Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: V Budějcích stával hostinec U Města Prahy

 
čtvrtek, 22. března 2018, 12:44

Na pohlednici je záběr z dnešní Žižkovy třídy na klidné a upravené Senovážné náměstí. V pozadí vede ulice Karla IV. směrem na náměstí a před Mlýnskou stokou, která s mostem na pohlednici splývá s okolím, stojí typická městská klasicistní budova, v tomto případě stará nemocnice. Na svěží pohlednici je zachycen čas před rokem 1908, protože toho roku na podzim se Žižkovou pokládaly tramvajové koleje.

Za starou nemocnicí nejsou vidět Ferdinandovy lázně na levém břehu Mlýnské stoky. Možná je na snímku sváteční den soudě podle toho, že na Senovážném není trh, neváží se seno, žádné povozy, děti nejsou ve škole a všude je zameteno. Vlevo nový hostinec Na Šlejfírně, vpravo starší U Města Prahy, za rohem hostince U Labutě a U Glattů. Na náměstí čtyři hotely, městské sady od Senovážného k Zadnímu mlýnu, čistý mlýnský potok. Něco jako promenádní lázeňské město. Tedy na pohlednici. 

Hospoda Na Šlejfírně zde stála již před rokem 1872, kdy list Budivoj ze dne 14. dubna 1872 informoval o tom, že na zahradě hostince Na Šlejfírně bylo tyto dny při kopání základů nalezeno pět lidských koster v hloubce asi 1,5 střevíce. Název šlejfírna souvisel se sousedním grafitovým mlýnem (též Spiegelmühle), kde byla brusírna – šlejfírna a šlejfíři, kteří byli známí jadrným vyjadřováním. V němčině je „schleifen“ brousit, leštit, z čehož se ustálila Šlajferna.

V roce 1903 měl o hostinec a zahradu zájem Sokol, ale byl obchodně nešikovný a objekt koupil Měšťanský pivovar, který starou hospodu nahradil novým dvoupatrovým domem v roce 1906 podle stavitelů Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka. V roce 1961 byl bytelný a zdravý dům Šlajferny zbytečně zbořen. Byla to pořád Šlajferna, i když podnik Restaurace a jídelny ji přejmenoval na Lidovou jídelnu.

Vpravo byl před rokem 1874 v provozu hostinec U Města Prahy. Dům s hostincem totiž toho roku koupil na dobytčím trhu zdejší stavitel pan Pflugmacher od dosavadního majetníka pana Rödlinga za přesnou cenu 38 800 zlatých, 71 krejcarů. Shodou okolností byly od 19. srpna 1874 dobytčí trhy na Senovážném zrušeny. Potom se odbývaly u plynárny, pak u nádraží a později v městských jatkách na Pražské. Tím Senovážné získalo (v Praze na Václaváku byl původně koňský trh).

Roku 1881 koupila dům s hostincem U Města Prahy radnice a upravila objekt pro německou obecnou školu. V přízemí dne 20. listopadu 1899 byla zařízena veřejná obecní kuchyně U Města Prahy. To bylo dobré, ale za jídlo se platilo. Jen to bylo levnější. Mezitím se název U Města Prahy objevil v ulici Karla IV. na kavárně a restauraci v místech pozdějších Šolínů. V roce 1900 skončila zde německá obecní škola a radnice zde zařídila německou obchodní školu.

Po roce 1918 vznikly v domě české obecné školy živnostenské. Učili mistři ve svých oborech. Do domu se ještě vešel státní pozemkový úřad a čítárna Národní jednoty pošumavské. V nové době to bylo dopravní učiliště, které mělo postupně několik názvů. Název domu U Města Prahy zde zcela zanikl.

Senovážné si užilo své. Radnice a politici se o něj pořád zajímali. To je celá historie, co všechno chtěli ze Senovážného udělat. Jednou dokonce tiše odvezli barokní sochu P. Marie, je v pozadí vidět, na smetiště na Švábáku. Ale dobrý člověk to anonymně nahlásil památkářům a ti sochu zase přivezli zpět do svého areálu na Senovážném U Ferusů.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Na internátu hlubocké střední odborné školy bojují se štěnicemi

čtvrtek, 22. března 2018, 11:25

Nepříjemnou situaci řeší od středy 21. března vedení Střední odborné školy elektrotechnické v Hluboké nad Vltavou. Žáci, kteří...

FOTO: Jihočeská univerzita ovládla další souboj vysokých škol. VŠTE...

čtvrtek, 22. března 2018, 10:06

Historicky třetí ročník hokejového souboje mezi „domácí“ Jihočeskou univerzitou a Vysokou školou technickou a ekonomickou (VŠTE)...

Frekventovanou křižovatku u českobudějovické nemocnice budou řídit...

čtvrtek, 22. března 2018, 06:32

Semafory budou už brzy řídit křižovatku ulic Lukáše Bernarda Schneidera a Boženy Němcové u budějcké nemocnice. Nová podoba...

CO VY NA TO: Změna zimního času na letní některým lidem nevadí

středa, 21. března 2018, 18:51

O víkendu si nejen Budějčáci budou muset posunout hodinové ručičky o šedesát minut napřed. Jak změnu času lidé vnímají a...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.