 20:48

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Háječek. Rozhodně nevypadal tak jako dnes. V Háječku rostlo přes 650 druhů rostlin. Zahradu v roce 1938 zabrali Němci. Květiny už se na místo nikdy nevrátily, vystřídalo je letní kino.

Nejhezčí koutek města – Háječek nebyl jen hudební pavilon, koncerty, promenády a neoficiální módní přehlídky. Kromě malé ZOO, loutkového divadla, houpaček, jezírka s mechanickým mlýnem, byla v Háječku v neděli dne 16. května 1937 slavnostně otevřena botanická zahrada. Akce se zúčastnili zástupci úřadů, škol a četných korporací, zvláště Okrašlovacího spolku a Sokola.

V zahajovací řeči zhodnotil profesor dr. Holý úsilí Vlastivědné společnosti historické, jejíž zdárným výsledkem je botanická zahrada. Dílo, které vyrostlo za těžkých materiálních podmínek na někdejším rumišti. Dr. Ladislav Sýkora podal výklad o vzniku a významu i úkolech nové botanické zahrady. Uvedl zejména zásluhy ředitele Otakara Trčky v městském zastupitelstvu, Okrašlovacího spolku, Spolku akvaristů, místní školní rady, Českobudějovické záložny, Českého akciového pivovaru, obchodní a průmyslové komory a ministerstva zemědělství.

Přírodovědecké sekci Vlastivědné společnosti jihočeské se podařilo v roce 1934 získat pozemek v okolí hvězdárny o rozloze necelý 1 ha (pro představu asi jako čtverec keramické dlažby na náměstí). Plán zahrady vypracoval František Jirásek z brněnské botanické zahrady při Masarykově univerzitě. Na odborném vedení zahrady se podílel městský zahradník Vojtěch Novák. Výsevy byly započaty v roce 1936. Připravovala se stavba bazénu pro vodní rostliny.

V roce 1938 zabrali Němci tzv. Sudety, dne 15. března 1939 vpadli do města, poté zahradu zabralo vojsko. Zahrada se 650 druhy rostlin (ještě nedávno tam rostlo klokočí) zchátrala. Po roce 1945 dostal Háječek na starost místní Svaz žen, ale než se stačilo něco obnovit, bylo upřednostněno letní kino a filmové festivaly pracujících.

Na kultivování Háječku se velkou měrou podílel rodák Vilém Hnilička narozen dne  25. května 1896, zemřel dne 5. dubna 1957, když skoro do posledního dnes pracoval v Malém divadle. Roku 1939 získal zaměstnání jako dozorce v Háječku. Napřed bydlel s celou rodinou v malém domku o jedné místnosti, později v suterénu hvězdárny. Předtím a také dvakrát později měl firmu na výrobu dřevěných hraček, loutek, kočárků a vyráběl kompletní loutková divadélka i s kulisami a loutkami. Také loutkové divadlo hrál.

Pro děti postavil před jezírkem (dnes zbytky v areálu letního kina) vodní mlýn. Text Viléma Hniličky na rubu fotografie mlýna v Háječku. „Strojní zařízení uvnitř pohání vodní kolo. Okénka se otevírají a figurky v nich (mlynář a mlynářka) střídavě vykukují, v dolejší části přecházejí tři figurky nesoucí pytle, na zvoničce občas zazvoní zvoneček, z komína chvílemi vykoukne čert. Za mlýnkem jest stavidlo, vlevo vodní kolo 90 cm v průměru s vantroky. Můj návrh a práce.“

Instalovat dnes pro děti vodní mlýn, z jehož komína občas vykoukne čert (právě na toho čerta se podle pamětníků čekalo) by asi nešlo, děti si snadno čerta „vygooglují“, nehledě na to, že takový mlýn by v Háječku dlouho nevydržel, také na botanickou zahradu už není místo (v Táboře je a mají ji).  Ale můžeme si  vzpomenout, jak botanici, zoologové, Vilém Hnilička, Okrašlovací spolek, astronomové, kapelník kapitán  Bartoš, nepolitici i politici „udělali“ Háječek na rumišti a bahnitém terénu po Krumlovském rybníku.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Modrá hvězda se připomíná jako střípek do mosaiky...

čtvrtek, 10. ledna 2019, 17:34

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na Dům u Modré hvězdy. Jako hotel byl slavný na konci 19. století, v paměti...

DRBNA HISTORIČKA: Markgraf byl nejstarší závod svého druhu ve městě

čtvrtek, 29. listopadu 2018, 20:09

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 4 v Krajinské ulici. Oficiálně to byl Kožešinový dům, továrna...

DRBNA HISTORIČKA: Zmizely historické trolejbusy, třeba hřbitovní nebo...

čtvrtek, 22. listopadu 2018, 20:50

Trolejbusová doprava má v Budějcích dlouhou historii, sahající až do první poloviny minulého století. Spousta starých vozidel...

DRBNA HISTORIČKA: Českobudějovická Beseda šířila vlastenectví,...

čtvrtek, 4. října 2018, 19:32

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Do ochranné budovy kolem reaktoru nahnali 45 tun vzduchu. Temelín tak prošel bezpečnostní zkouškou

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou dnes ráno na odstaveném prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

Plzeň vybavila vyřazenými počítači učebnu pro chudé děti v Keni

Plzeň darovala přes 70 vyřazených funkčních počítačů, komponenty pro datovou síť, kabely, flash disky a sluchátka do Keni. Poslouží komunitnímu centru Ostrov Naděje, které se stará o 500 dětí a studentů z velmi chudých poměrů. Centrum vybudovala obecně prospěšná společnost Centrum Narovinu, jejíž aktivity sahají do roku 1995. Díky počítačům z Plzně mohla vzniknout zcela nová učebna, informovala ČTK mluvčí magistrátu Eva Barborková.

PRŮZKUM: Šlehání pomlázkou není příjemné pro tři pětiny žen

Tradici, kdy muži šlehají ženy pomlázkou, si užívá a ráda se nechá vyšlehat necelá třetina žen. Naopak třem pětinám není tato tradice příjemná, ale "přežijí to". Necelá desetina žen pak na sebe nenechá sáhnout. Naopak muže šlehání pomlázkou baví, že je to "fajn tradice" míní 57 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Behavio, kterého se zúčastnilo 245 mužů a 255 žen.