Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Za klášterem se bílilo prádlo a řeku sjížděli voraři

 
čtvrtek, 1. února 2018, 19:12

Na pohlednici pořízení před rokem 1930 zachytil fotograf zákoutí města, kde se v klidu bílí, máchá a suší prádlo, zastaví se chlápek na kole a s druhým probírá, jak jde život. Pohlednice má název „Partie u zadního mlýna“. Asi autor pohlednice nebyl z Budějc.

Našinec tehdy věděl a snad i ví, že zadní mlýn je trochu jinde, stál na Mlýnské stoce. Ještě stojí, ale Mlýnská stoka, kde bývalo mlýnské kolo, je asi o 1,5 metru níž. Na Vltavě stál Přední mlýn (nacházel by se vlevo) a vpravo je vidět část Malého mlýna. Za klášterem totiž tekla Vltava jen s malým objemem Malše.

Vpravo sedí u bílení prádla obsluha, která se bílení příliš nevěnuje. Přitom při bílení se musí prádlo kropit, aby nezaschlo. Za lávkou máchá ve Vltavě hospodyňka prádlo. Zbaví se tím sraženého mýdla. Máchalo se také v neckách, kdy se přidávala šmolka. Ovzduší ve 20. letech 20. století bylo s dnešním nesrovnatelné. Tedy srovnatelné bylo, ale bílit prádlo by dnes nešlo. Možná ani na Starém bělidle.

Na lávce zcela vlevo zatěžkává konstrukci lávky odložený mlýnský kámen. Lávka se musela při průjezdu vorů natočit mimo. Vory, které tudy propluly, měly značnou hybnost. Vrátný na voru troubil, aby na pravém břehu, kam se pramen vorů řítil, případné zde vyskytující se osoby utekly. Jen jednou pod Zelenou ratolestí máchala hospodyňka prádlo. Nedbala, nebo neslyšela a vory ji smetly jako hračku. Zemřela v nemocnici. Voraři se jako učedníci učili, že vor se na fleku zastavit nedá.

Na panoramatu města od západu vyniká monumentální rozměr gotického klášterního kostela Panny Marie a zadní štít pozdně gotické sýpky (solnice) s hlavním průčelím na Piaristickém náměstí. Méně nápadná je gotická hradební bašta zvaná polygonální. Dům s polovalbou přiléhající v baště, ve kterém bydleli Drazdíků a patrový dům s pultovou střechou slečen Zákosteleckých byly postaveny v 19. století na parkánu. Do toho času byla hradební bašta v přízemí průchozí.

Na zadním štítu solnice je k vidění jedna maska, do Piaristického náměstí tři masky či obličeje. Podle pověsti by upředu mohli být výtvarně zpracováni tři loupežnici, které neohrožená sestra Luisa zavřela v sakristii. Ale není jasné, kdo je ten čtvrtý na zadním štítu solnice. Asi komplic, nebo to vůbec nejsou loupežníci, ale například radní.

Lávka na pohlednici vedla z Hroznové na malý ostrov v řečišti Vltavy, který od Sokolského strova odděloval dlouhý jez. Na Sokolský ostrov (dříve Schnarcherův) vedl jen brod. Řeholní bratři sklízeli na ostrově seno. Od roku 1930 je za klášterem jen slepé rameno Malše. Po roce 2002, kdy se v srpnu 2002 napřed Malše a pak Vltava dostaly až na náměstí, se diskutuje (každý zasvěceně), co dělat, aby se podobná povodeň jako v roce 2002 do města nedostala.

Vltava na náměstí kolem Samsona (ten to ustál, poněvadž stojí na kopečku) je však až následek něčeho. Je třeba jednat s Vltavou a Malší ještě daleko před městem. Pytlovat břehy, kdy už se k nám valí vody ze Šumavy a z Novohradských hor, je pozdě. Rytíř Hýř, když před rokem 1265 vyměřoval Budějce, upravil řeky tak, aby chránily město před nepřítelem, nepočítal s vodou pětistoletou.  

Z poetického úhlu pohledu jsou pro město obě řeky jako rodinné stříbro. Občas se dnes zaváhá, jestli udělat za klášterem slepé rameno bylo dobré. Klub za staré Budějovice a jeho předseda profesor Adolf Träger  byli proti tomu, slovně bojovali, ale byli přehlasováni.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo s tramvajemi dál? Radnice elektrifikaci...

čtvrtek, 25. ledna 2018, 10:26

Vzhledem k četným dotazům, jak to bylo s tramvajemi dál, se může pokračování tramvajového maratónu připomenout. Radnice v roce...

MĚSTO PŘED STO: Pád Rakousko-Uherska se slavil dlouho a bujaře

úterý, 23. ledna 2018, 12:47

Ke stoletému výročí republiky jsme ve spolupráci s historikem Janem Schinkem připravili nový seriál. Bude vycházet každý měsíc a...

DRBNA HISTORIČKA: O tramvajích v Budějcích se mluvilo od roku 1888

čtvrtek, 18. ledna 2018, 12:56

Radnice či tenkrát purkmistrovský úřad projednávala tramvaje ve městě od roku 1888 skoro 20 let, než první tramvaj vyjela, a to...

DRBNA HISTORIČKA: Renesance se do Českých Budějovic dostávala pozvolna

čtvrtek, 11. ledna 2018, 14:02

Pozdní gotika ve městě neskončila ze dne na den, ale prolínala se ještě kolem roku 1550 s renesancí. Přibližně první renesanční...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Extrémní srážky budou častěji, podle odborníků by pomohla hluboká orba

Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Novinářům to sdělili Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.

Fotbalgolf pod Ještědem - stavte se tento skvělý sport vyzkoušet

Fotbalgolfová sezóna 2019 vypukla v Liberci naplno. Hřiště letos bylo otevřeno o měsíc dříve než v loňském roce a díky příznivým přírodním podmínkám a dostatečnému dešti je aktuálně ve skvělé formě.

Na webu Mirošovic byl zveřejněný výsledek eurovoleb, už byl stažen

Na webu Mirošovic byl včera odpoledne krátce zveřejněný výsledek eurovoleb v této středočeské obci. Výsledky hlasování o Evropském parlamentu lze přitom v celé EU, tedy i v České republice zveřejňovat až v neděli před půlnocí, kdy už odhlasují voliči ve všech členských státech. Podle kraje šlo o chybu volební komise. Výsledky z webu po upozornění krajského úřadu zmizely, řekla vedoucí oddělení správních agend Středočeského kraje Eva Jůzová.