Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Fiakr, drožka nebo bryčka

 
čtvrtek, 24. srpna 2017, 18:29

Na snímku pořízeném před rokem 1908 stojí na jižní straně náměstí přibližně před hotelem U Zlatého slunce dva fiakry. Podle seznamu živností bylo v roce 1904 ve městě sedmadvacet fiakrů, mezi roky 1912 až 1915 nejvyšší počet třicet čtyři.

S nástupem automobilů jejich počet klesal na patnáct v roce 1923 a před rokem 1933 bylo přihlášeno jen šest fiakrů: František Adamec a Karel Beránek v Radniční, Josef Florián na náměstí a Anna Urbánková, Tomáš Lukšík a František Vostl na Pražské. Před Sluncem stojí přesněji bryčka. Z živnostenského hlediska se nerozlišovaly druhy veřejných osobních povozů - fiakr, drožka nebo bryčka. V Praze od roku 1879 rozlišovali větší fiakr pro čtyři pasažéry od menší drožky pro dva pasažéry. Kočáry byly soukromé dopravní prostředky, někdy velmi okázalé, kterými majitel naznačoval, že na takový kočár má. Skoro jako dneska automobilem.
Fiakr, jako veřejný povoz čtyřkolový a čtyřmístný, byl poprvé zřízený v roce 1640 v Paříži, jak uvádí Ottův slovník naučný: „Nalézalo se prvé stanoviště jejich v ulici St. Martin proti ulici Montmorency u vývěsního štítu, opatřeného obrazem sv. Fiacra, a obraz světce toho malován na povozy, aby odvrácen byl možný úraz při jízdě.“ Roku 1668 byly v Paříži zřízeny stanice fiakrů a prvně číslovány. Pravděpodobně slovo fiakr-fiacr původně označovalo kočího a ne celý vůz. Drožka byl původně ruský krátký vozík o 1 až 3 koních pro jízdu ve městě. Na počátku 19. stol. se drožky začaly používat i mimo Rusko. V Berlíně byly zavedeny v roce 1811, v Praze roku 1856. Časem byl rozdíl mezi fiakrem a drožkou jen ve velikosti vozu, a i to postupně splývalo. Bryčka měla sedadla pro cestující umístěna nad zadním kolem a kozlík s vozkou byl nekrytý nad předním kolem. Ve 20. letech 20. století střídaly drožky taxíky, ale léta se držel termín autodrožka. Začalo se to lámat (koně versus motory) od roku 1924. V březnu 1924 přestal svážet mléko koňmi mlékař František Kunzl a začal používat automobily. Měl mlékárny v Hroznové, Široké a v Komenského. Od rána měl mléko za chvíli navezeno. Přidávali se další obchodníci. V listopadu 1924 udělila radnice Josefu Vithovi koncesi k dopravě osob „pomocí motorového vozidla“.
Dne 11. prosince 1926 dopoledne přijela do Budějc poslední koňská pošta. Bylo to na poslední lince, kde se používali koně z Čakova přes Dubné do města. Jízda trvala tři hodiny. Odpoledne týž postilion vezl zpět poštu již novým moderním autobusem. Podle pamětníků ale ve městě ještě dál jezdily modré poštovní kočáry s balíky. Sama radnice koupila pro svou potřebu první sanitní automobil v roce 1924, druhý roku 1927, čímž také předělala v Radniční ulici starou kovárnu na garáže. Policie prováděla každý rok sčítání průjezdu vozidel na vybraných křižovatkách v době od 7 ráno do 7 večer po celý měsíc květen. V roce 1928 projelo na křižovatce Krajinská – Hroznová 11 160 vozidel motorových, 10 056 potahů koňských a 48 potahů hovězích. Nerozlišovaly se ještě motocykly. Konec drožek ve veřejné dopravě avizovaly Jihočeské listy v únoru 1929: „Mimo pouliční elektrickou dráhu jezdí ve městě nyní 30 autodrožek (koncesovaných autodrožek jest 22). Fiakry a drožky s koňskými potahy jsou ve městě již jen 4 a snad i ty hnedle zmizí.“ Po roce 1990 se zase objevily na náměstí, pak u Savoye a zase zmizely (někde je mají pořád).

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Volský potah na náměstí

čtvrtek, 17. srpna 2017, 18:50

Volské potahy patřily mezi nejoblíbenější způsob místní dopravy. Nejen proto, že byly provozně nenáročné, ale vyšly i laciněji....

DRBNA HISTORIČKA: Sterneckova ulice u komise neprošla, zůstala tedy...

čtvrtek, 10. srpna 2017, 16:50

Na jídlo se chodilo do restaurace U Anglického dvora. Nakoupit do TRI-KO-TU nebo do prodejny Domácích potřeb. O ulici U Černé...

DRBNA HISTORIČKA: Dům U Smetanů

čtvrtek, 3. srpna 2017, 16:30

Dnešní díl Drbny historičky nás zavede k domu U Smetanů. Tak se tedy dříve jmenoval. Že vůbec nevíte, kde ho hledat? Nevadí, v...

DRBNA HISTORIČKA: Bouralo se a bouralo...

čtvrtek, 27. července 2017, 18:47

V dnešním díle se podíváme na jednu z nejznámějších ulic v Budějcích. Ulice Karla IV. je přímou spojkou s náměstím a denně jí...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.

Polský zákazník skoupil jízdenky na celý vlak

Nespokojený zákazník polských drah vynaložil tisíce zlotých a hodiny svého času, aby skoupil jízdenky na celý vlak, a to jen proto, aby je hned následující den zkusil vrátit. To vše udělal kvůli tomu, aby na sociálních sítích předvedl, jak byrokraticky se státní dráhy chovají k cestujícím. A železnice se nechala vyprovokovat, napsal polský list Gazeta Wyborcza.

KOMENTÁŘ: Spasíbo, soudruzi! Za nejlepší digitální osvětu posledních let

Chceš vidět, jak budeš vypadat za 40 let? Na. “Tyjo, celý můj tata. Neskutečný, to musí vidět ostatní!!”