Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí „filiálka“ krajského úřadu

 
čtvrtek, 9. srpna 2018, 19:10

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na budějcký chudobinec. Za socialismu byl objekt hovorově nazýván radiák a v současné době tam sídlí část krajského úřadu. A také nechybí zmínka o ulici Boženy Němcové, kde budova stojí.

Na pohlednici se představuje nový městský chudobinec z roku 1898 v dnešní ulici Boženy Němcové. Dnes sídlí v novorenesančním paláci „filiálka“ krajského úřadu. Nejsou statistiky, ale takto výpravný palác sloužící „jen“ jako chudobinec, má asi málokteré město. Za socialismu byl objekt hovorově nazýván radiák.

V roce 1924 byl do chudobince převezen z hostince U Bílé růže na Mariánském náměstí loutkář Jindřich Kopecký, vnuk českého loutkáře Matěje Kopeckého. Živořil osamocen v objektu na dvoře téhož hostince. Dospělí z města, kteří jako děti znali jeho loutkové divadlo a mechanické loutky, mu, co mohli, posílali do chudobince peníze. Také i karetní a stolní společnosti z různých restaurací, například šnopslaři, bulkaři, filkaři, veselí mládenci, J.D.T. (Jen do toho) a jiní.  Peníze většinou vybíral Vilda Rámus, který je spolehlivě donesl do redakce Jihočeských listů a odtud se dostaly k Jindřichovi Kopeckému. Bylo to přilepšení. Zemřel v chudobinci v roce 1927.

Aby se nezapomnělo na jihočeské loutkáře rodiny Kopeckých, tak Matěj Kopecký žil v letech 1775 až 1847, syn Václav v letech 1801 až 1872, vnučka Matěje Arnoštka Kopecká v letech 1842 až 1914 (také měla divadélko a hrála ve městě) a vnuk Jindřich Kopecký v letech 1846 až 1927.

V budově bývalého chudobince nyní sídlí část krajského úřadu

V srpnu 1946 oznámila Správa v. v. nemocnice, že byly započaty v bývalém chudobinci práce na úpravu budovy věnovanou obcí českobudějovickou pro ústav léčení zářením. Nic na provozu se však ještě pár let neměnilo. Téhož roku v září 1946 byla vysvěcena nově upravená ústavní kaple místopředsedou radnice  J. Ployharem. Kaple byla v době bohoslužeb přístupná veřejnosti. Poslední řádové sestry, které již sloužily v radiáku, byly nárazově odstěhovány v roce 1950. Tehdy tam ještě dosluhovala jedna sestra, která působila v chudobinci od samého začátku.

Vlevo mezi chudobincem a patrovým domem (je vidět jen část), který patřil do areálu Hardtmuthky, nevede zatím ulice V Zátiší. Ta dostala jméno až v roce 1921. Skutečně to bylo v zátiší, navíc se lomila směrem k ulici Matice školské. Vzadu za chudobincem stojí kasárny z roku 1899. Byly to kasárny arcivévody Raina, hovorově nové zeměbranecké kasárny. Později to léta bývala vojenská nemocnice. 

Ulice Boženy Němcové vznikla v roce 1836, kdy se při polní cestě vpravo proti pozdějšímu chudobinci postavil cukrovar. Nedařilo se mu, čímž areál koupili v roce 1848 Schwarzenberkové a pronajali jej firmě Arona Pollaka z Vídně, který si tam zařídil sirkárnu. Potom Rothova sirkárna. Oficiálně vznikla ulice v roce 1875 pod názvem Schwarzenberkova. Roku 1921 pak Štefánikova. Politicky byla osoba Štefánikova po roce 1948 neúnosná, proto radnice roku 1955 ulici přejmenovala na Boženy Němcové.

V roce 1996 byla vojenská nemocnice, jejíž součástí byl i radiák převedena pod správu okresního úřadu jako Okresní nemocnice České Budějovice. V budově radiáku se zařídily kanceláře ředitelství nemocnice. Roku 1998, kdy se pořád něco měnilo a nevědělo se co, jak a proč (připomínala se kvalita vojenské nemocnice) byla okresní nemocnice zrušena, a chudobinec byl zase předán radnici. V současné době zde sídlí část krajského úřadu, který se nevešel do bývalého areálu krajského národního výboru U Zimního stadionu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce

úterý, 31. července 2018, 19:35

Nedostatek potravin a jiného zboží se po válce v nové Československé republice odstraňoval pomalu. Po 28. říjnu 1918 se hlavně...

DRBNA HISTORIČKA: Ve Wortnerově domě byl výčep lihovin

čtvrtek, 26. července 2018, 18:32

Na snímku pořízeném před rokem 1912 je goticko-renesanční Wortnerův dům v ulici U Černé věže, který dnes patří Alšově jihočeské...

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky v Táboře nechtěli, tak skončila v...

čtvrtek, 19. července 2018, 19:21

Na snímku pořízeném kolem 9. května 1959 stojí na prostranství ulic Novohradské a Žižkovy jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova....

DRBNA HISTORIČKA: Hradební věž pojmenovali Železnou pannou. Název to...

čtvrtek, 12. července 2018, 19:30

Hradební věž na pravém břehu Malše se do konce 19. století uváděla jako věž Spilhaybl, zřejmě podle měšťana a purkmistra v roce...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.