Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Sterneckova ulice u komise neprošla, zůstala tedy ulicí U Černé věže

 
čtvrtek, 10. srpna 2017, 16:50

Na jídlo se chodilo do restaurace U Anglického dvora. Nakoupit do TRI-KO-TU nebo do prodejny Domácích potřeb. O ulici U Černé věže už jsme sice psali, v dnešním díle Drbny historičky si na ní ale posvítíme zase v trochu jiném světle.

Pohlednice ukazuje Sterneckovu ulici (dnes ulice U Černé věže) v pohledu přibližně od Hradební ulice směrem k náměstí. V roce 1990 se komise na radnici radila, jak ulici po novu od 1. ledna 1991 pojmenovat. Nabízela se varianta Sterneckova, která byla stále v paměti, ale komise rozhodla ponechat název U Černé věže. Ulice skutečně kolem zadní stěny Černé věže probíhá.

Ulice je v období c. k. zachycena v romantické podobě. Je tam klid, postává se, pánové, dámy i výrostci mají klobouky a zdá se, že mají času dost. Na to, že se v dějepisu učívalo, že v této době lidé neměli co na sebe, jaká byla bída, to tak nevypadá. Anebo je to zkreslené tím, že mohla být neděle a občané vida fotografa přestali chvátat. Pravděpodobnější ale bude, že nechvátali ani při fotografování, ani předtím.

V prvním domě vpravo, jehož je na pohlednici část, byla již před rokem 1873 restaurace U Anglického dvora. Za hostinského Václava Eckerta po roce 1875 stál oběd 35 krejcarů a obědy v předplatném na celý měsíc 9 zlatých. Byla jiná cenová úroveň a jistě byl rozdíl mezi příjmem gážistů a nádeníků, ale z hlediska množství oběživa a jeho údržby, to výhodné bylo.

Od roku 1899 si pronajal restauraci Jan Průša a začal používat název restaurace Jana Průši. Nějak se mu nelíbilo U Anglického dvora. Od roku 1908 to za hostinského Václava Šímy zase bylo U Anglického dvora. V roce 1926 koupila dům pojišťovna Merkur a provoz tradiční restaurace zrušila. Majitelem domu byl Merkur a restauraci ve svém domě nechtěl. Jenže obchodně to byl název přitažlivý. Dnes by Anglický dvůr vynikal a možná by přijel i někdo z londýnského dvora.

V přízemí místo restaurace se od roku 1926 usadila firma Trikota (na poutačích TRI-KO-TA), obchod se zbožím pleteným a trikotovým. V roce 1937 ji střídala firma Jan Müller, sklo, porcelán, kuchyňské potřeby, která se jen přestěhovala z protější strany Sterneckovky. Za socialismu sídlila v domě léta prodejna podniku Domácí potřeby „Šicí stroje - jízdní kola“. Do roku 1968 byly v obchodu volně k prodeji kola Favorit a Esky v modré, červené, zelené i stříbrné barvě.

Dům U Anglického dvora byl původně renesanční z let po roce 1955. V roce 1932 byl zcela přestavěn, což neušlo časopisu Za starou Prahu, který přestavbu kritizoval. Podle něj prý ulici narušil. Druhý dům vpravo také není původní, stavěl ho na dvou středověkých parcelách uznávaný městský stavitel Josef Sandner pro Adalberta Lannu, takže snesl přísné měřítko Klubu za starou Prahu. Lannův dům byl postaven v roce 1842 v klasicistním pojetí. Jak vypadaly původní dva asi pozdně gotické domy, těžko říci. Asi goticky, přičemž byly potom upraveny renesančně a později barokně. V roce 1575 se poloha levého domu uvádí – vedle synagogy.

Do Lannova domu se v roce 1893 přestěhoval mistr truhlář Vojtěch Kohout, otec herce Národního divadla Eduarda Kohouta: „Dovoluji sobě P. T. ctěnému obecenstvu oznámiti, že jsem svou dílnu a sklad nábytku z domu pana Schwarzkopfa do domu pana Hána ve Sterneckově ul. 19 (dnes č. 15) přeložil, v kterémž domě nalézá se filiálka České eskomptní banky. Správky a přeleštění nábytku, Vojtěch Kohout.“ To byla třetí adresa Vojtěch Kohouta, který pocházel z Třeboně a začínal v Kněžské ulici, kde se v roce 1889 narodil herec Eduard Kohout (zemřel 1976 v Praze na Kampě). Ze Sterneckovky se Kohoutů roku 1895 přestěhovali do Plzně.

Od roku 1926 bylo v domě sídlo firmy SUKNA – TRAXLER – VIKTORA.  Dům utrpěl v 60. letech 20. století, kdy byly strženy portály a klidně zazděn průjezd.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Dům U Smetanů

čtvrtek, 3. srpna 2017, 16:30

Dnešní díl Drbny historičky nás zavede k domu U Smetanů. Tak se tedy dříve jmenoval. Že vůbec nevíte, kde ho hledat? Nevadí, v...

DRBNA HISTORIČKA: Bouralo se a bouralo...

čtvrtek, 27. července 2017, 18:47

V dnešním díle se podíváme na jednu z nejznámějších ulic v Budějcích. Ulice Karla IV. je přímou spojkou s náměstím a denně jí...

DRBNA HISTORIČKA: U Černého vola

čtvrtek, 20. července 2017, 18:00

Už od roku 1816 stál v Budějcích hostinec U Černého vola. A pravděpodobně ještě dávno předtím. Vystřídal spoustu majitelů a jmen....

DRBNA HISTORIČKA: O pivu v Budějcích

čtvrtek, 13. července 2017, 16:00

Dnešní historické okénko bude jistě zajímat zejména pány. Podíváme se totiž na Velký pivovar, Bierdepot, spory o pivo a nový...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.