Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Šetřilo se, tak kuřáci sbírali vajgly na ulici. K tomu měli elegantní hůlku

 
čtvrtek, 12. dubna 2018, 13:59

Na pohlednici z let před rokem 1911 je zachycena Kanovnická ulice směrem od náměstí přes Kněžskou na sady. Vpravo je na renesančním domě, který má štít do náměstí, komerční nápis Sladův obchod papírem. Později známé hračkářství Gustava Förstera. Druhý dům směrem k sadům je v tom čase Tománkův dům. Zbořen byl v roce 1930 a postaven zcela nový hranatý obchodní dům Bedřicha Sadovského podle návrhu dvou architektů z Prahy. Do roku 1990 oficiálně znám jako Dům látek.

V dalším domě byla v roce 1860 založena třetí tiskárna ve městě. Koncesi tehdy obdržel August Benjamin Gothmann. Blok domů končí na Kněžské vysokým domem bývalé německé obecné školy z roku 1867, v novější době sídlo Okresního národního výboru (ONV) od 1. ledna 1949. Do té doby sídlil ONV v Okresním domě na Wilsonově náměstí, který připadl Krajskému národnímu výboru (KNV). ONV a KNV se do svých domů nevešly, takže měly referáty různě ve městě.

Dům ONV či původně německé obecné byl často kritiky kritizován, že je moc velký. Kdyby byl malý kritizoval by se, že je malý. Nebyl by ušetřen ani, když by byl střední. Profesionální kritik si vždy něco najde (živí se tím). Je velký proto, že se tenkrát stavěly ve městě velké domy (škola v Baarovce, domy Na sadech a tak dále). Potom koncem 19. století se zase stavěly malé domy a po roce 1900 zase velké. 

Dům látek obchodního podniku Textil se běžně nazýval U Sadovských. V domě byla také střihová služba, a hlavně kvalitní Střední odborné učiliště, úsek praktického vyučování. Absolventky (někdy absolventi) rozuměly textilu. Od bource morušového a hedvábí, ovcí a vlny, len, přes vlněný žoržet, hedvábný krepdešín, damašek, kovrkot, manšestr, samet, tyl, tvíd, froté a podobně, galanterii až po silon.

Dům Gothmannovy tiskárny má samostatnou tiskárenskou a foto historii. V roce 1919 koupil dům hodinář František Starý. Vyvěsil si kolmo do ulice poutač v podobě skutečně jdoucích hodin. Sice mu ty hodiny někdo ukradl, našla se jen v Hradební ulici tyč, na které byly zavěšeny, ale hodinářství prosperovalo. Měl čtivý reklamní text:

„Nejdou Vám hodiny? Hodiny spravuji znamenitě, jen se hleď přesvědčit každý hbitě. Za zlatku každý se diví – kdo v práci vyzná se, vykoná divy. Stroj skoro zničený však chodit musí, třeba byl rozbitý na samé kusy“.

Po levé straně na chodníku podél katedrály stojí secesní pumpička na pitnou vodu. Dnes by se řeklo, že je to pítko. Vzadu za pumpičkou je asi trafika (nejde to přesně rozeznat). Byla to jedna z nejstarších trafik ve městě pocházející již z roku 1876. Mít trafiku se považovalo za jistotu. Zařizovala to Tabáková režie. V Průmyslové ulici byla postavena tabáčka, v Čechovce domy Tabákové režie. Kdo byl u Tabákové režie, měl slušnou penzi. Velmi se kouřilo a šňupalo. Zašňupat si patřilo k věci.

V roce 1907 se trafika u kostela dražila. Po H. E. Rosínovi získala trafiku paní Rosínová, ale pronajala ji paní Wehlové. Roku 1917 získala po paní Wehlové trafiku slečna Kateřina Lidická. To byla první válka, šetřilo se, na potraviny byly příděly, ale kouřilo se. Sbíraly se vajgly, k čemuž sloužila elegantní hůlka jako napichovátko. Kuřák šel po ulici, nenápadně napíchl deset vajglů a doma si z nich ubalil chutné cigáro. Zvlášť se daly koupit cigaretové papírky nebo dutinky.

Po první válce se trafiky přidělovaly přednostně válečným invalidům. V roce 1923 bylo ve městě 52 trafik. V současné době se termín trafika trochu posunul. V masmédiích se uvádí, že ten a ten politik dostal „trafiku“.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

​V Temelíně se uskutečnilo první letošní cvičení. Okolí se nedotklo

čtvrtek, 12. dubna 2018, 11:40

Hned dvě události musely během cvičení řešit havarijní štáb a zasahující skupiny v Jaderné elektrárně Temelín. Do prvního...

VIDEO: Kriminalisté vyšetřují několik loupežných přepadení. Pomoci by...

čtvrtek, 12. dubna 2018, 10:13

Kriminalisté hledají ženu, která by mohla pomoci s objasněním několika případů loupežných přepadení, k nimž došlo v Českém...

Primátor přijal velvyslankyni Kanady

čtvrtek, 12. dubna 2018, 09:02

O tom, že České Budějovice stojí za povšimnutí, není pochyb. Dokazuje to i návštěva kanadské velvyslankyně, kterou na jihu...

Prohráli jsme další bitvu, ale ještě jsme neprohráli válku, říká...

čtvrtek, 12. dubna 2018, 06:47

Zklamání a smutek. To zavládlo po prohraném rozhodujícím zápase v semifinálové sérii WSM ligy o postup do baráže proti Kladnu...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.