Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Lobkovické náměstí v Budějcích se spojilo s Mariánským

 
čtvrtek, 26. dubna 2018, 20:00

Na pohlednici pořízené po roce 1900 je hlavním motivem mariánské sousoší stojící na Mariánském náměstí, ale větší část než Mariánské zabírá vpravo Lobkovické náměstí. Logiku to mělo v tom, že sousoší P. Marie směřovalo do Mariánského náměstí, kdežto na Lobkovickém stála kašna. Obě náměstí se tak jmenovala oficiálně od roku 1875 do sloučení v jeden celek v roce 1921 na náměstí Jirsíkovo.

Veřejnou kašnu na Lobkovickém v empírovém pojetí nechal postavit na vlastní náklady krajský hejtman August Lobkovic v roce 1823. Vůbec v 19. století přední politici ve městě něco postavili, nebo na to velkou měrou přispěli. Kašna hejtmana Lobkovice měla nahradit často nezdravou vodu z městských studní, z nichž by se mohly šířit epidemie. V tom čase vedla z Lobkovického náměstí „výpadovka“ na východ, dnes ulice Baarova, původně Dlouhá.

Vlevo dvoupatrová budova za mariánským sousoším byla postavena v roce 1847 městským stavitelem Josefem Sandnerem. To by nebylo nic zvláštního, ale postavil ji jen kousek za zády sousoší. Vznikla tam ulička, která se hodila jako záminka po roce 1950 k likvidaci sousoší, že překáží dopravě. Nabízí se úvaha, když by Josef Sandner postavil budovu dál a bylo by tam místa dost, jak by se likvidace zdůvodnila.

Budova měla název U červeného raka a sloužila pro učitelský ústav. Roku 1871 koupil dům biskup Jan Valerián Jirsík a zařídil v něm ústav hluchoněmých. Svému účelu slouží ústav dodnes. Jen se přistavěl. Mariánské sousoší z roku 1716 je dílem sochaře Josefa Dietricha. Na vrchol umístil P. Marii Budějovickou. Radnice nechala sousoší postavit jako poděkování P. Marii, že se městu vyhnula morová epidemie, která trápila České země v roce 1713.

Od toho roku 1716 se postupně začal používat termín Mariánské náměstí. Ve většině měst se stavěla mariánská morová sousoší na hlavním náměstí (některá jsou monumentální, olomoucké je v UNESCO). U nás však stál na náměstí pranýř a již toho roku 1716 podal návrh na stavbu kašny na hlavním náměstí statní geometr Rappa. Kašna se Samsonem pak byla postavena v letech 1721 až 1727. Pranýř se snadno přemístil před radnici. Sice není přesně známé, kolik přestupků obyvatel, obchodníků a měšťanů se pranýřovalo, ale jako výstraha měl pranýř význam. (Při větších deliktech byl nepoctivý obchodník máchán v kleci v Malši za přihlížení obyvatel.)

Po roce 1990 se uvažovalo, na kterém místě zase mariánské sousoší obnovit. Na stejném to již nešlo. Navrhovalo se Piaristické náměstí, odmítlo se Senovážné, až převážil názor, že musí stát na „svém“ náměstí. Potíž byla v tom, že kam se postaví, bude stát k něčemu zády, což by nevadilo směrem ke Smetanově ulici, ale to se pořád nějak doufalo, že je to rezerva na nové divadlo.

Dobrý byl návrh, aby stálo v místech bývalého bio Grandu (opticky by ovládalo celý prostor). Nakonec sochař Ivan Tlášek se souhlasem radnice a památkářů sousoší obnovil, vytesal díly, které chyběly a postavil na bývalém Lobkovickém náměstí. Žulové části byly na zahradě špitálu svaté Trojice, sochy byly ukryty na biskupství. Jen tam sousoší nějak zapadlo, je stranou, neovládá pohledově Mariánské náměstí. Alespoň, že se našlo, obnovilo a zkolaudovalo dne 1. července 1993. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Gurmánský Beko Fresh festival míří do Českých Budějovic. Se Zdeňkem...

čtvrtek, 26. dubna 2018, 19:15

Největší český gurmánský festival dobrého jídla a pití Beko Fresh festival, který má již osmiletou tradici, zavítá druhý červnový...

V Temelíně jsou k vidění jižní Čechy před více než padesáti lety

čtvrtek, 26. dubna 2018, 18:37

Ještě týden mohou návštěvníci Infocentra Jaderné elektrárny Temelín obdivovat fotografie Václava Pancera. Dvaadevadesátiletý...

V Budějcích cvičili stavbu protipovodňové zdi

čtvrtek, 26. dubna 2018, 17:36

Zhruba kilometr dlouhá zeď o výšce necelého metru dnes, ve čtvrtek 26. dubna, stojí podél českobudějovického Jiráskova nábřeží....

Držitel Grammy Oran Etkin předvede v Budějcích mistrnou fúzi jazzu a...

čtvrtek, 26. dubna 2018, 14:42

Že je jazz jen pro starší? Ale kdeže! Důkazem je festival Mladí ladí jazz, v rámci kterého se v pátek 27. dubna uskuteční koncert...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.