Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Solní branka

 
čtvrtek, 20. prosince 2018, 20:41

Dnes nás historik Jan Schinko vezme do města solnou bránou. A ukáže nám, že Budějce ve skutečnosti nemají pouze jednu.

Na snímku zachytil Miroslav Pikous v roce 2002 příchod od slepého ramene k solní brance. Poněvadž dnes tato lokalita, zejména zdivo vlevo, vypadá jinak, jde již o historii.

Branka je poměrně nízko zaklenuta plackovou klenbou z období gotiky. Nebyla určena pro povozy a koně, jen sloužila jako vodní branka či vodní dvířka. Do konce 18. století měla vrátka. Dá se předpokládat, že branka zde v hradbě stála už ve 13. století, ale písemně je doložena v roce 1387 jako Šiklova branka.

Lazebník Jan Šikl měl vedle lázeň a pravděpodobně spravoval i branku. Byla to branka, kterou se bylo možno z náměstí nejrychleji dostat k řece. Za brankou nebylo slepé rameno, ale Vltava s Malší dohromady. Šiklovy lázně nebyly zrovna lázeňským domem v dnešním pojetí. Nejdůležitějším zařízením byly dvě měděné vany. Podle rytin z jiných podobných středověkých lázní tam veselo bylo.

V roce 1835 se v sousedství branky postavila velká empírová kamerální budova pro c. k. úřady včetně solního řadu a v rámci toho bylo patro solní branky přestavěno ve stejném stylu. V nové době se objevil pro branku termín „brána“ a ještě k tomu „solná“. Jde to, ale z hlediska města a jeho historie byly ve městě čtyři průjezdní brány (Pražská, Vídeňská, Linecká a Rybářská), ostatní byly branky ve vysoké a parkánové hradbě. Branky, kterými se chodilo pro vodu, byly solní v Kněžské, Plachého, České, později v ulici U Černé věže a u Rabenštejnské věže.

Do konce 19. století byla solní branka jen fortnou. V turistických průvodcích se uvádí, že solní brankou se nosila sůl. Romanticky snad – solní zaměstnanci tudy tahali (nosili, vezli na kolečku) bečky z lodí od řeky k solnici v České, kde si je solní písař zapsal a pak je zase tahali zpátky k řece na lodě. Ale to by se natahali. Solnice v České 64 měla ze svých skladů rovnou přístup k řece, navíc přes parkán krytý pultovou střechou. Bečky se dopravovaly po přesně nezjištěném transportním zařízení od řeky přímo do solnice a vydávaly také přímo k vodě.

Sůl se po řece dopravovala asi tak po roce 1547. Do té doby vozili sůl formani po cestách, kde je občas přepadli zloději (umírněně řečeno lapkové). Také se různě měnily Zlaté stezky (Prachatičtí svou Zlatou stezku později ztratili). Není ale vyloučeno, že by se přece jen solní brankou pár beček soli dopravilo. K tomu je třeba připomenout, že v letech kolem roku 1880 se do Čech začala vozit levná sůl z Polska po železnici. Solní úřad v České 66 byl postupně zrušen, stačil jeden člověk.

Podle polohopisného plánu města stavebního úřadu radnice vedeného Ludvigem Hackem, schváleného radnicí v roce 1895, měla být solní branka zrušena za účelem prosvětlení Radniční ulice. Vrchní stavební rada Ludwig Hack a radnice to mysleli vážně. U řeky se počítalo se širokým nábřežím (také německé gymnázium se zadním vjezdem na dvůr a vchodem pro ředitele v České 64 má ke slepému rameni hlavní vchod. Ale Hackův plán se nestačil v kvasné době naštěstí realizovat.

Solní brance se lidé kdysi vyhýbali, bývala tam večer podezřelá tma. Dnes je možné tudy procházkou dojít za pár minut přes Sokolský ostrov na Dlouhou louku. Vlastně od té doby, kdy tam jeden člověk zamordoval druhého člověka, se to proměnilo v kultivovanou lokalitu.e

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Aktualizováno 20. prosince 2018, 13:14

VIDEO: Kvůli podezřelému balíčku evakuovali soud. Nakonec šlo o...

čtvrtek, 20. prosince 2018, 11:29

Budovu Krajského soudu dnes dopoledne obehnala policie páskou a evakuovala všechny osoby. Uředníkům totiž přišel podezřelý...

VIDEO: Na Lannovce se „prodávalo“ psí maso. Aktivisté upozorňují na...

středa, 19. prosince 2018, 18:53

Zabití za třicet. Vykuchání za pětatřicet. Na Lannovce se dnes odpoledne „prodávalo“ psí maso. Aktivisté z organizace Hlasy...

Smlouva je podepsaná. Teplo do Budějc bude posílat Temelín, stavba...

středa, 19. prosince 2018, 06:59

Více než třicet let čekal na realizaci projekt teplovodu, který přivede z jaderné elektrárny Temelín teplo do Českých Budějovic....

Lékárna na Máji zůstává, má prodlouženou smlouvu

úterý, 18. prosince 2018, 20:00

Lidé z Máje měli strach o lékárnu, která se nachází u pošty v budově patřící České správě sociálního zabezpečení. Lékárna měla...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Vždycky jsem chtěl být pilot, natáčení filmu Narušitel bylo splněním snu, říká herec Jiří Dvořák

Silný a napínavý příběh českého leteckého esa, jeho kamarádů i bezbřehou lásku k létání přináší do kin film Narušitel. Jednu z hlavních rolí ve snímku připomínajícím život armádních letců socialistického Československa si zahrál také Jiří Dvořák, kterého na premiéře filmu v pražské Kině Lucerna vyzpovídala redakce Drbny.

Nebe opět potemní. Do kin se chystá film vrtající se v krvavé historii norského black metalu

Bylo otázkou, kdy k tomu filmu dojde… Norsko, black metal, pálení kostelů, vraždy, sebevraždy. To není scénář, to je realita první poloviny 90. let. Realita, kterou známý režisér hudebních klipů Jonas Åkerlund nyní představí na filmovém plátně.

České finále nebude, Kvitová se utká o titul v Melbourne s Ósakaovou

Tenistka Petra Kvitová si potřetí v kariéře a poprvé na Australian Open zahraje grandslamové finále. Možný český souboj o titul v Melbourne překazila Japonka Naomi Ósakaová, která porazila Karolínu Plíškovou. První vzájemný zápas dvojnásobné šampionky Wimbledonu Kvitové a loňské královny US Open Ósakaové bude v sobotu zároveň duelem o post světové jedničky.