Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Rodný dům Adalberta Lanny

 
čtvrtek, 14. března 2019, 16:38

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii Lannů. Konkrétně na Adalberta Lannu, který se v Budějcích zasloužil hned o několik akcí. Zemřel ve věku 61 let.

Na snímku z roku 1965, kdy velká voda zaplavila náplavku Vltavy a málem pohltila provizorní fotbalovou branku, stojí na levém břehu Vltavy pozdně barokní domek, ve kterém se narodil dne 23. dubna 1805 Adalbert Lanna, později nazývaný vltavský admirál. Poněvadž měl syna stejného jména Adalberta Lannu, přidává se k vltavskému admirálu přípona st. (1805 – 1866 v Praze) a k jeho synovi přípona ml. (1836 v Praze – 1909 v Meranu), který byl pražským rodákem.

Dům si postavil otec Adalberta Lanny st. Taddäus Lanna (1772 - 1828), na konci 18. století. Loděnice vedle byla postavena v roce 1837 a roku 1852 založena zahrada. Původně přišla rodina Lannů na jih Čech v polovině 18. století ze Solné komory. S nimi přišlo do Budějovic také několik solních úředníků. Nejstarší z rodu Jakob Lahner, lodník a salzbinder, narozen v roce 1700, požádal v roce 1744 o přijetí mezi budějovické měšťany. Zřejmě bydlel nejprve ve městě, kde jako měšťan vlastnil dům.  S ním přišel do města též jeho bratr Andreas Lahner (nar. 1704) a druhý bratr Simon Lahner. Syn Andrease Lahnera Thomas (1741 – 1797), se již psal příjmením Lanna.

Nástupcem Thomase Lanny se stal syn Taddäus Lanna (1773 – 1828). Měl syny Johanna, Adalberta (vltavského admirála), Thomase, Ferdinanda, Taddäuse a dceru Theresii. Rodokmen je ještě složitější o větvení ze stran manželek a dětí synů. Teď už je na řadě Adalbert Lanna st., c. k. loďmistr, správce Vltavy, majitel loděnice a dalších realit v Praze a na jihu Čech a zejména průkopník průmyslu v Čechách.       

Lannové (dříve Lahnerové i Lannerové) pracovali ve službách Schwarzenberků. Jako první si koupil od hlubockého panství vlastní loď v roce 1788 Thomas Lanna a začal ve vlastní režii přepravovat do Prahy sůl a sanytr.

V roce 1820 podnikl Adalbert st. se svým bratrem Johannem a dalšími budoucími studenty plavbu na lodi do Prahy. Oba jeli do Prahy studovat, bydleli v domě U Černého orla v Jezuitské ulici. Adalbert st, studoval polytechniku, ale studium nedokončil kvůli střetnutí s jedním prchlivým profesorem. Johann studoval práva a pak působil jako právník na Hluboké u Schwarzenberků.

Adalbert st. se vrátil domů a po otci převzal podnik. Sestavil si vlastní vor (pramen), naložil ho zbožím a vydal se úspěšně do Hamburku. V roce 1833 se stal správcem veškerých regulačních a udržovacích prací na Vltavě. Od roku 1857 žil v Praze, kde vlastnil palác v Hybernské ulici a vilu v Bubenči. Měl aktivity na Kladně, budoval mosty, obchodoval dřevem a uhlím. Označení vltavský admirál mu už zůstalo, i když se potom jako průmyslník podílel na hospodářském rozmachu za c. k. v Čechách. Pobýval také v Rakousku, kde měl vilu ve Gmundenu, odkud Lannové přišli a také doma na levém břehu Vltavy.

Zemřel relativně brzy ve věku 61 let. Když do města přišla krátce po 15. lednu 1866 zpráva, že zemřel, místní listy to oznámily 18. 1. 1866, usuzovalo se, že měl toho na starosti moc a není vyloučeno, že působilo přepracování. Byl akcionářem koňky, prosadil prodloužení koňky k Zelené ratolesti, koňku si pronajal v letech 1836 až 1845, spoluzaložil budějovickou německou spořitelnu, nechal založit u loděnice zahradu, přivedl k ní vodu ze Zlaté stoky a podílel se na dalších akcích. Chtěl také od radnice koupit hradební věž Rabenštejnskou, ale tu mu radnice neprodala.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Divadlo a Jirsíkova ulice

čtvrtek, 28. února 2019, 16:39

Víte, kde dřív byla Musejní ulice? Nejen té se v dnešním díle Drbny historičky věnoval Jan Schinko. Rozepsal se i o budově...

DRBNA HISTORIČKA: Označení P na tramvajích znamenalo Pražské předměstí

čtvrtek, 21. února 2019, 18:52

V dalším pokračování Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Krajinskou ulici. Jejím rodinným stříbrem je podloubí, kolem...

DRBNA HISTORIČKA: Původní pojmenování průchodního domu byl bazar

čtvrtek, 14. února 2019, 17:34

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 31 v Krajinské ulici. Postavit si ho nechal Jakub Zátka. Dům...

DRBNA HISTORIČKA: Zima ve Staroměstské

čtvrtek, 7. února 2019, 18:23

Historik Jan Schinko se tentokrát rozepsal o Staroměstské ulici. V roce 1861 tam postavil Alexander Haas staroměstkou školu....

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Slovácký rok v Kyjově trhal návštěvnické rekordy. Příští ročník se bude konat už za dva roky

Více než 30 tisíc lidí dorazilo o víkendu na jubilejní dvacátý ročník folklorních slavností Slovácký rok do jihomoravského Kyjova. Neopakovatelná atmosféra, skvělý program i organizace, takové byly bezprostřední reakce návštěvníků na místě i na sociálních sítích. Organizátoři si však největší překvapení připravili až na závěr - na další ročník nemusí návštěvníci čekat čtyři roky, ale poprvé v historii pouhé dva.

Vládní protidrogová koordinátorka čelí podezření z plagiátorství

Vládní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová čelí podezření, že opsala část své bakalářské a diplomové práce. Podnět k prověření jejích prací z roku 2001 a 2005 podali Piráti. Třetina jich údajně obsahuje shodné pasáže s jinými zdroji. Vedralová to odmítla komentovat. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. I kdyby se plagiátorství potvrdilo, o titul Vedralová přijít nemůže, protože řízení o vyslovení neplatnosti vysokoškolského diplomu lze podle zákona zahájit do tří let.

Po letech na útěku v českém vězení. Muž se skrýval ve Francii

Díky intenzivní mezinárodní policejní spolupráci byl muž vypátrán a na základě evropského zatýkacího rozkazu zatčen ve Francii. Po splnění všech formalit byl odsouzený koncem minulého týdne eskortován do České republiky.