Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Kdo by hledal kdysi slavnou Šmídovnu, našel by tam jeden strom, který všechno ustál.

 
pátek, 25. ledna 2019, 20:00

V Budějcích nebyl nikdo, kdo by neznal Šmídovnu. Nejen, že byla skoro v centru, ale hlavně tam často při zábavách zasahovala patrola. Největšími uličníky ze staroměstské školy také nebyl nikdo jiný, než děti ze Šmídovny.

Na snímku pořízeném asi v roce 1969 je zachycena Pražská směrem ke koldomu a do města. Kromě koldomu už ani jeden z domů na tomto snímku neexistuje. Právě se bourá bytelný dům Šmídovny. Politikům se Šmídovna nelíbila přestože, když by se to vzalo absolutně, bydleli ve Šmídovně proletáři, o které se politici opírali a vybízeli je, aby se spojovali s jinými. Politické odůvodnění bylo, že územní plán se Šmídovnou nepočítá. To pravda byla, územák nepočítal na Pražském předměstí skoro s ničím.

Objevil se i názor politiků, že když se zbourá stará škaredá, vlhká a nezdravá Šmídovna, že nastane nová doba. Šmídovna se zbourala a doba byla stejné jako před Šmídovnou. Jen v roce 1970 se začali politici sami sebe kádrovat a likvidovat na základě toho, co kdo řekl před srpnem 1968 a po srpnu 1968.

Šmídovna byl v podstatě renesanční dům s gotickým jádrem a upravený na průčelí v 19. století. Roku 1886 byla ve dvoře postavena infekční stanice městské nemocnice. V rozlehlém dvoře stály nouzové byty a od rok 1925 domeček s malými byty. Do areálu Šmídovny byl přístup také ze staré Pekárenské. O gotickém původu svědčily sklepy, kde podle pamětníků byly zvláštní klenby, velké prostory, ale nízké.

Pravděpodobně byl dvorec Šmídovny postaven na konci 13. století, kdy vznikala Pražské silnice. Název Šmídovna se odvozuje od někdejší kovárny. Určitě ne od jistého pana Šmída, který bydlel v domečku, protože termín Šmídovna je starší. Ve Šmídovně byl velký sál, kam chodili frajeři z celého města. Většinou během zábavy se „chytli“ s místními Šmídovňáky. Každou chvíli se volala patrola. Došlo to tak daleko, že od 13. srpna 1927 si zařídila policie ve Šmídovně stálou exposituru a facky na sále se tak mohly řešit ihned na místě. Větším šarvátkám se říkalo ruml.

Řada pamětníků uváděla, že největší uličníci ve staroměstské škole byli děti ze Šmídovny. Také přidávali, že staroměstská škola byla pro ně první a poslední školou. Je to ovšem úhel pohledu. Jistě nebyli vybaveni diplomatickým jazykem, ale uměli se o sebe postarat. Několik dobrých pedagogů a historiků se vyjádřilo v tom smyslu, že Šmídovna byla po sečtení plusů a mínusů pozoruhodný dům Starého města. Jeden dokonce řekl, že byla nejslavnějším, ale o tom by se asi mohlo pochybovat.

Ve Šmídovně byly velké sály, největší asi po zrušené hospodě. V nové době po roce 1945 se hospoda a tancovačky neobnovily, odrazovala pověst. Vedle byly lepší restaurace U Radostů (U Jarky Radosty, Dělnický dům), šikmo naproti U Reisů, opodál U Města Tábora, Metropol aj. Ani jedna už není. Ve velkém sále Šmídovny bývaly podle pamětníků jednotlivé byty nemajetných obyvatel města nakresleny křídou na podlaze, nebo odděleny dekou na šňůře, anebo skříněmi. Obrazně řečeno, za dekou a za skříněmi se odbývalo a bylo slyšet všechno, co se doma odehrává. Také tam byly normální byty s předsíní, kuchyní a ložnicí. Býval tam i domovník.

Obvyklá otázka je, kam se poděli lidi ze Šmídovny. Jako všichni z Pražské většinou do paneláků. Někdo si vlastníma rukama postavil malý domek, někdo na vesnici, jiný k příbuzným. Kdo by hledal kdysi slavnou Šmídovnu, našel by tam jeden strom, který všechno ustál. 

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Kolem kašny rostlo několik generací stromů

čtvrtek, 17. ledna 2019, 19:33

V létě se na budějckém náměstí na několik dní objevila zeleň. Vlna kladných reakcí, která po umístění stromů ke kašně, přišla,...

DRBNA HISTORIČKA: Modrá hvězda se připomíná jako střípek do mosaiky...

čtvrtek, 10. ledna 2019, 17:34

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na Dům u Modré hvězdy. Jako hotel byl slavný na konci 19. století, v paměti...

DRBNA HISTORIČKA: Malše má pro město potenciál

čtvrtek, 3. ledna 2019, 18:01

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na oblíbenou řeku všech Budějčáků. Napadla vás Vltava? Nene, podle Schinka...

DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo ke konci roku

čtvrtek, 27. prosince 2018, 15:51

Máme před sebou poslední díl Drbny historičky v tomto roce. Historik Jan Schinko se tématicky podíval na několik prosincových dní...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

V Brně naplnili bazén PET lahvemi, lidé se poučili o odpadech

Bazén naplněný PET lahvemi včera patřil k atrakcím zábavného programu v brněnské spalovně. Děti do bazénu skákaly nebo v něm lovily poklady. Akce přilákala do areálu městské společnosti SAKO davy lidí. Jejím cílem bylo ukázat lidem, jak se v Brně zpracovává odpad.

Lidé mohou nákupem hraček pomoci nemocným dětem

Nadační fond Kapka naděje připravil charitativní akci, která by měla před Vánocemi pomoci dětem v nemocnicích. Pokud lidé zakoupí jakoukoliv hračku ve vybraných obchodech a věnují ji do pomyslné Studny naděje, dostane se přímo k nemocným dětem. Zisk z prodeje navíc půjde na konto nadačního fondu. Novináře o tom informovala společnost Wormelen Group, která provozuje několik hračkářských řetězců.

Podle studií je na internetu závislá polovina mladých

Některé studie uvádějí, že na internetu je závislá až polovina teenagerů. Na sociálních sítích jsou závislí i dospělí. V tiskové zprávě o tom informovala Česká koalice proti tabáku, která provozuje bezplatnou Národní linku pro odvykání. Novou společenskou hrozbou se podle odborníků stávají netolismus, tedy potřeba neustálého připojení k internetu, a závislost na hraní her.