Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Voraři se vyhýbali přepravě soli. Vymýšleli proto různé fígle

 
čtvrtek, 28. června 2018, 19:54

Na Malši mezi mosty se shromáždilo nebývalé množství vorů asi před rokem 1930, poněvadž ještě nejsou regulované pravé břehy Malše. Není rozeznatelná posádka vorů, tudíž jestli vory jedou nebo jen parkují. Vory plavené po Malši byly užší než na Vltavě. Šířka kolísala mezi 2,5 až tři metry. U Červeného dvora se převazovaly na široké pět až šest metrů, takže na pohlednici by už měly mít šířku pro vody Vltavy. K Červenému dvoru a později nad Malák se po Malši plavila také polena. Na Vltavě byla polena zakázána v roce 1865. Nestačila se totiž usměrňovat a ohrožovala lodě.

Voroplavba byla dobře placené sezónní řemeslo. Šéf voru zvaný vrátný musel mít přísné zkoušky a vlastnit „vrátenskej patent“. Jinak dostal pokutu od říční policie. Vrátný řídil vor spolu se třemi až šesti plavci. Podle statistiky byl vrchol voroplavby v letech 1903 až 1912. Do Prahy se jelo plus mínus 45 hodin, ale čas nehrál takovou roli, protože se převážel materiál a zboží, které se nekazilo. Trochu potíže měly hokyně vezoucí na voru potraviny a drobné domácí zvířectvo, ale nějak si poradily. V Praze už na to Pražáci netrpělivě čekali. Hokyně prodaly a zpět jely pohodlně vlakem. Ryby se vozily v haltýřích.

Původně se lidem na voru říkalo plavci. Teprve v polovině 19. století se zavedl úředně termín vorař. Asi nebylo slovo plavec přiléhavé, poněvadž plavec neplaval, plaval vor a plavec na voru pracoval, ale bylo to marné – voraři si stejně stále říkali plavci. Měli svou terminologii. Například vory či prameny nepluly, nýbrž plouly. Pramen dlouhý kolem 130 metrů se skládal ze šesti tabulí vorů. Vpředu byl pramen užší. Asi čtyři metry, vzadu 5,5 až šest metrů. Jednotlivé klády byly dlouhé 18 až 20 metrů.

Od kdy „plouly“ na Malši vory, není přesně doloženo. Není vyloučeno, že už před založením města. Právně byla voroplavba upravena roku 1319 privilegiem vydaným za Jana Lucemburského. Byl z toho pro erár zajímavý příjem. Karel IV. v roce 1366 vydal nařízení o stavbě jezů a vybírání celních poplatků v určených místech (Hluboká, soutok Vltavy a Lužnice, Zvíkov a tak dále). Mýto šlo do císařské pokladny. Budějovice pro výběr mýta ale nejmenoval.

Voraři se vyhýbali dopravě soli. Až Rudolf II. přímo přikázal dopravovat na vorech sůl. Přitom každý vrátný musel svůj vor zastavit u solnice v Týně nad Vltavou, kde solní písař detailně zkontroloval náklad a určil množství soli k přepravě. Voraři to obcházeli tak, že vybírali schválně velmi těžké mokré klády, které měly velký ponor a vor tak nebyl způsobilý pro dopravu beček soli. V 16. století byla zřízena císařská solnice u nás a měli jsme svého solního písaře. Pohodlnější bylo dopravovat sůl na lodích. Potom koňkou a po roce 1880 se začala vozit lacinější sůl z Polska.

Za rok 1906 „ploulo“ do Prahy celkem 5392 vorů, přitom v zimě se nejezdilo. Teoreticky by šlo spočítat, jaká hodnota v korunách se do Prahy dovezla. Evidence se vedla přesná. Budějcké hokyně dovezly Pražákům také značnou hodnotu. Za rok 1908 to bylo 100 477 kop vajec, 345 hus, 805 kachen, 212 slepic, 455 zajíců a kůzlat (škoda, že není rozlišeno, kolik zajíců, protože dnes je zajíc skoro chráněný), 3090 párů kuřat, 73 q másla, 42 q brambor a 17 q jablek, švestek a jahod (černých).

Poslední pravé dlouhé vory jely do Prahy v roce 1947. Úplně poslední vor jel dne 12. září 1960. Po přehradě Orlík už jen občas pro filmaře.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

MĚSTO PŘED STO: Auta jezdila do roku 1939 vlevo. Změna ve městě...

úterý, 26. června 2018, 19:26

Podle nejstaršího policejního „Seznamu zde místně se nacházejících automobilů a motocyklů“ z prosince 1919 se ve městě nacházelo...

DRBNA HISTORIČKA: Z oken staré nemocnice vyhlížely mladé ženy a...

čtvrtek, 21. června 2018, 19:26

Když zvíkovský purkrabí rytíř Hýř (latinsky Hirzo) vyměřoval před rokem 1265 nové královské město, zvolil tři městské brány: na...

DRBNA HISTORIČKA: U Tyrola byla původně chvalná i nechvalná restaurace

čtvrtek, 14. června 2018, 13:41

Na rohu Hroznové a České v domě, který se dnes přestavuje, býval do roku 1904 hostinec U Fulínů. Původně to byla chvalná i...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 9. června 2018, 18:18

„V noci z 5. na 6. května roku 1845 vloupali se neznámí zlosynové pobočním oknem na jižní straně do farního kostela v Černici u...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Lidé vidí přínos EU pro Česko, osobní prospěšnost ale vnímají méně

Češi si myslí, že členství v EU je pro naši zemi přínosné, osobní prospěch pro vlastní život ale vnímá jen menší část z nich. Plyne to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro projekt Moje Evropa.

PRŮZKUM: Babiš zůstává nejoblíbenější, jeho popularita ale oslabuje

Nejlépe hodnoceným politikem ze členů vlády a předsedů parlamentních stran zůstává premiér a šéf ANO Andrej Babiš, jeho popularita ale dál oslabuje, uvedla agentura STEM na základě červnového průzkumu. Babiše kladně hodnotí 45 procent dotázaných, zatímco v lednu to bylo 48 procent a loni v říjnu polovina. Na druhém místě v žebříčku popularity skončila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), které vyjádřilo podporu 40 procent respondentů. Na třetím místě je s 39 procenty pozitivních hodnocení lídr Pirátů Ivan Bartoš.

STUDIE: Češi musí na nové bydlení šetřit stále nejdéle v Evropě

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Porovnává v ní údaje ze 12 evropských zemí z loňského roku. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Portugalci, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,8 ročního platu.