Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: U města Krumlova

 
čtvrtek, 4. ledna 2018, 19:34

Na pohlednici stojí na rohu Lidické a Roudenské rozložitý patrový dům z poloviny 19. století se známým hostincem U města Krumlova. Před hostincem je zastávka tramvaje.

Vypadá to včetně secesního kandelábru jako předměstí Praha – Hostivař, Košíře, Kobylisy apod., ale je to naše Linecké. V bočním traktu vpravo do Roudenské byl velký sál. To byla část Roudenské ulice, která již neexistuje. Před rokem 1962 byl hostinec zbořen a na jeho místě vystavěn panelák a samoobsluha se sortimentem drogerie. Roudenská se přerušila, čímž neústí dnes na Lidickou, ale zalomením na zcela novou ulici mezi paneláky, která dostala v roce 1963 název Budovatelská, dnes L. M. Pařízka.Před rokem 1900 vlastnil dům František Steinhäusel, který byl asi současně i hostinským a Marie Steinhäuselová prodávala v krámku vlevo ovoce a zeleninu. V roce 1902 koupil dům s hostincem od Steihäuselů František Klomfar za 21 tisíc korun. Dva roky poté měl dům a s ním kupectví Ladislav Klein. Kupectví pak převzal Martin Fessl. Roku 1912 je majitelem domu a hostinským Josef Beránek. Čepovalo se pivo Granát. V krámě vlevo si po roce 1918 zařídil obchod s koloniálním zbožím Václav Drnek. Po roce 1923 měla v nájmu hostinec Marie Zimandlová a po ní Antonín Zimandl. Krátce byl zde oblíbeným hostinským Miloš Zeman, který zemřel v červnu 1927 stár teprve 37 let. Před 2. světovou válkou a po roce 1945 měli koloniál po Drnkovi Weissů. Oldřich Weis byl později numismatikem Jihočeského muzea. Mimo jiné také znalcem historie města. Po zboření domu U města Krumlova bydlel v paneláku Expo na Lidické.

V hostinci bývala stolní společnost „Habakuk“, která kromě pití piva pořádala posvícení a vybírala na dobročinné účely.  Národní jednotě pošumavská věnovala 150 korun. Komín vzadu patří měšťanskému pivovaru. V hostinci U města Krumlova na veřejné schůzi dne 2. srpna 1897 oznámili dr. Zátka, dr. Hromada a řídící učitel Müller založení nové školy Matice školské. Matiční školou v ulici Matice školské pak od roku 1901 prošlo, když se to zaokrouhlí, celé Linecké předměstí.

Hostinským po roce 1945 byl zase Václav Drnek. Pamětníci připomínají, že ve velkém sále stála nádherná americká kamna „Heating“ na koks se slídovými okénky. Bylo jimi vidět žhavý koks, a hlavně z nich v zimě sálalo teplo. V permanenci byl kulečník. Hostinec měl výhodnou polohu na trase k železniční zastávce a od zastávky České Budějovice – Měšťanský pivovar, později Jižní zastávka. Patronát nad hostincem měl technik z pivovaru Samson Jan Schmidtmayer, který začínal v údržbářské četě, zná v pivovaru poeticky řečeno každý kámen a zachránil pro historii i dva bednářské kameny, na kterých tvarovali obruče bednáři Pešula a Schwarz.

Název „U města Krumlova“ ale nezmizel. Začal se používat pro hospodu na rohu Lidické a ulice Antala Staška v Rožnově. Tato hospoda se léta předtím nazývala U Jiroušků. Traduje se, že rožnovskou hospodu (ale nejmenovala se U města Krumlova) prý v roce 1915 navštěvoval spisovatel Jaroslav Hašek. Je to však z města dost daleko. Nehledě na to, že cestou je také přitažlivá hospoda Na spojce. Je nepravděpodobné, že by minul chvalně známou hospodu U města Krumlova na rohu Lidické a Roudenské. Pravděpodobnější je, že Jaroslav Hašek jistou hospodu U města Krumlova navštívil, ale tu původní na rohu Lidické a Roudenské. Měl to ostatně blízko z vojenské nemocnice, kde sice jako nemocný nějaký čas ležel, ale současně jako zdravý odtud podnikal výlety do hospod. Haškologové se snažili zmapovat, ve kterých hospodách ve městě Jaroslav Hašek meškal, ale nějak to přesně nejde, jednodušší by bylo zmapovat hospody, kde Hašek nebyl.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Restaurace Na Rychtě funguje i teď. Změnila ale...

čtvrtek, 28. prosince 2017, 17:44

V Jírovcově ulici existovala léta chvalně známá restaurace Na Rychtě. Název vzniknul podle Obce baráčníků Vitoraz, která měla...

DRBNA HISTORIČKA: Karel Havlíček Borovský a České Budějovice

čtvrtek, 21. prosince 2017, 17:33

Drbna historička se tentokrát zaměřila na hotel U Tří kohoutů, v němž zřejmě přenocoval i básník a novinář Karel Havlíček...

DRBNA HISTORIČKA: Zpočátku šlo o doutníky a tabák do fajfek

čtvrtek, 14. prosince 2017, 15:50

Pohlednice zobrazující hlavně továrnu na tabák (hovorově vždy tabáčka) byla pořízena zřejmě před rokem 1908. Vyplývá to z toho,...

DRBNA HISTORIČKA: Proměny Lannovky

čtvrtek, 7. prosince 2017, 17:41

Na pohlednici pořízené před rokem 1912 je v záběru Lannovka od sadů směrem k nádraží. Vlevo na rohu ještě stojí klasicistní...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.