Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Restaurace Na Rychtě funguje i teď. Změnila ale ulici

 
čtvrtek, 28. prosince 2017, 17:44

V Jírovcově ulici existovala léta chvalně známá restaurace Na Rychtě. Název vzniknul podle Obce baráčníků Vitoraz, která měla v původním hostinci zázemí. V čele obce stál rychtář, proto „Rychta“. Nebyl to tedy městský rychtář, který jako královský úředník snad sídlil v Panské ulici Na Staré rychtě.

Restaurace Na Rychtě byla v provozu i po celý socialismus. Pořádaly se zde bujaré MDŽ a nebujaré podnikové schůze a semináře. Hrálo se tam za c. k., za první republiky, a také odvážně za německé okupace české divadlo. Jiřina Štěpničková hrála v titulní roli ve hře Chlapík.

Před rokem 1903 byl Na Rychtě hostinským Jan Svoboda. V březnu 1903 koupil dům s hostincem od dědiců Jana Svobody Václav Dvořák, do té doby hostinský „U Zlatého hroznu“. Podle Václava Dvořáka se hostinec nazýval „U Dvořáků“. Roku 1907 byla postavena veranda, kterou stavěla firma Toufar a  Musil. V srpnu 1909 došlo k další změně majitele. Rychtu se zahradou Václava a Josefy Dvořákových koupil Martin Filištejn s chotí Annou dle tržní smlouvy ze dne 19. srpna 1909.  

Václav Dvořák šel na lepší. V roce 1910 bylo v místních novinách uveřejněno oznámení, že pan Václav Dvořák, který byl po dlouhá léta hostinským Na Rychtě v Jírovcově ulici a získal si jako takový výborné pověsti, převezme dne 1. května 1910 starodávnou vinárnu „U Welšů“ na náměstí, vedle domu pana Jana Kadlece, c. k. dvorního pekaře. Martin Filištejn byl neméně dobrým hostinským. Zařídil zahradní restauraci, kuželník a koupil piano. 

Hostinští se ve městě fakt dost střídali. Je pravda, že někteří šli na lepší, ale všichni jít na lepší nemohli, někteří museli i na horší.

V roce 1930 koupila „Rychtu“ místní organizace strany národně socialistické pro svou potřebu. Měl to být spolkový dům národních socialistů, který byl slavnostně otevřen dne 27. října 1930, ale pořád to bylo Na Rychtě. Restauraci převzal v předstihu dne 15. října 1930 František Zacher, zkušený odborník, dosud vrchní číšník ve vinárně U Havránků. Baráčníci Vitoraz a jejich rychtář JUDr. Břetislav Bouma nadále v domě působili. Hostinský František Zacher s manželkou Albínou v domě bydleli.  

Obec baráčníků Vitoraz byla ve městě založena po roce 1880 (druhou obcí baráčnickou ve městě byly Řehtáčkovice). Působení baráčníků Na Rychtě dokladovala pamětní deska s textem: „Zde působil k rozkvětu Obce baráčníků Vitoraz zasloužilý rychtář JUDr. Břetislav Bouma, jenž zahynul dne 12. dubna 1944 v Buchenwaldu za svobodu národa.“ Deska byla prvně odhalena v dubnu 1946 v budově obchodní a průmyslové komory, kde rychtář baráčníků Bouma pracoval jako první tajemník. V obchodní komoře se po roce 1948 usadil KV KSČ a deska se proto přenesla na dům Rychty, kde byla ještě koncem 70. let 20. století. Potom byla nenápadně odstraněna, poněvadž obec baráčníků se nelíbila místním politickým orgánům. Znovu odhalena byla dne 15. května 1993. Už tam zase není. 

V období první republiky působila Na Rychtě stolní společnost „Hadi“, která věnovala z čistého výnosu koulení v kuželky o ceny 30 korun pro nemocného loutkáře Jindřicha Kopeckého, který žil od roku 1924 v městském chudobinci. V 80. letech 20. století se slavná restaurace Na Rychtě postupně měnila na normální hospodu. Přes několik pokusů po roce 1990 o obnovení Rychty hostinský provoz zanikl. Název „Rychta“ se použil na jinou restauraci ve Smetanově ulici.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Karel Havlíček Borovský a České Budějovice

čtvrtek, 21. prosince 2017, 17:33

Drbna historička se tentokrát zaměřila na hotel U Tří kohoutů, v němž zřejmě přenocoval i básník a novinář Karel Havlíček...

DRBNA HISTORIČKA: Zpočátku šlo o doutníky a tabák do fajfek

čtvrtek, 14. prosince 2017, 15:50

Pohlednice zobrazující hlavně továrnu na tabák (hovorově vždy tabáčka) byla pořízena zřejmě před rokem 1908. Vyplývá to z toho,...

DRBNA HISTORIČKA: Proměny Lannovky

čtvrtek, 7. prosince 2017, 17:41

Na pohlednici pořízené před rokem 1912 je v záběru Lannovka od sadů směrem k nádraží. Vlevo na rohu ještě stojí klasicistní...

DRBNA HISTORIČKA: Grand byl nejmodernější hotel ve městě, ale...

čtvrtek, 30. listopadu 2017, 18:32

Nádražní třída a prostor před nádražím lemovaným hotely a nabízející dopravu tramvajemi do centra Českých Budějovic je klasickým...

 

Komentáře

Jiří Hruboň

Na konci Jírovcové ulice byl v r. 1971 vojenský útvar, kde jsem sloužil základní vojenskou službu a na "Rychtě" jsem jsem často popíjel a tančil při živé hudbě.

pátek, 29. prosince 2017, 20:17
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.