Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Českobudějovická Beseda šířila vlastenectví, kulturu, vědu i zábavu

 
čtvrtek, 4. října 2018, 19:32

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na budějckou Besedu.

Na snímku třídy Na Sadech ze soukromého fotoarchivu Vladimíra Kose prochází kolem Besedy průvod členů a sympatizantů národně socialistické strany. Průvod není dlouhý, může se říci krátký, ale Česká strana národně sociální (ČSNS) byla tradiční politickou stranou, která vznikla už v roce 1897, kdy se oddělila od České sociálně demokratické dělnické (později ČSDS). ČSNS měla sociální a demokratická program a stručně řečeno zdůrazňovala národní sebeurčení a odmítala internacionalismu.

Snímek byl pořízen před rokem 1933. Toho roku byla Beseda zcela přestavěna v jednoduchém stylu blížící se k funkcionalismu. Nová Beseda s velkým sálem procházejícím dvěma patry byla slavnostně otevřena dne 12. prosince 1933 a nazvána „Dům dra. Augusta Zátky“. Velký sál měla Beseda i předtím, ale nestačil zájmu. Dne 22. března 1930 přednášel v tehdejším velkém sále ministr zahraničí Edvard Beneš (pozdější president) „O základech zahraniční politiky“.

V popředí průvodu jde poslední předválečný starosta města Třeboně František Adam (má v ruce klobouk), narozen dne 23. prosince 1881 v Mladé Boleslavi, v Třeboni na náměstí měl zubní ateliér. Dne 25. června 1942 byl v Třeboni zatčen gestapem a následující den v Českých Budějovicích popraven. Ještě se mu podařilo na chodbě gestapa poslat moták - Pozdravujte ode mne Třeboň. Současně v Lišově zatklo gestapo předsedu spolku lišovských truhlářů Františka Bambuleho a předsedu okresního soudu Hyacinta Jahna. Oba byli také popraveni.

V Besedě se hrál biograf dříve než v Royalu, Grandu nebo ve Hvězdě

O přestavbě Besedy se mluvilo dlouho. Navrhoval se již před první světovou válkou velký Národní dům. Znovu se vážně uvažovalo o Národním domě na konci války v roce 1918, jak o tom informovaly Jihočeské listy v dubnu 1918: „Dosavadní místnosti besední, nyní vojskem zabrané, už dávno nepostačují. Pražský architekt Balšánek vypracoval zatímní projekt vybudování Národního domu na místě nynější besední budovy s použitím vedlejšího činžovního domu.“

Dne  29. října 1906 přednášel v Besedě T. G. Masaryk. Téhož roku zde básník Jaroslav Vrchlický přednášel o vývoji české literatury.  T. G. Masaryk navštívil Besedu i v roce 1924, kdy se přijel na oslavu 10. výročí založení 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa. Zaznamenány jsou zde pobyty historika Františka Palackého. Dne 16. listopadu 1919 byl ve velkém sále uspořádán první čajový večer (five o clock), pravděpodobně první ve městě, který byl úspěšný a následovaly další „čaje“.

Beseda šířila vlastenectví, kulturu, vědu i zábavu. V Besedě se hrál biograf dříve než v Royalu, Grandu nebo ve Hvězdě. Od 3. října 1899 zde účinkoval Viktor Ponrepo s kinematografem. Místní listy uvedly, že je to kouzelné divadlo krále magie a eskamotére s živými fotografiemi. Promítal v Besedě už v letech 1890 a 1894, ale z technického hlediska nebylo jasné jestli to již byl biograf. Podle listu Budivoj měl v roce 1890 největší úspěch elektrický tanec.

Úplně první něco jako biograf předvedl v Besedě dne 21. ledna  1884 profesor A. Kozlovský z Prahy. Podle zdejších novin to byly pohyblivé obrazy. A v únoru 1909 to už byl pravý biograf. Účinkoval „The Grand Opera Biograf“ Egona Hájka z Prahy. Tenkrát ještě nebyly zvukové filmy, takže se nabízí otázka, kdo zpíval za ty, kteří zpívali na plátně.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto soukromý fotoarchiv Vladimíra Kose
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Socha Jana Žižky z Trocnova měla stát na náměstí...

čtvrtek, 20. září 2018, 20:22

V dnešním dílu Drbny historičky se podíváme na náměstí Jiřího z Poděbrad a přilehlé ulice. Že nevíte, kde to je? Fotografie vám...

DRBNA HISTORIČKA: Dříve se pro Plachého uličku používal též název...

čtvrtek, 13. září 2018, 17:35

Čtvrtek a Drbna historičky už k sobě neodmyslitelně patří. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

MĚSTO PŘED STO: Radnice měla za první republiky dobré metaře. Před...

středa, 29. srpna 2018, 15:02

Budějcká Drbna přináší osmý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí...

DRBNA HISTORIČKA: Léto 1968 bylo ve městě pravé prázdninové

čtvrtek, 23. srpna 2018, 20:29

S dalším čtvrtkem si můžete přečíst nový díl Drbny historičky. Jan Schinko se tentokrát vrátil k srpnovému létu 1968.

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.