Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Mlýnská stoka bývala plná ryb

 
čtvrtek, 15. března 2018, 19:25

Pohlednice vodní hladiny Mlýnské stoky a grafitového mlýna není sice úplně kvalitní, ale má svěží barvy a vypovídající hodnotu. Zřejmě to tak za první republiky vypadalo, nebo nedá se říci, že nevypadalo.

Po levé straně na pravém břehu Mlýnské stoky stojí altánek a od něho směrem k poště k Žižkovo třídě se rozkládalo Senovážné  náměstí. Stálo tam několik domů, v nichž v jednom sídlila firma „Diskrétia“ a ve druhém hostinec U Labutě, navštěvovaní řidiči autobusů, kteří tam parkovali. Dále do Žižkovy bývala bujará restaurace Na Šlajferně. 

Vpravo, tedy od levého břehu Mlýnské stoky, směrem k muzeu, to Senovážné nebylo. Rozkládala se tam čtvrť zvaná Fiškostna, jejíž osou byla Rybní ulice. V místě, kde na snímku teče široká (byl tam brod) azurová Mlýnská stoka, je dnes přibližně parkoviště osobních aut na Senovážném a na prostoru grafitového mlýna stojí areál Domu kultury Metropol. Mlýnská stoka byla za c. k. Mlýnským potokem a původně měli rybáři z Rybní v ramenu Mlýnského potoka haltýře plné ryb.

Mlýnský potok býval širší, než dnes kolem sadů. Traduje se, a má to reálné jádro, že rybáři dojeli s haltýři ve vleku vorů za dva dny do Prahy na Podskalí a toho dopoledne už prodávali naše kapry v Praze na trhu. Mlýnský potok se stal stokou hlavně za první republiky, kdy se potok reguloval a vtěsnal do úzkých kamenných břehů. V lednu 1920 uvedly Jihočeské listy, že služky hází do Mlýnské stoky popel, a že v určitých místech jsou už kopičky. A ještě zdůraznily, že to také dělají někteří zaměstnanci radnice, v tomto případě metaři, kteří zametají do Mlýnské stoky smetí. 

V lednu 1928 oznámil policejní úřad, že odhazovaní odpadků, hrnců, sypání popela, jakož i jakékoliv znečišťování Mlýnské stoky bude stráží bezpečnosti stíháno a proti pachatelům zavede se trestní stíhání. Asi nebyl nikdo přistižen, protože by to Jihočeské listy jistě s chutí uvedly, kdo to byl a kde bydlel. 

Na Senovážné náměstí ústily před rokem 1900 do Mlýnské stoky potoky Vrátecký a Dobrovodský. Vrátecký protékal volně Lannovkou a Dobrovodský Průmyslovou. Město bylo obklopeno vodními toky, a jak napsal básník Jan Neruda, objímaly město jako prsten skvostný. Trochu přeháněl, ale nikdo mu neodporoval, tudíž stručně řečeno objímaly. Také byly kolem ostrovy. Mlýnská stoka je rameno Malše, takže dodnes leží střed města na ostrově mezi rameny Malše. 

V roce 1932 bylo pod Malým jezem vybudováno spojení obou ramen Malše a upraveno pro koupání dětí s názvem Malé Benátky. Není to doloženo, ale když jsme měli Malé Benátky, můžeme si domyslet, že Okrašlovací spolek uvažoval o Velkých Benátkách. To byla pozoruhodná kvasná doba. 

Okrašlovací spolek sázel stromky pro potomky, postavil meteorologický sloup u pošty, budoval se Háječek, ZOO, hvězdárna, botanická zahrada, stavěly se školy Masaryčky, Vatikán, Kotva, Savoy, Corso, Broukárna, TETA, Elektropalác, Jiráskův jez, letiště, Sokol  kultivoval Sokolský ostrov, Orel Orelský ostrov (Střelák), vyrostl Fénix a jiné. Mohl by se připomenout pro tuto dobu i podnik Rokoko, kde účinkoval Karel Hašler, ale na Rokoko si lidi stěžovali a radnice ho zavřela. 

Mlýnská stoka ohraničující Senovážné, tehdy náměstí 1. máje, se začala zakrývat v roce 1958. To se ještě držela restaurace Na Šlajferně, poněvadž tam chodili na jídlo zedníci, kteří stavěli Pozemní stavby.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Okupace nacistickými vojsky před sedmdesáti devíti lety neminula ani...

čtvrtek, 15. března 2018, 18:03

Dnes, ve čtvrtek 15. března, je to přesně devětasedmdesát let, co český stát zažil jeden z nejčernějších dnů svojí historie. Po...

SOUTĚŽ: Přijďte si zamlsat. Budějcké výstaviště bude patřit festivalu...

čtvrtek, 15. března 2018, 17:21

Milovníky čokolády čeká svátek. Na budějcké výstaviště míří festival čokolády. Své stánky otevřou prodejci nejrůznějších...

Studenti demonstrovali na obranu ústavních a společenských hodnot i v...

čtvrtek, 15. března 2018, 16:39

Organizátoři protestu vyzývali na Facebooku studenty středních a vysokých škol k účasti na demonstraci, která se uskutečnila ve...

Dva zápasy nemusí nic znamenat, říká útočník budějckého Motoru Josef...

čtvrtek, 15. března 2018, 15:58

Ani druhé semifinále hokejové WSM ligy se před domácím publikem budějckému Motoru nevydařilo, když s Kladnem prohrál po...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.