Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Městské lázně

 
čtvrtek, 28. září 2017, 17:22

Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak zní přísloví, které přesně vystihuje situaci s městskými lázněmi. Ačkoliv se o nich uvažovalo, uvažovalo se dlouho. A tak jednoho dne Ferdinand Hrbek všechny předběhl a vystavěl věřejné, moderní lázně.

Na konci ulice Karla IV., vlevo před Mlýnskou stokou, stály do roku 1978 městské lázně. Nechal si je postavit v dobovém stylu v roce 1887 Ferdinand Hrbek. Slavnostně lázně otevřel 20. ledna 1888. Nabídl veřejné moderní parní, vanové a uhličité koupele, do toho času ve městě nic takového nebylo. Radnice uvažovala již dříve o městských lázních v České ulici, ale otálela. Ferdinand Hrbek ne.

Středověkých lázniček bývalo ve městě několik, nejznámější vlastnila lazebnice paní Manie, hovorově Manda, kde se podle dobových rytin koupalo a mylo v jedné místnosti ve dřevěných kádích. Ferdinand Hrbek vybavil lázně skoro jako v Karlových Varech, jen v menším měřítku, a bez pramenů kolem řeky Teplé. Té se nemohla Mlýnská stoka rovnat, i když tehdy byla čistá a rybnatá.  

Pohlednice představuje lázně a Packertův dům vlevo v období c. k. Podle toho, že nejsou patrné koleje tramvaje a kandelábry, byla pořízena před rokem 1908.  Zprvu nebyly v lázních bazény, ty se vybudovaly v rozšířené části objektu v roce 1927. Větší bazén měl rozměry 8 x 3 m a hloubku 1,3 m. V novější době v něm pořádaly některé školy mini výuku plavání. S největší pravděpodobností se ale celá třída do bazénu nevešla.

Současně se v roce 1927 otevřely lidové sprchy pro lidi finančně slabé, jak bylo přesně uvedeno v upoutávce. Tehdy za první republiky neměla celá řada starších činžáků koupelny. Pověstná byla kovová klecová sprcha, do které stříkala voda ze všech stran. Snad stříkala voda teplá. Vyskytl se také termín, že je to druhá budějcká železná panna. Zajímavostí byly manželské vany, kdy se mohli ve vaně najednou koupat oba. K provozu sloužilo 37 kabin. Přibylo 12 nových kachlíkových van do podlahy zapuštěných. Zařízena byla rozsáhlá čekárna, čítárna, bufet a holírna. 

V roce 1946 byly lázně znárodněny. V provozu zůstaly až do roku 1977. Zájem klesal po otevření plaveckého stadionu na Sokolském ostrově v roce 1971, ale své hosty měly. V bazénu o hloubce 1,3 m se dalo postávat, společensky konverzovat a  projednávat obchodní záležitosti, přičemž jim z vody vyčnívaly jen ramena a hlava. Malým jedincům jen hlava.  

Městské lázně (setrvával též název Ferdinandovy) a Packertův dům, ve kterém bylo naposled květinářství a čistírna, byly zbořeny kvůli krajské politické škole KSČ. To byl poslední nápad, protože předtím se tam měla postavit nová budova ONV, s kterou už souhlasil okresní konzervátor. Zbořena byla i zástavba v půdorysu gotické Hradební ulici a dům U Ještěra v Kanovnické. Politická škola byla spolu s ubytováním pro posluchače upřednostněna. Doufalo se, že tam alespoň vznikne něco pořádného, ne-li architektura, ale postavil se pouze placatý skoro panelák.

Radnice a politické orgány zastávaly stanovisko, že areál musel být plochý, aby pohledově výškou nenarušil prioritu Černé věže. Je možné, že to myslely vážně. Krajská politická škola KSČ byla okázale zřízena dne 18. července 1948 v dračím zámku Sokolov za Včelnou. V roce 1949 byl ředitelem jmenován Lubomír Štrougal, který právě dokončil studium na právnické fakultě UK. Později se škola přestěhovala do Kněžské. Zrušena, obnovena, jeden čas sídlila v Kolodějích nad Lužnicí. Dála pak tak, jak potřebovali a upevňovali si pozice politici. Nejméně, co město v roce 1978 potřebovalo, byla nová krajská politická škola KSČ. 

Nevlídné (málokdo tudy chodí, nic tam není) asfaltové nábřeží po levém břehu Mlýnské stoky podél dnešní konzervatoře oživily po roce 1990 prodejní stánky (hrubě nespisovně nazvané hovorově mexiko-plac).

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Cyklisté v Budějcích

čtvrtek, 21. září 2017, 16:04

Na snímku z nedávné doby je sice pro cyklisty pořádána zvláštní akce, ale na kole se jezdí v Budějcích už od konce 19. století....

DRBNA HISTORIČKA: Slepé rameno před deseti lety

čtvrtek, 14. září 2017, 18:16

Snímek z roku 2007 ukazuje pohodu na pravém břehu slepého ramene Malše, před Hotelem Klika. K tomu byl později v Předním mlýně...

DRBNA HISTORIČKA: Schwarzenberský palác

čtvrtek, 7. září 2017, 15:39

List Budivoj dne 5. května 1911 oznámil zadání stavby domu na rohu ulic Schmerlingovy a Claudiovy na tehdejším Radeckého náměstí....

DRBNA HISTORIČKA: Průvod při Matiční slavnosti

čtvrtek, 31. srpna 2017, 17:12

Na pohlednici poslané v roce 1908 je ručně uvedeno „Srdečný podrav z matičních slavností“. Tyto slavnosti Matice školské se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Před 55 lety byla vynalezena populární remoska

Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Remoska je malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, která vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit.

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.

Polský zákazník skoupil jízdenky na celý vlak

Nespokojený zákazník polských drah vynaložil tisíce zlotých a hodiny svého času, aby skoupil jízdenky na celý vlak, a to jen proto, aby je hned následující den zkusil vrátit. To vše udělal kvůli tomu, aby na sociálních sítích předvedl, jak byrokraticky se státní dráhy chovají k cestujícím. A železnice se nechala vyprovokovat, napsal polský list Gazeta Wyborcza.