Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Malše má pro město potenciál

 
čtvrtek, 3. ledna 2019, 18:01

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky podíval na oblíbenou řeku všech Budějčáků. Napadla vás Vltava? Nene, podle Schinka je oblíbenější Malše, Vltava se totiž městu vyhýbá.

Malše je ve městě oblíbená řeka. Nedá se říci, že by Vltava byla neoblíbená, ale nějak se městu vyhýbá. Do listopadu 1930 tekla Vltava za klášterem, potom byla odkloněna. Malše je páteřní řeka Havlindy a Lineckého předměstí. Když se vydaří mrazivé počasí a Malše zamrzne, opráší skoro každý z Havlindy a Linecké brusle a jde na Malši. Kluci z okolí Palačáku, kde vznikl bandy hokej a Kanada hokej, měli k Malši daleko, na Vltavě hrát nešlo, proto chodili hrát na rybníky,  na sever a východ od Palačáku bylo rybníků několik, nejznámější byl Pilmaňák.

Malše je malá, přesto se na náměstí při povodni dostane. Po roce 1930 se věřilo, že se do města Malše nedostane, proto se regulovala, ale dostala. Vypadá to, že se regulovat nedá. Průměrný průtok v Malši je 7,3 metrů krychlových za sekundu. V srpnu roku 2002 byl naměřen průtok 695 metrů krychlových za sekundu. Do té doby měli vodohospodáři spočítané, že stoletý průtok může být až 422 metrů krychlových za sekundu.

Malše je překvapila, takže se neodvážili přesně říci kolikaletý to byl průtok v roce 2002. Jedno z toho po hustých diskusích vyplynulo: s Malší se nemůže jednat v Havlindě, s Malší se musí jednat nahoře, nejlépe už v Novohradských horách.  

Na snímku je Malše u železného mostu v Biskupské plná vorů, přesněji pramenů, protože podle plavce-voraře Josefa Husy z Hladné několik vorů za sebou dávalo pramen. Prameny bývaly dlouhé až 150 metrů. V roce 1894 byla nařízena délka pramene maximálně 130 metrů. Trochu se to nedodržovalo, Josef Husa vzpomínal, že nejdelší jeho pramen, který měl osm vorů, byl dlouhý 140 metrů. 

Původní voraři si neříkali „voraři“, ale plavci. Termín vorař byl zaveden úředně v polovině 19. století. Za 1. republiky asi už převládal (plavec byl spíše člověk, co umí plavat, zejména ve sportu). Nasvědčuje tomu popěvek „Voraři, vy voraři, na vory sedejte, můj věnec překrásně zelený se vydat hledejte.“ Vyzývalo k tomu dle delší písně děvčatko s modrýma očima, které ten věnec ve mlýně ztratilo.

Na snímku prameny vorů zřejmě parkují. Vorovou propustí u Předního mlýna, nebo později u Jiráskova jezu, musely projíždět po jednom a opatrně. Byl příkaz od Předního mlýna k Zelené ratolesti troubit. I tak jednu hospodyňku na břehu u Zelené ratolesti smetl zadní vor do vody. Byl z toho soud, ale paní přiznala, že troubení slyšela, avšak přepokládala, že uskočí.

Na vorech na snímku nikdo není. Pravděpodobně osádka vory zajistila a šla na svačinu. Nejbližší hospody byly v Biskupské Vlčí jáma a hned vedle Mikádo. Za Mikádem bylo Corso, ale to byla více intelektuální kavárna a večer kabaret, na což nebyl čas. Voraři byli v sezóně nadprůměrně placení. V dlouhé zimě si však museli, když neušetřili v létě, přivydělávat.

Práce na pramenu byla směs dřiny a romantiky. Jeli i za jasných nocí. Vor byl vpředu a vzadu osvětlen. Na voru udržovali na drnech a hlíně oheň. Za 45 hodin byl pramen s nákladem v Praze. Roku 1906 jelo od nás do Prahy 5 362 vorů (pramenů). Vory už nebudou (když nebyly přehrady, jely samy), ale Malše má pro město význam z několika hledisek, odborně řečeno má potenciál (dosud málo využitý). 

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo ke konci roku

čtvrtek, 27. prosince 2018, 15:51

Máme před sebou poslední díl Drbny historičky v tomto roce. Historik Jan Schinko se tématicky podíval na několik prosincových dní...

DRBNA HISTORIČKA: Solní branka

čtvrtek, 20. prosince 2018, 20:41

Dnes nás historik Jan Schinko vezme do města solnou bránou. A ukáže nám, že Budějce ve skutečnosti nemají pouze jednu.

DRBNA HISTORIČKA: Kdy jste byli naposled na Schmerlingově třídě?

čtvrtek, 13. prosince 2018, 21:00

Každý, kdo kdy projížděl Žižkovkou, míjel stejnojmenná kasárna nebo monumentální budovu bývalého Podniku výpočetní techniky. V...

DRBNA HISTORIČKA: Naše koňka byla na evropském kontinentě druhá, ale...

čtvrtek, 6. prosince 2018, 19:02

Historik Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Muzeum koněspřežní železnice. Co mu předcházelo a jak to bylo...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.