Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Cyklisté v Budějcích

 
čtvrtek, 21. září 2017, 16:04

Na snímku z nedávné doby je sice pro cyklisty pořádána zvláštní akce, ale na kole se jezdí v Budějcích už od konce 19. století. Tehdy s tím byly ale trochu potíže...

Přesněji mezi cyklisty a psy. Místní listy detailně rozebíraly případ, kdy na Krumlovských alejích dorážel na cyklistu, jednalo se o důstojníka, pes a cyklista ho nakopl. Majitelkou psa byla dáma, což bylo ještě horší, ale důstojníka se nepodařilo vypátrat. V roce 1903 se problémy mezi cyklisty a psy zabývalo okresní hejtmanství:

Na ochranu cyklistů před psy vydalo c. k. okresní hejtmanství nařízení, dle kterého jsou majitelé psů povinni dbáti toho, aby psi neobtěžovali cyklisty. Kdo by tohoto nařízení nedbal neb dokonce psy na cyklisty štval, bude trestám podle §§ 335. 381 neb 431 trestního řádu.“ Nařízení nerozlišovalo velikost psa, jistě je rozdíl mezi ratlíkem a dogou, ale četníci měli povinně jasno, pes si má hledět svého.

Nejenom střed města, ale i okolí je vhodné pro zdolávání vzdáleností jízdou na kole. Krumlov je zapsán v kulturním dědictví UNESCO, na velkou cyklistiku je však nešikovný. Leda jet směrem na Větřní, ale ne do Větřní, kde v kopci z Peček nahoru mají problémy i automobily. Na kole jezdili nejprve odvážní muži, později i odvážné ženy. První český spolek cyklistů byl založen v hotelu U Tří kohoutů na náměstí v roce 1894, kde si současně zařídil klubovní místnost. V listopadu 1895 se jako Český klub velocipedistů přestěhoval do Jírovcovy ulice do hostince U Svobodů.

Na Rudolfovské v ohradě stavitele Vincence Tiebla byla v březnu 1896 upravena cvičná jízdní dráha pro velocipedisty. V jízdě se cvičilo také v prostoru dnešního soudu. Souviselo to s tím, že radnice vydala nařízení, že každý cyklista musí mít kolo opatřené číslem, kteréž na viditelném místě upevněno býti má. Krom toho musí každý mít legitimaci, opatřenou svoji podobiznou a jedním kolkem v hodnotě l zl., při kteréž legitimaci nalézá se též jízdní řád platný v obvodu obce budějovické. 

Cyklistické legitimace vydával po odevzdání fotografie, kolku a zaplacení náhrady za práci knihtiskařskou zdejší policejní úřad. Cyklisté přistiženi bez této legitimace budou potrestáni podle stávajícího obecního řádu pokutou 10 zl., nebo vězením 48 hodin. Není zjištěno, kolik tenkrát bylo přistiženo cyklistů bez legitimace a kolik jich zaplatilo pokutu, nebo šlo na dva dny sedět. 

Byla to na přelomu 19. a 20. století jiná doba. Radnice rázným nařízením řešila stížnosti občanů, zejména majitelů psů, že velocipedisti jezdí jako blázni. Zajímavé je, že toho roku 1895 byly na náměstí prvně položeny chodníky (kvůli příjezdu císaře Františka Josefa), do té doby sahaly „kočičí hlavy“ na ploše náměstí až k podloubí. Jízda na kočičích hlavách a plných pneumatikách zážitek asi nebyl. Jírovcova ulice, kde sídlil klub, měla prašný povrch. 

Pro cyklisty se ustálil úbor v podobě šedé proužkované košile. Doplňkem byla čepice se štítkem, podkasané kalhoty a podkolenky. Dámy měly též proužkované košile, ale na hlavě měly výtvarně výrazné klobouky. Podle starých fotografiích měly na kloboukách i květy a ovoce. Možná atrapy. Klobouk byl  k vlasům či drdolu připevněn sponkami, takže větrem nepadal. 

Rychlý nástup cyklistiky zastavila 1. světová válka. Naposled se držel Český klub velocipedistů Podšumavan. Po roce 1918 se už jízda na kole považovala za normální způsob dopravit se někam. Je doloženo, že František Korbel jel na kole do Prahy a zpět shánět práci (sehnal). Odvážní pánové se začali věnovat motocyklům. Jaroslav Maňák si pořídil motorku se sajdkárou, vzal kluky a jeli na výlet na jih Evropy.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Slepé rameno před deseti lety

čtvrtek, 14. září 2017, 18:16

Snímek z roku 2007 ukazuje pohodu na pravém břehu slepého ramene Malše, před Hotelem Klika. K tomu byl později v Předním mlýně...

DRBNA HISTORIČKA: Schwarzenberský palác

čtvrtek, 7. září 2017, 15:39

List Budivoj dne 5. května 1911 oznámil zadání stavby domu na rohu ulic Schmerlingovy a Claudiovy na tehdejším Radeckého náměstí....

DRBNA HISTORIČKA: Průvod při Matiční slavnosti

čtvrtek, 31. srpna 2017, 17:12

Na pohlednici poslané v roce 1908 je ručně uvedeno „Srdečný podrav z matičních slavností“. Tyto slavnosti Matice školské se...

DRBNA HISTORIČKA: Fiakr, drožka nebo bryčka

čtvrtek, 24. srpna 2017, 18:29

Na snímku pořízeném před rokem 1908 stojí na jižní straně náměstí přibližně před hotelem U Zlatého slunce dva fiakry. Podle...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Na pražský outdoor má vstoupit i Clear Channel Outdoor

Do připravovaného tendru Prahy na provoz přístřešků MHD se plánují přihlásit nejméně dvě mezinárodní firmy, které zatím v Česku nepůsobí.

Český potápěč utonul v jeskyni na řeckém ostrově Karpathos

Šedesátiletý Čech a 35letý Íránec utonuli při potápění v podvodní jeskyni na řeckém ostrově Karpathos v jihovýchodní části Egejského moře. Jejich těla dnes vyprostila speciální jednotka řeckého námořnictva.

ČOI zakázala fén od Sencoru. Při testech se roztavil plastový kryt

Jeden druh vysoušeče vlasů od značky Sencor je podle České obchodní inspekce nebezpečný. Při laboratorní zkoušce se plastový kryt fénu roztavil a odkryl tak část elektrického obvodu. Podle inspekce se mohou lidé při roztavení popálit, případě se zranit elektrickým proudem. Fén musí po nařízení zmizet z trhu.