Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

MĚSTO PŘED STO: Kina v Českých Budějovicích se od dob první republiky hodně změnila

 
úterý, 20. února 2018, 19:12

Budějcká Drbna přináší druhý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí republiky. Jaké proměny se ve městě za sto let odehrály? Nyní se zaměříme na provoz kin, chcete-li biografů.

Po vzniku nové Československé republiky se vedle hospodářství  začala rychle rozvíjet také kultura. Navazovala sice na předchozí trend před válkou v roce 1914, ale byla v jiném rozměru vyvolaném oprávněným nadšení ze svobody a češtiny. Hned začaly hrát biografy. Filmy byly němé, pod plátnem hrál někdo na piáno, současně se díval na obrazy a podle nich měnil melodii a rytmus. V Grandu na Mariánském náměstí hrál pod plátnem salónní kvintet. Ve Hvězdě se hrálo na piáno za plátnem.

Stranou stál chlápek a zvučným hlasem svítě si baterkou četl děj. Špatně se mu četlo, slabikoval, takže často četl to, co už se na plátně neodehrávalo. Nijak to nevadilo, filmy byly poeticky řečeno okno do světa. Najednou divák viděl Niagarské vodopády, nebo Japonce. Kolem roku 1925 byly v domě staré pošty na rohu náměstí a Biskupské vybouraná velká okna (Klub za staré Budějovice nestačil zasáhnout), ve kterých se k večeru natáhlo promítací plátno a každý večer v sezóně běžely reklamy a filmy. K tomu se na gramofon pouštěly nové melodie (už tehdy se říkalo šlágry).

Biografy prožívaly boom, vůbec první republika byla doba biografová. K provozu biografu musela být licence. Na schůzi městské rady v červenci 1921 se projednávaly žádosti šesti společností o licenci na biograf. Žádala například Národní jednota pošumavská, Družstvo válečných invalidů (české i německé), německý turnéřský spolek Jahn a Německý dům. Městská rada nedoporučila Okresní správní komisi vyhovět s tím, že je biografů ve městě už dost Okresní správní komise všechny žádost zamítla. Že bylo biografů ve městě dost, si asi myslela jen městská rada (přitom už česká), podle dobových listů jich však dost nebylo.


Kino Kotva v současnosti, foto: Jan Luxík

Později už nemohla městská rada přehlížet zájem o biografy a povolila licenci sdružení YMCA. V roce 1928 pak Sokolům v kině Kotva a katolickému spolku Orel v biografu Elekta. Zatímco biografy rostly, divadlo stagnovalo, přičemž filmy byly po celá 20. léta 20. století němé, což u grotesek nevadilo, ale u detektivech pomalejší divák nestíhal. První mluvenou filmovou detektivku uvedl biograf Elekta.

Divadlo zahájilo dne 6. září 1919 Daliborem od Bedřicha Smetany. Od roku 1922 přímo zápasilo s nedostatkem diváků a peněz na provoz. Nezájem trval několik let. Důvody byly finanční, na čemž se podílelo vedení i diváctvo. Ze vzpomínek Františka Rady v publikaci Když se psalo T. G. M. týkající se roku 1924 se píše: „Herci měli hlad, byli zadlužení a odnášeli své věci do zastaváren.“

Přitom v září 1922 řídil v divadle Prodanou nevěstu a Polskou krev sám autor slavné Polské krve Oskar Nedbal. Ku dni 1. prosince 1922 dostal veškerý personál divadla výpověď s tím, že nejsou peníze. Divadlo se pokusilo zachránit situaci v roce 1923 zájezdy po jižních Čechách, ale kupříkladu v Táboře a Písku plno nebylo. Potom se nějaké peníze sehnaly a zase se hrálo. Situace se zajištěním gáže herců se opakovala. Nakonec v červenci 1929 bylo Jihočeské národní divadlo o třech souborech (opera, opereta, činohra) z ekonomických důvodů rozpuštěno.

Nové období pro kamenné divadlo začalo v sezóně 1931/1932, kdy se ředitelem znovu založeného divadla stal divadelní podnikatel Bedřich Jeřábek z Prahy, který už jednou ve městě působil a na Prodané nevěstě na letní scéně na Střeleckém ostrově měl tři tisíce diváků. Mezitím zanikly němé filmy a biografy s mluvenými byly permanentně plné. Nastala doba kvalitních českých filmů s kvalitními herci. Řada prvorepublikových filmů se hraje ještě dnes a zdá se, že se bude hrát pořád.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Archiv Jan Schinko, Jan Luxík
 


 

Kam dál?

Kvůli modernizaci babyboxu přeruší strakonická nemocnice dočasně jeho...

úterý, 20. února 2018, 18:28

Babybox, který se nachází v prostorách Nemocnice Strakonice, bude od zítřka, středy 21. února, dočasně mimo provoz Důvodem je...

Bechyňští vojáci se seznámili s Boženou 5

úterý, 20. února 2018, 16:09

V termínu od 22. ledna do 16. února byli u 15. ženijního pluku v Bechyni zaškoleni noví strojníci Odminovacího kompletu Božena 5....

Budějčáci si při BarCampu mohou rozšířit obzory a navázat pracovní...

úterý, 20. února 2018, 14:48

Českobudějovičtí opět dostanou příležitost zúčastnit se neformální konference, o jejímž obsahu rozhodují sami účastníci. BarCamp,...

KULTURNÍ TIPY: Horkýže to zase slíže ve Slavii

úterý, 20. února 2018, 12:41

V první půlce týdne si můžete užít nevšední divadlo v podání studentů ZUŠ i absolventů hereckých kurzů. A už samotný název...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.