Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Jaro 1968 bylo v Českých Budějovicích opojné

 
čtvrtek, 16. srpna 2018, 16:31

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na rok 1968. Tedy konkrétněji, na jaro 1968.

Rok 1968 se může u nás ve městě pro přehlednost rozdělit na pět úseků: leden 1968, jaro 1968, léto 1968, srpen 1968 a po srpnu 1968. V lednu se pohnuly dějiny spíše v Praze, kde se v nejvyšších orgánech objevil skoro neznámý Alexandr Dubček („doporučený“ Brežněvem). Také nový termín - stará struktura, což byli politici z 50. let. působící za Gottwalda a Zápotockého, kteří byli spolupachateli. Degottwaldizace se však neprovedla. ÚV KSČ zbavil členství v KSČ jen několika členům, kupříkladu nechvalně známému prokurátorovi Urválkovi

Ale přece jen leden 1968 na chvíli zlom byl. Na jaře téměř všechny základní složky KSČ ve městě prohlásily, že návrat k předlednovým poměrům není možný. To nebylo nic odvážného, myslel si to každý (kromě staré struktury). To bylo snad po prvé v historii, že se základní organizace KSČ a normální lidi shodli. Po srpnu složky KSČ udělaly kotrmelec a předlednové poměry postupně zase zavedly.


Informace v azbuce pro okupanty na Lidické třídě. Archiv: Jan Schinko. Foto: Bohumil Štěpánek

Jaro bylo ve městě opojné. Studenti v počtu asi 600 vyšli 21. března ze Čtyráku do města s transparentem Probuďte se Jihočeši. Na provozně ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské a na fakultě Pedagogické studovali totiž studenti bydlící v Praze, Plzni, Liberci a jinde, a tam už jaro 1968 „jelo“ naplno. Zastavili se u sídla KV KSČ na Husovce, prošli městem a ukončili slavnou cestu v Dukelské v parku před školou Masaryčkou (z roku 1928, shoda osmiček).

Do zahraničí zmizel generál Šejna, původně z jižních Čech a v Praze byl odvolán z funkce hlavního cenzora protřelý ideolog a neúnavný dogmatik Hendrych. Padla cenzura a tak přibližně v březnu až dubnu začalo pravé Českobudějovické jaro 1968. Možná trochu později než jinde, ale mělo to opodstatnění. Jednak  zkušenosti Jihočechů a za druhé z Prahy přicházely také negativní zprávy, že Bilak formuje grupu a přinutil Dubčeka k zákazu informací z ÚV KSČ.

Právě ten Bilak, kterého na pomoc jako „kamaráda“ povolal předtím Dubček do vrcholného orgánu KSČ, přičemž o Bilakovo charakteru pochybovali i sami tvrdí partajníci. Bilak začal Dubčeka ihned dusit. Pro obrodný proces v předsednictvu ÚV KSČ byly najednou  pouze tři členové – Smrkovský, Špaček a Kriegl. Po 21. srpnu se ve městě psalo na domy Svoboda + Dubček = Svoboda. Právě tito dva ale svobodu nezaručovali (později podepsali pendrekový zákon).

Podniky připravovaly dvačtyřicetihodinový pracovní týden

Svoboda se šířila. Začala rehabilitace odsouzených ve vymyšlených kauzách v období gottwaldismu. Radnice připravovala změny názvů ulic. Švermova (dnes Karla IV.) byla odsouhlasena na T. G. Masaryka. Na třídu Klementa Gottwalda (kolem hereckých domů) si ovšem KV KSČ nenechal sáhnout.

Podniky připravovaly dvačtyřicetihodinový pracovní týden. Pivovar Samson se rozhodl osamostatnit a rozejít se s Národním podnikem Jihočeské pivovary. Čedok nabízel zahraniční cesty do Španělska, Švýcarska a také cestu kolem světa na 24 dní, poměrně drahou za 32 400 Kčs, ale nabízel. Odboráři mohli k rakouským jezerům. Volila se jihočeská dívka roku. První byla z Tábora, ale druhá byla Marcela Hronová, která bydlela v Krajinské ulici a chodila na atletiku na Slavoj na Sokolském ostrově.

V sokolovně dne 6. července řekl Ota Šik, že pokud zůstanou na hlavních postech lidé z 50. let maskující se zájmy dělnické třídy, Marxem a Leninem, bude obrodný proces zastaven.    

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí...

čtvrtek, 9. srpna 2018, 19:10

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce

úterý, 31. července 2018, 19:35

Nedostatek potravin a jiného zboží se po válce v nové Československé republice odstraňoval pomalu. Po 28. říjnu 1918 se hlavně...

DRBNA HISTORIČKA: Ve Wortnerově domě byl výčep lihovin

čtvrtek, 26. července 2018, 18:32

Na snímku pořízeném před rokem 1912 je goticko-renesanční Wortnerův dům v ulici U Černé věže, který dnes patří Alšově jihočeské...

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky v Táboře nechtěli, tak skončila v...

čtvrtek, 19. července 2018, 19:21

Na snímku pořízeném kolem 9. května 1959 stojí na prostranství ulic Novohradské a Žižkovy jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé přispět na pomoc nevidomým

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé v Česku přispět na pomoc nevidomým a slabozrakým. Celonárodní veřejná sbírka se koná po dvacáté a dobrovolníci v bílých tričkách při ní budou v ulicích měst nabízet za 30 korun bílou pastelku, která symbolizuje bílou hůl a život zrakově postižených. V 15:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí v Praze.

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?