Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Naše koňka byla na evropském kontinentě druhá, ale první velká

 
čtvrtek, 6. prosince 2018, 19:02

Historik Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Muzeum koněspřežní železnice. Co mu předcházelo a jak to bylo s koňkou?

V Mánesově ulici naproti ukončení ulice Gerstnerovy stojí obklopen zdí vcelku nenápadný domek zařízený jako Muzeum koněspřežní železnice. Byl postaven v roce 1828 pro hlídače. Byly v něm dvě místnosti a kuchyň. V dnešním názvosloví by to mohl být byt 2+1. Úředníci koňky bydleli v jiném objektu a ředitelství společnosti koňky sídlilo v Piaristické ulici.

Hlídač či strážník koňky, lidově wechtr (na mapách jsou strážní domky označeny písmenem w), v tomto případě procházel koleje na nádraží a okolí a odpovídal za jejich technický stav. Podle průzkumu mělo nádraží nejméně dvě koleje. Možná tři. Zachoval se jen tento domek hlídače, ve kterém je dnes muzeum „První velké železnice na evropském kontinentě“. Nabízí se vážná otázka je-li strážní domek hoden muzea První velké železnice na evropském kontinentě, nebo muzeum První velké železnice na evropském kontinentě hodno strážního domku.

Naše koňka byla na evropském kontinentě druhá, ale první velká, navíc mezinárodní z Čech do Rakouska. První ve Francii, uvedená do provozu dne 21. června 1827, byla dlouhá jen 21,5 km a naše nejprve do Lince 128,7 km, později až do Gmundenu asi 200 km. Proto badatel a znalec koňky Miloš Svoboda zavedl termín „První velká“. V Anglii jezdila koněspřežní železnice sice dříve, jenže krátká, jednosměrná, přičemž Anglie a ostrovy kolem leží mimo pevninu.

Návrh na zařazení koněspřežní železnice mezi kulturní památky byl podán již v roce 1958. Roku 1966 byl při Jihočeském muzeu ustanoven Památník dopravnictví (hlavními iniciátory byli Miloš Svoboda a František Mejda). V roce 1968 byla vypracována zajímavá studie o obnovení části koňky. V severní části nádraží Rybník se předpokládalo vybudování areálu koňky – výpravní budova s nástupištěm, hotel, restaurace, bufet, benzinová stanice, centrální budova, výstavní plochy atd. Konečná stanice by byla podle studie u osady Suchdol.

V Suchdole by se vystavěl podobný areál jako v Rybníku. Krom toho hotel  GERSTNER, autokempink, hřiště, koupaliště apod. Počítalo se též se zhotovením přesných kopií původních vozů. Plus také byla elektrická dráhou na Lipno. Nebyla však na koňku vhodná doba. Na něco vhodná doma byla, kupř. na stavbu Muzea dělnického revolučního hnutí.

Původně Gerstnerové (otec Franz Josef, syn Franz Anton) chtěli koňku prodloužit do Týna nad Vltavou a výhledově do Plzně. V letech 1822 až 1826 pobýval Franz Anton na stáži v Anglii a viděl tam v provozu parní lokomotivu. Pochopil význam páry. Vrátil se a začal vyměřovat koňku tak, aby její drážní těleso později vyhovovalo pro parní provoz. Ziskuchtivé společnosti koňky to nevyhovovalo, proto jadrně řečeno Franze Antona Gerstnera vyhodila.

Ve městě byl ukončen provoz koňky dne 1. dubna 1870. Ještě zastihla páru. Stavitel Kneissl uvedl v Budweiser Kreisblattu ze dne 14. května 1870, že ještě letos bude postavena ze starého koňského nádraží pobočná dráha k novému nádraží, aby byla usnadněna přeprava výrobků továren Hardtmuthovy a Pollakovy.

Strážní domek byl plně vytížen před posunem v roce 1977. Nacházel se v areálu Hardtmuthky zvaném Ohrada. Na západní straně měl novější přístavek. Ve třech kancelářích zde sídlilo oddělení dopravy a před přesunem nákup. Někdejší strážní domek se „vypracoval“ přes kanceláře až na muzeum.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Markgraf byl nejstarší závod svého druhu ve městě

čtvrtek, 29. listopadu 2018, 20:09

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 4 v Krajinské ulici. Oficiálně to byl Kožešinový dům, továrna...

DRBNA HISTORIČKA: Zmizely historické trolejbusy, třeba hřbitovní nebo...

čtvrtek, 22. listopadu 2018, 20:50

Trolejbusová doprava má v Budějcích dlouhou historii, sahající až do první poloviny minulého století. Spousta starých vozidel...

DRBNA HISTORIČKA: Trolejbusová linka do Rožnova měla původně označení...

pátek, 16. listopadu 2018, 09:16

V dnešním díle Drbny historičky se historik Jan Schinko podíval na dopravu v Rožnově. Respektive na trolejbusy VETRA – ČKD....

DRBNA HISTORIČKA: Českobudějovická Beseda šířila vlastenectví,...

čtvrtek, 4. října 2018, 19:32

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.