DRBNA HISTORIČKA: Jak to bylo s tramvajemi dál? Radnice elektrifikaci města obratně brzdila

Továrník Spiro trochu na tom začal pracovat, podle dobových zpráv však na to nestačil a koncese na jeden rok mu vypršela. V roce 1900 bylo radnici povoleno ministerstvem železnic začít na stavbě tratí s normálním rozchodem. Tady je důležité, že ministerstvo železnic počítalo s normálním železničním rozchodem. Radnice totiž o osm let později schválila úzký rozchod 1000 mm, kvůli kterému mimo jiné také tramvaje zanikly. Koncese byla udělena na šest měsíců. Koncese opět vypršela.

Až v červenci 1901 se radnice prvně rozhodla spojit zřízení elektrické tramvaje s elektrickým osvětlením města. Ustanovila se komise s tím, že se začnou tratě stavět na začátku roku 1902.  Pro komisi bylo z rozpočtu 1902 vyčleněno pět tisíc K. Vypadalo to nadějně, ale komise se rozpadla. V lednu 1902 vnikla nová komise. Tentokrát na vyšší úrovni, poněvadž předsedou komise byl starosta Josef Kneissl a náměstkem Josef Taschek, zpravodajové L. Hansen a doktor M. Koch.

Komise razila, že bude zvažovat: zaprvé, zdali by se doporučovalo, aby obec osvětlování a zařízení elektrické dráhy vzala do své režie; zadruhé, zdali by cestou ofertní měla celou záležitost svěřiti soukromému podnikateli; nebo zatřetí, zda by něco z toho měla obec převzíti a něco předat soukromému podnikateli. Měla rozhodnout, ale nerozhodla. List Budivoj to komentoval, že rozhodne „as za uherský měsíc“.

Nerozhodla ani v roce 1903. Asi byly velké potíže, ale jinde ve srovnatelných městech takové nebyly. Mezitím už začala elektrická tramvaj jezdit v roce 1894 v Teplicích, v Bratislavě 1895, v Liberci 1897, v Ústí nad Labem 1899, v Brně a Jablonci 1900, v Mostu 1901 atd. V Jihlavě jako u nás v roce 1909, ale začali tam roku 1905, takže jim zavedení tramvaje trvalo jen čtyři roky.

Na schůzi „elektrické“ komise dne 1. května 1903 řekl Josef Taschek, že zcela určitě v nejbližší době dojde ke konečnému rozhodnutí o tramvajích, pro město tak důležité otázce. Podle stavebního rady Mrkvičky bude elektrická energie sloužit k pohonu elektrické dráhy, jejíž hlavní trať by vedla od nádraží. Lannovkou, Vídeňskou, Krajinskou a Pražskou ke hřbitovu. Hlavní trať by měla odbočky na sadech do Jírovcovky a Divadelní na Lineckou.

List Budivoj se přidal: „Myslíme si, že ještě mnoho vody uteče, než mnohomluvný pan Josef slib svůj uskuteční, vždyť obec naše poctivou a svornou prací našich obecních taťků je tak již zadlužena, že potřebný nervus rerum nákladnému tomuto podniku sotva sežene.“  Dva roky radnice nepokročila. Dne 19. dubna 1905 vydala o elektrickém závodu, jakož i o elektrické tramvaji veřejnou vyhlášku, aby občané podaly případné námitky do 15. května 1905 na purkmistrovský úřad. Podepsán byl měšťanosta Josef Taschek.

Někdo ze zastupitelstva byl proti, vždy se najdou asi kverulanti, ale ti jsou v určitém procentu všude. Zase se poté dva roky s elektřinou skoro nepohnulo. Radnice měla asi jiné priority a elektrifikaci města obratně brzdila.