Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Na Senovážném náměstí dříve stálo kino Royal

 
čtvrtek, 22. února 2018, 14:16

Senovážné náměstí se rozkládalo od Lannovky k Mlýnské stoce. Na pohlednici je zachycen prostor od Mlýnské stoky, která protéká dole vpravo, na opačnou stranu k muzeu. Plošně, historicky a výtvarně to Senovážné není. Bývala tam Rybní ulice, zvaná lidově Fiškostna, c. k policejní kasány, zeleninový trh a The Bio Royal. Seno se vážilo na Senovážném u městské váhy poblíž barokní sochy Panny Marie. Po roce 1990, když se tam zlikvidoval Lenin, se na rozdělení těchto dvou nesourodých prostorů vypracovaly různé studie, ale přednost dostalo parkoviště automobilů.

Na snímku stojí před muzeem objekt z roku 1876 pro mužstvo městské policie, k němuž patřil i sousední menší dům. Traduje se, že hrozný policajtský dům překážel muzeu. Policajtský dům oblíbený rozhodně nebyl, ale je třeba připomenout, že muzeum bylo postaveno za policajtským domem 22 let později jen s předpokladem, že policajtský dům zmizí. Jenže nezmizel, držel se až do roku 1965 a do muzea se chodilo až do posledních let ze zadu.

Nízké dřevěné baráky podél dnešní Jirsíkovo ulice patřily k tržišti, které tam bylo přeloženo z několika míst ve městě v roce 1921. Na břehu Mlýnské stoky stojí tabáční budka Martina Špeliny. Na levém břehu Mlýnské stoky je vidět secesní štít prvního „kamenného“ biografu ve městě. Ve skutečnosti kamenný nebyl, jen průčelí bylo zděné, ostatní konstrukce dřevěné, ale sedadla byla čalouněná. Biograf se snadno v roce 1947 rozebral a odvezl do Frymburku, kde se složil a sloužil až do okamžiku, kdy se napouštělo Lipno a voda sahala k prvnímu schodu do kina.

Bio Royal založili Josef Deutsch a Josef Linda. Josef Deutsch byl synovcem rodin Mayerů a Oeserů, Josef Linda byl hercem městského budějovického divadla. Rodinné vazby hrály významnou roli. Josef Linda si v roce 1918 vzal sestru Josefa Deutsche, čímž se stali švagry. Josef Linda pak vedl biograf sám až do roku 1946, tehdy to byl Bio Royal Linda. Kdy musel s rodinou opustit město.

The Bio Royal bylo postaveno v roce asi 1910. Předtím se promítalo U Černého koníčka a bratří Oeserové účinkovali s kinematografem v místech dnešního justiční paláce už před rokem 1895. Vedle muzea, přesněji v ulici Josefa Taschka, účinkoval v roce 1907 kinematograf The greatest Bio Theater of the World. Každé přestavení trvalo dvě a půl hodiny. Může se diskutovat, jestli to bylo největší bio divadlo na světě (tehdy noviny používaly pojem „elektrické divadlo“), ale pohyblivé a dle dobových komentářů úžasné obrazy to byly.

Bratří Oeserové promítali ve velkém stanu, fotky nejsou, asi to připomínalo cirkusové šapitó, ale uváděli, že v případě nepohody je stan vytápěn. Deutsch a Linda už měli stabilní kino budovu. Na konci roku 1911 byly ve městě otevřeny Bio Grand a Bio Elite. Biograf Royal se považoval za německé divadlo, ale měl statut městského biografu, poněvadž ze zisku platil Josef Linda radnici smluvní částky. Za německé okupace byl Royal přejmenován na Deutsche Lichtspiel Vickoria. Starousedlíci hovorově používali název Dajč. Jde se do kina k Dajčovi, nebo do lichtšpílu.

Podle promítače Karla Irmiše, využívala Royal po květnu 1945 Rudá armáda k promítání propagačních filmů. První zvukový film v Royalu byl uveden v roce 1928. Do té doby doprovázela němé filmy Marie Lindová na housle a klavír. V roce 1945 se vedle Royalu a policajtského domu slavnostně položil základní kámen nového divadla.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

MĚSTO PŘED STO: Kina v Českých Budějovicích se od dob první republiky...

úterý, 20. února 2018, 19:12

Budějcká Drbna přináší druhý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí...

DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo s budějckým Vatikánem

čtvrtek, 15. února 2018, 19:09

V roce 1928 byl v Lannovce postaven Jirsíkův národní dům nákladem katolické tělocvičné jednoty Orel. V novém stylovém objektu 20....

DRBNA HISTORIČKA: V únoru 1929 v Budějcích pěkně přituhlo

čtvrtek, 8. února 2018, 13:23

Dne 11. února 1929 naměřil prof. Jaroslav Maňák na Státní meteorologické stanici ve Stecherově mlýně u Litvínovic dosud...

DRBNA HISTORIČKA: Za klášterem se bílilo prádlo a řeku sjížděli voraři

čtvrtek, 1. února 2018, 19:12

Na pohlednici pořízení před rokem 1930 zachytil fotograf zákoutí města, kde se v klidu bílí, máchá a suší prádlo, zastaví se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.