Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Doba tramvajová

 
čtvrtek, 16. listopadu 2017, 16:39

Na snímku z doby tramvajové jede tramvaj linky „P“ po Pražské od Nerudovy ulice do města. Nebýt vlevo polosuchého stromu, vypadala Pražská v tomto úseku v zeleni stromů a koloritu tramvaje svěže. Tramvaj má označení „P“, což znamenalo Pražské předměstí. Na rozdíl od „L“ Linecké předměstí. Nezjištěný nervózní cestující, který nestíhal, se nelichotivě vyjádřil, že písmeno „P“ znamená „Pomalu“ a „L“ to samé, tedy „Langsam“. Dodnes se to o tramvajích – elektrikách traduje.

Na tramvaje se obořil ovšem nesprávně. Měl svoji zlost zaměřit na předpis c. k. -  tramvaj mohla jet v rovných úsecích maximálně dvacet kilometrů za hodinu, jinak dvanáct kilometrů za hodinu a v zatáčkách jen šest. Povídalo se, že tramvajáci tajně na rovné Pražské a Linecké dosáhli až rychlosti čtyřicet kilometrů za hodinu. Pravděpodobné to je. Tramvaje z roku 1908 byly kvalitní, vyrobeny v továrně Ringhofer v Praze na Smíchově. 

Pomalost způsobovaly více výhybny, poněvadž tratě byly jednokolejné. Ze snímku je jasné, že druhá kolej by se klidně vešla. Jaroslav Lindauer (zemřel před pár lety v Norsku)  vzpomínal, že v Metropolu na Mariánském náměstí popíjel pivo. Díval se z okna a když jela tramvaj, zaplatil a tramvaj dohonil. Zastavila totiž na výhybně a čekala na protijedoucí tramvaj. Jezdil denně na nádraží a vlakem do Velešína.  Radnice ovšem rozhodla, že trať bude jednokolejka a navíc rozchod kolejí jen tisíc milimetrů. Trochu peněz se tak ušetřilo (v tu chvíli ano, později ne). 

Pražská silnice jako nová komunikace začínala prakticky u dnešního Koldomu. Do roku 1265 byla hlavní silnicí na sever do Budivojovic, pozdější stará Staroměstské (po roce 1962 zbořená). Historická obchodní cesta Linec – Praha se zamokřenému prostoru, který rytíř Hýř odvodnil a následně na něm vyměřil v roce 1265 královské město, vyhýbala. Na Pražskou byla po roce 1265 obchodní cesta Linec – Praha převedena královským nařízením (musela procházet náměstím). Nevedla ale na Borek, tam vedla císařská silnice až z konce 18. století.

Označení tramvají písmeny bylo v roce 1936 změněno na římské číslice I. II. a III., což se také pletlo, protože linky byly jenom dvě. Jednodušší by byly číslice 1, 2. 3 a 4. Počítalo se totiž se třetí tratí Pekárenskou ulicí a do roku 1932 se čtvrtou tratí do Čtyř Dvorů. Tu čtvrtou trať do Čtyráku radnice prohrála. Sice požadovala při stavbě nového Dlouhého mostu v roce 1932 koleje do Čtyráku, ale Dlouhý most ležel na erární silnici a stát stručně řečeno řekl, že to nebude financovat. Radnice ustoupila.  

Písmeny byly také označeny trolejbusové linky v roce 1948. Použila se písmena A až G. Z tehdejšího Stalinova náměstí jezdila v roce 1949 po Pražské třídě ke hřbitovu trolejbusová linka C. Bylo to nepřehledné. Známá pozdější linka číslo 1 Rudolfov – Čtyři Dvory měla v roce 1949 dvě písmena A a B. Okruh měl G. Písmena trvala jen rok a půl, takže „zlí“ cestující nestihli k písmenům přiřadit nějakou přezdívku.   

Pražská si užila – Koldům, Gastronom, Gomel, Družba, železné loubí a dnes IGY. V roce 1970 navrhla komise na radnici, že by se měla tř. Míru (hovorově vždy Pražská) přejmenovat na Leninovu, protože Lenin žádnou ulici ve městě nemá. Pražská se léta radnici nelíbila, zejména objekt Šmídovny. Nečekaně Lenina vytlačil  předseda MěNV Bedřich Drajer. Řekl, že souhlasí s Leninovo třídou, ale až se dokončí rekonstrukce ulice (připravovala se Družba a hotel Crystal, tj. Máj, Mír a Gomel). To bylo v nedohlednu. Sice se potom Družba a Gomel postavily, ale Lenin už nebyl aktuální. Tramvaje, které jezdily po Pražské, dosloužily v Mostu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Socha Jana Žižky na náměstí

čtvrtek, 9. listopadu 2017, 18:02

Na snímku pořízeném mezi 5. a 9. květnem 1959 odstraňují vojáci z náměstí před radnicí jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova....

DRBNA HISTORIČKA: Senovážné náměstí

čtvrtek, 2. listopadu 2017, 16:41

Většina fotografů se od konce 19. století zabývala panoramatem města od západu, na kterém vyniká gotický komplex kláštera. Fotit...

DRBNA HISTORIČKA: Kavárna Savoy

čtvrtek, 26. října 2017, 18:56

Kavárnu Savoy na rohu Divadelní proti divadlu otevřel Bedřich Klabačka dne  31. srpna 1939 v poledne přesně ve 12:00 hodin. Od...

DRBNA HISTORIČKA: Proměny Rudolfovské silnice

čtvrtek, 19. října 2017, 14:02

Rudolfovská silnice (dnes třída) byla určena c. k. dvorským dekretem z roku 1770, který stanovil povinnou silnici z Budějovic...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.