Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Dlouhý most měl několik variant

 
čtvrtek, 29. března 2018, 19:30

Na pohlednici z let po roce 1904 překlenuje Vltavu první železný Dlouhý most. Byl postaven podle projektu Václava Koudelky roku 1880. Most příhradového typu byl dlouhý 95,4 metru. V roce 1930 byl posunut po proudu o 13 metrů a ještě sloužil do října 1932. Na původním místě v ose ulice Husovy byl postaven druhý železný Dlouhý most podle projektu Škodových závodů Plzeň. Výrobu a montáž železné konstrukce provedla mostárna A. Reinberg z Pardubic.

Plzeňsko-pardubický most je ještě v paměti. Před rokem 1930 předpokládala radnice, že přes most povede tramvaj do Čtyřech Dvorů. Mělo to logiku, poněvadž Čtyrák byl čím dál tím větší, přičemž většina lidí musela přes most, protože pracovala ve městě (je to skoro jako dnes). Plán nové tramvajové linky byl dobrý, jenže Dlouhý most ležel na státní silnici a stát byl investorem. Radnice nakonec tramvaje zrušila. Na nový most neměla, ani obec Čtyři Dvory nemohla pomoci. 

Kdy se prvně postavil Dlouhý není doloženo, jen se o něm psalo už v roce 1369 a nazýval se Dlouhý. Z toho lze odvodit, že v tom čase už nějaké mosty ve městě byly, ale krátké. To byly dřevěné padací mosty před městskými branami. Tyto mosty byly postaveny jistě brzy po založení města, zejména kvůli obchodní cestě jih – sever, která přinášela městu příjmy. Dvojitý byl před Lineckou bránou.

Na západ se asi zprvu přes Vltavu brodilo. Nebo taky ne. Technický zakladatel města rytíř Hýř byl do té doby purkrabím na hradu Zvíkov a cestu „do práce“ měl přes Vltavu, takže si možná nějaký dřevěný most nechal postavit, než se s kočárem nepohodlně a nebezpečně brodit, ale doloženo to není. Dnes je Vltava pod Dlouhým mostem hluboká průměrně 1,5 metru.

První Dlouhé mosty byly dřevěné. Bylo jich průběžně několik tak, jak se most opotřeboval, nebo byl stržen povodní, anebo když ho Francouzi v roce 1741 zapálili, aby znemožnili rakouskému vojsko je dohnat. Poslední dřevěný most byl postaven v roce 1818. Byl dlouhý 103,5 metru a v provozu byl s opravami až do roku 1880. To byl nejdelší Dlouhý most. První až třetí železné Dlouhé mosty byly či jsou kratší.

Na rozdíl od jiných královských měst nemáme žádný kamenný gotický most, renesanční, barokní nebo empírový, a ještě osazený sochami. Přitom na přelomu 16. a 17. století bylo město bohaté (byla zde i královská mincovna), takže finanční problém to nebyl. Menši kamenný gotický most se dvěma oblouky jsme měli na konci ulice Karla IV. Byl postaven přes Mlýnskou stoku v roce 1546, ale roku 1880 se radnici znelíbil a klidně ho nechala zbořit. Dnes by se obdivoval.

V nové době roku 1998 se druhý železný Dlouhý most posunul proti proudu směrem k bubnům přesně o 18,162 metru, pomalu „putoval“ šest hodin, a sloužil do 27. října 1998. Dne 28. října 1998 byl slavnostně otevřen třetí železný Dlouhý most. Projekt vypracoval Roman Koucký. Ocelová konstrukce je dlouhá 96,5 metru (škoda, že Roman Koucký nezařídil rovných 100 metrů). Normální nosnost mostu je 32 tun, výhradní 80 tun a výjimečná 196 tun. Konstrukce nad vozovkou a chodníky má velké odlehčovací oválné otvory. Chodníky konkávní zábradlí.

Absolutně nejdelší most ve městě to není. Delší byl železný most z prostoru dnešního Mercury Centra přes nádražní těleso do Pětidomí dlouhý 380 metrů a nejdelší byl dřevěný most pro koňku přes vysušený Krumlovský rybník z Mánesovy k Malši 420 metrů.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

MĚSTO PŘED STO: Dámy chodily pro pokrývky hlavy k modistce, pánové ke...

úterý, 27. března 2018, 19:29

Budějcká Drbna přináší třetí díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí...

DRBNA HISTORIČKA: V Budějcích stával hostinec U Města Prahy

čtvrtek, 22. března 2018, 12:44

Na pohlednici je záběr z dnešní Žižkovy třídy na klidné a upravené Senovážné náměstí. V pozadí vede ulice Karla IV. směrem na...

DRBNA HISTORIČKA: Mlýnská stoka bývala plná ryb

čtvrtek, 15. března 2018, 19:25

Pohlednice vodní hladiny Mlýnské stoky a grafitového mlýna není sice úplně kvalitní, ale má svěží barvy a vypovídající hodnotu....

Okupace nacistickými vojsky před sedmdesáti devíti lety neminula ani...

čtvrtek, 15. března 2018, 18:03

Dnes, ve čtvrtek 15. března, je to přesně devětasedmdesát let, co český stát zažil jeden z nejčernějších dnů svojí historie. Po...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.