Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Hradební věž pojmenovali Železnou pannou. Název to byl atraktivnější

 
čtvrtek, 12. července 2018, 19:30

Hradební věž na pravém břehu Malše se do konce 19. století uváděla jako věž Spilhaybl, zřejmě podle měšťana a purkmistra v roce 1466 George Spilhaybla, který vlastnil sousední dům. Potom převážil název Železná panna, který byl atraktivnější než Špilhajbl a zejména proto, že železná panna byl podle pověsti nástroj na mučení nešťastníků. Nástroj měl jakési paže opatřené bodly, které svíraly provinilce. Pacholek paže utahoval a písař zapisoval, co mučedník přiznává. Není to však doloženo. 

Za Kammermayerů byl v přízemí vybourán vchod k řece (do té doby byla věž přístupna jen z patra) a přitom se ve výkopu našly lidské kosti. Nějak se usoudilo, že jsou to kosti těch, co mučení železné panny nepřežili a to přispělo k tomu, že ve věži železná panna byla. Mohla to být hladomorna, nebo se tam pobili vojáci. 

Věž měla před rokem 1612 gotickou vysokou střechu jako Rabenštejnská. Po zásahu blesku shořel krov a nové renesanční zakončení věž snížilo. Je spíše podsaditá, než goticky štíhlá. V roce 1825 prodala radnice naprosto neuváženě Železnou pannu  v dražbě soukromníkovi Ondřeji Němcovi. (Ale možná radnice uvažovala - dostane 550 zlatých.) Dalším majitelem věže byla rodina Mauritzů a v letech 1866 až 1903 Kammermayerů. Ti měli věž a sousedící dům v Biskupské, který přestavěli, nejdéle. Dvojdomek pod věží Zur blauen Donau vlastnil „cukrář“ Ludwig Mooser.  

V letech 1903 až 1910 měli areál Irmišů. „Bývalý Kammermayerův dům na nároží Biskupské a nábřeží patřící posledně Adolfu Irmišovi, stavebnímu radovi  na ministerstvu vnitra, koupil i s přiléhající starou hradební věží p. Šimon Wachtl, zdejší obchodník a místopředseda České smaltovny.“ Se Šimonem Wachtlem je totiž spojeno slušně řešeno neudržování areálu a příliš obchodní zájmy. Jak informovaly Jihočeské listy v roce 1913 hodlal dům v Biskupské zbourat a postavit tam moderní budovu. 

Týkalo se to i věže. Listy navrhovaly, aby radnice věž vykoupila, čímž by ji zachránila. Následovala první světová válka a po válce Železná panna dál chátrala, až v roce 1921 žádal Klub za staré Budějovice městskou radu, aby věž urychleně opravila (ta ale byla majetkem Šimona Wachtla). Rozuzlením bylo, že dům i věž koupil v roce 1923 Stanislav Kakuška (strýc pozdějšího konzervátora Karla Kakušky), 

Kakušků asi tolik peněz na opravu neměli, nebo když kupovali zchátralou věž, počítali, že ji prodaji zájemci, který ji opraví, proto v roce 1926 prodali věž německému spolku Deutscher Böhmerwaldbund, který Želenou pannu za spolupráce s památkáři rekonstruoval.  

Po válce nastala nová situace, co s věží. Na schůzi rady Místního národního výboru dne 16. listopadu 1945 se rada usnesla propůjčiti starou hradební věž, zvanou Železná panna šestému oddílu Junáka jako junáckou klubovnu. Toto usnesení bylo učiněno po předchozím slyšení státního konzervátora profesora Adolfa Trägera, který s tímto opatřením projevil zásadní souhlas. To by bylo normální, ale mnohem později si několik junáků z té doby vzpomnělo, že ve věži tehdy ještě železná pana byla. A jeden junák nakreslil, jak podle něj ta železná panna vypadala. 

Nakreslil velký zavírací futrál, který měl uvnitř na obou zavírajících se křídel bodliny. V nové době se vynořila zpráva, že naše železná panna byla převezena na  zámek u Vídně. Junáci něco viděli, u Vídně to prý je, ale pravděpodobno je, že šlo o nefunkční divadelní rekvizitu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Fotbalisté českobudějovického Dynama mají v Třeboni ideální podmínky

čtvrtek, 12. července 2018, 18:40

Třetí týden přípravy absolvují fotbalisté Dynama České Budějovice herní soustředění v Třeboni. V lázeňském městě jsou ubytováni v...

Dva muži vydírali nájemníka bytu. Teď jim hrozí trest

čtvrtek, 12. července 2018, 17:32

Případ vydírání a nebezpečného vyhrožování z přelomu letošního května a června řeší písečtí kriminalisté. Měla se ho dopustit...

Budějckou teplárnu čeká pravidelná letní odstávka

čtvrtek, 12. července 2018, 15:32

Pravidelná několikadenní odstávka výrobního zařízení čeká českobudějovickou teplárnu v druhé polovině července. Náhradní...

ANKETA: Odložení nové sportovní haly pro nás bude zklamáním, říká...

čtvrtek, 12. července 2018, 13:01

V pondělí 16. července by se mělo rozhodnout o dalším osudu budějcké sportovní haly. Náročná investiční akce se dostala do skluzu...

 

Komentáře

Josef Vyskočil

Popis "železné panny" v článku (na začátku) je nesmyslný a zřejmě obšlehlý z povídačce o Alžbětě Báthoryové. To čemu se říkalo "železná panna" bylo mučidlo které bylo v podstatě uzavřenou skříní ve tvaru lidské postavy, také někdy nazýváno "norimberská panna". Někdy je popisována s hroty uvnitř, někdy jen jako prostá uzavřená "skříň" bránící spánku. Reálně ale zřejmě nikdy jako mučící nástroj neexistovala. První doložená je z konce 18. století a jde zřejmě o podvrh. Takže pokud něco ve věži bylo, šlo jednoznačně o nějakou rekonstrukci (asi z dob německého spolku). Mučírna byla v době kdy jí bylo užíváno zřejmě ve sklepech radnice, ve věži trochu postrádá smysl, vše by se tam muselo stěhovat (spisy, písař, konšelé dohlížející na mučení... ) Radnice byla v té době standardní místo, vše při ruce, žádné courání po městě. Věž byla prostě normální hradební věží. Romantický název je jistě hezký, sel s mučením asi věž neměla nic společného. A kdoví jak to bylo s těmi kostmi, mohly být nalezeny i před věží, nebo někde v okolí.

pátek, 13. července 2018, 18:13
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • Otec hledá vodáky, kteří ve Větřní na...

  • Řidič dodávky, která se u Kamenného Újezdu...

  • U Nové Vsi došlo k tragické nehodě....

  • ANKETA: Michal Trpák vytváří v Budějcích...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.

Jak správně postupovat při reklamaci zájezdu?

Vrátili jste se z dovolené rozčarovaní ze služeb, které vám poskytla cestovní kancelář? Ubytování bylo horší, vzdálenost od moře neodpovídala informaci v katalogu a slibovaný bazén úplně chyběl? Braňte se a vady zájezdu reklamujte.