Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Naše koňka byla na evropském kontinentě druhá, ale první velká

 
čtvrtek, 6. prosince 2018, 19:02

Historik Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na Muzeum koněspřežní železnice. Co mu předcházelo a jak to bylo s koňkou?

V Mánesově ulici naproti ukončení ulice Gerstnerovy stojí obklopen zdí vcelku nenápadný domek zařízený jako Muzeum koněspřežní železnice. Byl postaven v roce 1828 pro hlídače. Byly v něm dvě místnosti a kuchyň. V dnešním názvosloví by to mohl být byt 2+1. Úředníci koňky bydleli v jiném objektu a ředitelství společnosti koňky sídlilo v Piaristické ulici.

Hlídač či strážník koňky, lidově wechtr (na mapách jsou strážní domky označeny písmenem w), v tomto případě procházel koleje na nádraží a okolí a odpovídal za jejich technický stav. Podle průzkumu mělo nádraží nejméně dvě koleje. Možná tři. Zachoval se jen tento domek hlídače, ve kterém je dnes muzeum „První velké železnice na evropském kontinentě“. Nabízí se vážná otázka je-li strážní domek hoden muzea První velké železnice na evropském kontinentě, nebo muzeum První velké železnice na evropském kontinentě hodno strážního domku.

Naše koňka byla na evropském kontinentě druhá, ale první velká, navíc mezinárodní z Čech do Rakouska. První ve Francii, uvedená do provozu dne 21. června 1827, byla dlouhá jen 21,5 km a naše nejprve do Lince 128,7 km, později až do Gmundenu asi 200 km. Proto badatel a znalec koňky Miloš Svoboda zavedl termín „První velká“. V Anglii jezdila koněspřežní železnice sice dříve, jenže krátká, jednosměrná, přičemž Anglie a ostrovy kolem leží mimo pevninu.

Návrh na zařazení koněspřežní železnice mezi kulturní památky byl podán již v roce 1958. Roku 1966 byl při Jihočeském muzeu ustanoven Památník dopravnictví (hlavními iniciátory byli Miloš Svoboda a František Mejda). V roce 1968 byla vypracována zajímavá studie o obnovení části koňky. V severní části nádraží Rybník se předpokládalo vybudování areálu koňky – výpravní budova s nástupištěm, hotel, restaurace, bufet, benzinová stanice, centrální budova, výstavní plochy atd. Konečná stanice by byla podle studie u osady Suchdol.

V Suchdole by se vystavěl podobný areál jako v Rybníku. Krom toho hotel  GERSTNER, autokempink, hřiště, koupaliště apod. Počítalo se též se zhotovením přesných kopií původních vozů. Plus také byla elektrická dráhou na Lipno. Nebyla však na koňku vhodná doba. Na něco vhodná doma byla, kupř. na stavbu Muzea dělnického revolučního hnutí.

Původně Gerstnerové (otec Franz Josef, syn Franz Anton) chtěli koňku prodloužit do Týna nad Vltavou a výhledově do Plzně. V letech 1822 až 1826 pobýval Franz Anton na stáži v Anglii a viděl tam v provozu parní lokomotivu. Pochopil význam páry. Vrátil se a začal vyměřovat koňku tak, aby její drážní těleso později vyhovovalo pro parní provoz. Ziskuchtivé společnosti koňky to nevyhovovalo, proto jadrně řečeno Franze Antona Gerstnera vyhodila.

Ve městě byl ukončen provoz koňky dne 1. dubna 1870. Ještě zastihla páru. Stavitel Kneissl uvedl v Budweiser Kreisblattu ze dne 14. května 1870, že ještě letos bude postavena ze starého koňského nádraží pobočná dráha k novému nádraží, aby byla usnadněna přeprava výrobků továren Hardtmuthovy a Pollakovy.

Strážní domek byl plně vytížen před posunem v roce 1977. Nacházel se v areálu Hardtmuthky zvaném Ohrada. Na západní straně měl novější přístavek. Ve třech kancelářích zde sídlilo oddělení dopravy a před přesunem nákup. Někdejší strážní domek se „vypracoval“ přes kanceláře až na muzeum.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Aktualizováno 6. prosince 2018, 18:22

Muž v Budějcích údajně znásilnil školačku. Policie hledá svědky,...

čtvrtek, 6. prosince 2018, 18:02

Závažný trestný čin znásilnění školačky základní školy vyšetřují podle dostupných informací od středy policisté z Českých...

SOUTĚŽ: V Nasvícené zoo se objeví lední medvěd nebo tučňáci

čtvrtek, 6. prosince 2018, 16:21

Zoo Hluboká v letošním roce opět láká na vánoční atmosféru a tisíce malých světýlek. Více nám prozradí pan Martin Švihel přímo ze...

Dozorčí rada budějcké teplárny má nového předsedu. Je jím Roman...

čtvrtek, 6. prosince 2018, 15:03

Dozorčí rada budějcké teplárny má nového předsedu. Členové rady do svého čela zvolili dosavadního místopředsedu Romana Kubíčka.

Bláznivý zápas proti Benátkám nakonec vyhrál Motor

středa, 5. prosince 2018, 19:58

Českobudějovičtí hokejisté dnes proti Benátkám sehráli nevídaný zápas. V závěru utkání se skóre několikrát přelilo ze strany na...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Evropská komise nebude vyplácet dotace do vyřešení Babišova případu

Dokud nebude vyjasněna situace okolo možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s předsedou vlády žádné dotace. Prohlásil to dnes komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger během debaty v Evropském parlamentu. Řekl rovněž, že od začátku srpna, kdy platí nová pravidla posuzování střetu zájmů, nebyly v souvislosti s firmou Agrofert žádné dotace vyplaceny.

Pátrání po čtyřleté Marušce pokračuje. Matka se brání proti nařčení otce, redakce získala znalecký posudek

Policisté od pátku 7. prosince pátrají po čtyřleté Marii Žiškové. Podle jejich informací se dívenka nachází neznámo kde s otcem Vladimírem Žiškou. Ten v současné době rozesílá prostřednictvím organizace Family for Liberty tiskové prohlášení, ve kterém napadá matku mimo jiné ze sexuálního zneužívání a týrání dcery. Ve vyjádření matky Marušky, které redakce Olomoucké Drbny získala, však její máma popírá, že by k něčemu takovému docházelo. Navíc redakce získala znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že Vladimír Žiška nemá předpoklady k výchově dítěte.

Psychiatři: Syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech

Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takzvaný syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.