Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Hradební věž pojmenovali Železnou pannou. Název to byl atraktivnější

 
čtvrtek, 12. července 2018, 19:30

Hradební věž na pravém břehu Malše se do konce 19. století uváděla jako věž Spilhaybl, zřejmě podle měšťana a purkmistra v roce 1466 George Spilhaybla, který vlastnil sousední dům. Potom převážil název Železná panna, který byl atraktivnější než Špilhajbl a zejména proto, že železná panna byl podle pověsti nástroj na mučení nešťastníků. Nástroj měl jakési paže opatřené bodly, které svíraly provinilce. Pacholek paže utahoval a písař zapisoval, co mučedník přiznává. Není to však doloženo. 

Za Kammermayerů byl v přízemí vybourán vchod k řece (do té doby byla věž přístupna jen z patra) a přitom se ve výkopu našly lidské kosti. Nějak se usoudilo, že jsou to kosti těch, co mučení železné panny nepřežili a to přispělo k tomu, že ve věži železná panna byla. Mohla to být hladomorna, nebo se tam pobili vojáci. 

Věž měla před rokem 1612 gotickou vysokou střechu jako Rabenštejnská. Po zásahu blesku shořel krov a nové renesanční zakončení věž snížilo. Je spíše podsaditá, než goticky štíhlá. V roce 1825 prodala radnice naprosto neuváženě Železnou pannu  v dražbě soukromníkovi Ondřeji Němcovi. (Ale možná radnice uvažovala - dostane 550 zlatých.) Dalším majitelem věže byla rodina Mauritzů a v letech 1866 až 1903 Kammermayerů. Ti měli věž a sousedící dům v Biskupské, který přestavěli, nejdéle. Dvojdomek pod věží Zur blauen Donau vlastnil „cukrář“ Ludwig Mooser.  

V letech 1903 až 1910 měli areál Irmišů. „Bývalý Kammermayerův dům na nároží Biskupské a nábřeží patřící posledně Adolfu Irmišovi, stavebnímu radovi  na ministerstvu vnitra, koupil i s přiléhající starou hradební věží p. Šimon Wachtl, zdejší obchodník a místopředseda České smaltovny.“ Se Šimonem Wachtlem je totiž spojeno slušně řešeno neudržování areálu a příliš obchodní zájmy. Jak informovaly Jihočeské listy v roce 1913 hodlal dům v Biskupské zbourat a postavit tam moderní budovu. 

Týkalo se to i věže. Listy navrhovaly, aby radnice věž vykoupila, čímž by ji zachránila. Následovala první světová válka a po válce Železná panna dál chátrala, až v roce 1921 žádal Klub za staré Budějovice městskou radu, aby věž urychleně opravila (ta ale byla majetkem Šimona Wachtla). Rozuzlením bylo, že dům i věž koupil v roce 1923 Stanislav Kakuška (strýc pozdějšího konzervátora Karla Kakušky), 

Kakušků asi tolik peněz na opravu neměli, nebo když kupovali zchátralou věž, počítali, že ji prodaji zájemci, který ji opraví, proto v roce 1926 prodali věž německému spolku Deutscher Böhmerwaldbund, který Želenou pannu za spolupráce s památkáři rekonstruoval.  

Po válce nastala nová situace, co s věží. Na schůzi rady Místního národního výboru dne 16. listopadu 1945 se rada usnesla propůjčiti starou hradební věž, zvanou Železná panna šestému oddílu Junáka jako junáckou klubovnu. Toto usnesení bylo učiněno po předchozím slyšení státního konzervátora profesora Adolfa Trägera, který s tímto opatřením projevil zásadní souhlas. To by bylo normální, ale mnohem později si několik junáků z té doby vzpomnělo, že ve věži tehdy ještě železná pana byla. A jeden junák nakreslil, jak podle něj ta železná panna vypadala. 

Nakreslil velký zavírací futrál, který měl uvnitř na obou zavírajících se křídel bodliny. V nové době se vynořila zpráva, že naše železná panna byla převezena na  zámek u Vídně. Junáci něco viděli, u Vídně to prý je, ale pravděpodobno je, že šlo o nefunkční divadelní rekvizitu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo s Biskupskou ulicí

čtvrtek, 5. července 2018, 19:34

Do roku 1827 byla Biskupská ulice nenápadnou ulicí, která končila na vysoké hradbě a nazývalo se to tam V Koutě. Na nábřeží Malše...

DRBNA HISTORIČKA: Voraři se vyhýbali přepravě soli. Vymýšleli proto...

čtvrtek, 28. června 2018, 19:54

Na Malši mezi mosty se shromáždilo nebývalé množství vorů asi před rokem 1930, poněvadž ještě nejsou regulované pravé břehy...

MĚSTO PŘED STO: Auta jezdila do roku 1939 vlevo. Změna ve městě...

úterý, 26. června 2018, 19:26

Podle nejstaršího policejního „Seznamu zde místně se nacházejících automobilů a motocyklů“ z prosince 1919 se ve městě nacházelo...

DRBNA HISTORIČKA: Z oken staré nemocnice vyhlížely mladé ženy a...

čtvrtek, 21. června 2018, 19:26

Když zvíkovský purkrabí rytíř Hýř (latinsky Hirzo) vyměřoval před rokem 1265 nové královské město, zvolil tři městské brány: na...

 

Komentáře

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
 
 

O čem píše Drbna.cz

Extrémní srážky budou častěji, podle odborníků by pomohla hluboká orba

Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Novinářům to sdělili Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.

Fotbalgolf pod Ještědem - stavte se tento skvělý sport vyzkoušet

Fotbalgolfová sezóna 2019 vypukla v Liberci naplno. Hřiště letos bylo otevřeno o měsíc dříve než v loňském roce a díky příznivým přírodním podmínkám a dostatečnému dešti je aktuálně ve skvělé formě.

Na webu Mirošovic byl zveřejněný výsledek eurovoleb, už byl stažen

Na webu Mirošovic byl včera odpoledne krátce zveřejněný výsledek eurovoleb v této středočeské obci. Výsledky hlasování o Evropském parlamentu lze přitom v celé EU, tedy i v České republice zveřejňovat až v neděli před půlnocí, kdy už odhlasují voliči ve všech členských státech. Podle kraje šlo o chybu volební komise. Výsledky z webu po upozornění krajského úřadu zmizely, řekla vedoucí oddělení správních agend Středočeského kraje Eva Jůzová.