Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky v Táboře nechtěli, tak skončila v Českých Budějovicích

 
čtvrtek, 19. července 2018, 19:21

Na snímku pořízeném kolem 9. května 1959 stojí na prostranství ulic Novohradské a Žižkovy jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Zatím na zemi. Podstavec byl přivezen ze Žižkova náměstí později. Původně byla tato socha odhalena před radnicí na Masarykově náměstí dne 6. října 1951 u příležitostí Dne Československé armády, a přitom bylo Masarykovo náměstí přejmenováno na Žižkovo.

Předpokládalo se, že když Žižka z náměstí zmizel, že se náměstí zase přejmenuje a Žižkovým náměstím se stane park mezi Jeronýmovou, Novohradskou a Žižkovou. Logiku to mělo, ale vrátit Masarykovo náměstí se radnice neodvážila. Stačilo jí, že pod tlakem ustoupila nechvalně známému politikovi Nejedlému. Když totiž ministr informatiky Kopecký daroval sochu Žižky městu, neuvažovalo se, že by stál zrovna před radnicí. Navrhovalo se náměstí Jiřího z Poděbrad a Senovážné.

Radnice vyslala deputaci do Prahy, aby se to projednalo. Jenže Nejedlý si vydupal postavení Žižky před radnicí. Ještě byla šance, že se městská rada pochlapí, ale nepochlapila. Dne 13. září 1951 proběhlo hlasování, při němž pouze jeden člen rady byl proti Žižkovi na náměstí a dva se zdrželi hlasování. Za osm let poté byl Žižka z náměstí odvezen, přihlíželo asi dvě stě diváků. Výtvarníci upozorňovali, že měřítko jezdecké sochy se před radnici nehodí. Možná na volném prostoru, ale před budovou radnice s věžemi zanikal. Také od Samsona nebyl skoro vidět. Padla vize politika Nejedlého, že bude socha pohledově ovládat náměstí.

Socha Jana Žižky od sochaře Karla Dvořáka, si užila své a Karel Dvořák v Praze také, přičemž se odhalení svého díla nedožil, zemřel dne 25. února 1950 ve věku 57 let. Když se definitivně rozhodlo, že v Praze stát nebude (zamítnuto bylo původně vybrané Staroměstské náměstí před radnicí, potom náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech), daroval ji ministr informatiky Kopecký městu Tábor. Táborští se však ohradili, že už na náměstí Žižku mají a dva Žižkové na jednom náměstí by snad bylo příliš. Odmítli také starší sochu přestěhovat jinam. Kopecký to uznal a daroval sochu městu České Budějovice. Pořád se socha přibližovala k Trocnovu.

Rok předtím vyhláškou ministerstva vnitra č. 3/1950 byla vesnice Záluží u Ledenic přejmenována na Trocnov, i když vlastní Trocnov leží mimo Záluží v lesích. Tam by precisní práce Karla Dvořáka zanikala. V úvahu připadalo náměstí v Borovanech, kde zrovna socha Žižky nebyla, protože původní z roku 1893 byla v roce 1940 za německé okupace odstraněna, ale počítalo se, že se borovanský Žižka obnoví.

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova tak skončila u nás. Karel Dvořák přistupoval k dílu pečlivě. Prostudoval husitství, k tomu, jak se husité oblékali, jak sám Žižka, jakou přesně měl výzbroj, jak se strojili koně a tak dále. Socha je zajímavá i tím, že stojí jen na dvou „bodech“. Kůň má dvě nohy zdviženy.

Politik, historik a pedagog Zdeněk Nejedlý, který přikázal postavit dobrou sochu na špatné místo v čase, kdy vojáci sochu z náměstí odvezli, ještě žil (narodil se v roce 1878, zemřel roku 1962). Stranou zůstala občas se vynořující otázka, co měl zeman Jan Žižka společného s naším městem. Kupříkladu naivně ve škole – jestli měl rád Budějovice. Podle toho, co působil městu na začátku 15. století, tak neměl.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Slovák napadl v budějcké Nádražní ulici boxerem muže. Zranil ho v...

čtvrtek, 19. července 2018, 16:21

Velkou neznámou zůstává pro strážníky důvod agrese výtržníka, který napadl muže v blízkosti Obchodního centra Mercury v Nádražní...

VIDEO: Nejlepším Čechem v nádechovém potápění je Radek Dvořák z Budějc

čtvrtek, 19. července 2018, 13:12

Freediver musí vydržet v klidové poloze pod vodou se zadrženým dechem co nejdéle. Radek Dvořák z Českých Budějovic tak vytrval...

Jihočeští vodohospodáři odstraňují riziková místa vodárenské soustavy

čtvrtek, 19. července 2018, 11:55

Při povodních v srpnu 2002 tekla Nežárka, tehdy už spojená se stejně vylitou Lužnicí, jen sedm centimetrů pod mostní konstrukcí,...

Umění slovenského sochaře a budějckého hudebníka spojila Výstava...

čtvrtek, 19. července 2018, 10:38

Kamenná rozhledna na jihočeském vrcholu Kleť nabídne svým návštěvníkům nejen překrásný výhled po kraji, ale od 21. července do...

 

Komentáře

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.