Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Markgraf byl nejstarší závod svého druhu ve městě

 
čtvrtek, 29. listopadu 2018, 20:09

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 4 v Krajinské ulici. Oficiálně to byl Kožešinový dům, továrna čepic a sklad dámských klobouků, Antonín Markgraf. V průběhu let se ale mnohé změnilo.

V Krajinské se dům číslo 4 nesl od roku do 1925 nápis MARKGRAF. Jinak oficiálně to byl „Kožešinový dům, továrna čepic a sklad dámských klobouků, Antonín Markgraf“. Zaměstnával kolem 30 lidí. Firma Markgraf končila po roce 1948, chvíli si v domě zařídila Emilie Novotná výrobu prádla a šití na zakázku. Po zrušení živností získal dům v přesně nezjištěném čase před rokem 1959 nově vzniklý obchodní podnik Textil. Také se už těžko vystopuje, kam zmizel inventář, kožešiny, šicí stroje a podobně.

Antonín a Terezie Markgrafovi koupili dům v roce 1921 od dědiců Veroniky Försterové za 180 tisíc korun. Försterův dům měl klasicistní podobu navazující na baroko. Podobal se domům v Praze na Malé Straně. Markgrafovi nechali v roce 1925 dům zbořit a postavili nový ve stylu pozdního kubismu, již ne tolik ostrého. Demolici původního domu povolila radnice (přesněji její stavební úřad).

Z výtvarného hlediska je nový kubistický dům také dobrý, může se říci, že reprezentuje budějovický pozdní kubismus. Malá Strana to ale není - je to Krajinská. Po roce 1990 byl opraven, přičemž trochu zmizel tovární charakter. Dům by šel zařadit do stylu rondo či obloučkového kubismu. Kubismus ve městě byl přerušen 1. světovou válkou. Po válce se kubismus posunul směrem k oblejším tvarům. Zanikl zdobnějším stylem art deco. Kubismus v architektuře je v republice a u nás ve městě unikátní.

Do roku 1921 měl v podloubí v nájmu obchod Karel Micko. Měl široký sortiment galanterní, hračkářský, módní, stručně řečeno - krátké a dlouhé zboří všeho druhu. Nejde to vyjmenovat, proto firma používala reklamu – Když něco potřebujete, najdete to u Micka v Krajinské. V roce 1921 se přestěhoval vedle do domu č. 6, což byl jeho vlastní dům, který koupil v roce 1899. 

Kolem roku 1959 si v domě zařídil obchodní podnik Textil část svého podnikového ředitelství a to účtárny, oddělení plánovací a finanční. Hlavní podnikové ředitelství měl Textil v ulici U Černé věže a technický úsek ve Stejskalově ulici.  V letech 1959 až 1988 to byl úředně národní podnik Textil, potom v období 1989 až 1995 státní podnik Textil. Nápadně nenápadně potom podnik Textil zanikl.

Označení domu – Markgraf přetlačil obchod PRIM s velkoplošnou neonovou reklamou. Neon léta zářil směrem k náměstí. Odvážně i v době energetické krize v roce 1978 a poté, zatímco jiné podniky neony zhasly a z obav před postihy už nerozsvítily. PRIM nabízel pánskou módu, prádlo, košile, svetry, vlněné zboží a doplňky. To by nebylo nic zvláštního, ale podnik zde soustředil nejnovější zboží, které mohl sehnat. Větší výběr měl jen Tuzex, kde však nemohl nakupovat každý. Tedy mohl, ale musel mít bony, peníze nestačily.

Kožešnická Firma Markgraf byla založena v roce 1831. Nejstarší závod toho druhu ve městě. V říjnu roku 1948 navštívil město ministr průmyslu Gustav Kliment. Měl u nás několik přednášek, z nich proslulá se konala v Besedě, kde prohlásil, že malí a střední živnostníci se nemají čeho obávat (po únoru 1948 se obávali). Budou moci nadále pracovat na svém. Není vyloučeno, že tomu, co řekl, věřil. Spíše nevěřil, ale vida v sále právě malé a střední živnostníky, pro něž byla Beseda domácím teritoriem, mu došlo, že by se rád z Besedy dostal bez úhony. Továrna Markgraf  měla 30 lidí, takže na ní došlo hned. Na malé a střední živnostníky záhy.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Zmizely historické trolejbusy, třeba hřbitovní nebo...

čtvrtek, 22. listopadu 2018, 20:50

Trolejbusová doprava má v Budějcích dlouhou historii, sahající až do první poloviny minulého století. Spousta starých vozidel...

DRBNA HISTORIČKA: Trolejbusová linka do Rožnova měla původně označení...

pátek, 16. listopadu 2018, 09:16

V dnešním díle Drbny historičky se historik Jan Schinko podíval na dopravu v Rožnově. Respektive na trolejbusy VETRA – ČKD....

DRBNA HISTORIČKA: Českobudějovická Beseda šířila vlastenectví,...

čtvrtek, 4. října 2018, 19:32

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

DRBNA HISTORIČKA: Socha Jana Žižky z Trocnova měla stát na náměstí...

čtvrtek, 20. září 2018, 20:22

V dnešním dílu Drbny historičky se podíváme na náměstí Jiřího z Poděbrad a přilehlé ulice. Že nevíte, kde to je? Fotografie vám...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.