Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Bouralo se a bouralo...

 
čtvrtek, 27. července 2017, 18:47

V dnešním díle se podíváme na jednu z nejznámějších ulic v Budějcích. Ulice Karla IV. je přímou spojkou s náměstím a denně jí projde několik stovek lidí. Jak se ulice proměnila a co zde zůstalo si přečtěte v dnešní Drbně historičce.

Na pohlednici pořízené před rokem 1908 je zachycen průhled od náměstí směrem k Mlýnské stoce. Ta sice není vidět, ale za Mlýnskou stokou, vlastně už na Senovážném, stojí stará nemocnice opticky ulici, tehdy Vídeňskou, uzavírající. Ulice trochu zatáčí doprava kolem kostela sv. Rodiny z roku 1888 se štíhlou věží. Na vozovce ještě nejsou položeny tramvajové koleje, z čehož se dá odvodit, že je to situace před rokem 1908. Tramvaje tudy prvně projely na konci roku 1908.

Vlevo výpravný dům s vídeňským štukovým dekorem je palác Včela z roku 1896. Projekt vypracoval Paul Brang z Vídně a hned od začátku byla v 1. patře v provozu vyhledávaná kavárna Central, která měla okna také na náměstí. Z ulice se šlo rovnou po dlouhých schodech nahoru. Znalec města již zesnulý František Valeš ze Široké ulice vzpomínal, že schody dělaly společensky unaveným hostům při pozdním odchodu z kavárny potíže. Naštěstí byl na schodech koberec.

Vpravo jsou dva vysoké domy s barokními štíty a s podloubím. Za nimi je nižší Malý pivovar. Nestojí ještě Pozemková banka, jinak dům U Smetanů. Oba domy vpravo s podloubím byly hrubě a zcela zbytečně zbořeny. Nejprve v roce 1928 druhý dům, který koupila firma Baťa a prosadila si na radnic demoliční výměr. Se zbořením domu s podloubí nečekaně souhlasil i Klub za staré Budějovice v čele s Adolfem Trägerem.  Může se diskutovat, jak je hodnotný barokní nebo klasicistní dům oproti funkcionalistickému domu Baťa, ale v tomto případě byla pro město nejcennější podloubí, která firma Baťa nerespektovala.

V historickém jádru města je v současné době na délku přibližně 1,4 km arkád podloubí. Na první pohled je to dost, jenže např. Bern ve Švýcarsku má arkády dlouhé celkem 6 km a zejména proto je zapsán v UNESCO jako kulturní dědictví. V 1. polovině 20. století za režimů c. k. a 1. republiky zmizelo v centru města podloubí v místech, kde stojí banka v Krajinské, Broukárna (předtím obchodní dům Glogau), část Savoye (předtím Velký pivovar), Split v České a dva domy v Hroznové. 

Přibylo výtvarně dobré podloubí hereckých domů, hranaté podloubí přístavby pošty u Mlýnské stoky, krátké hranaté cukrárny v Biskupské a jeden dům v Kanovnické (bývalý Svazarm).  Novodobé hranaté podloubí měl také dům U Ještěra v Kanovnické, ten zmizel celý. Jaký význam prvek má podloubí pro město, se dostaví při představě, že v Budějcích by nebylo žádné podloubí, ani na náměstí.

V domě zcela vpravo, kterého je vidět jen malá část, a který měl za c. k., býval léta hostinec U Felklů, dnes již zapomenutý. Název byl podle majitele domu Andrease Völkera. V prvním domě vpravo, který má podloubí, měl od roku 1912 módní pánský závod (nákrčníky, anglické raglány, módní vesty apod.) Josef Lebeda, jenž se přistěhoval z Prahy. Později vedla obchod Marie Melmerová. Dámy chodily do domu do salónu pěstění krásy PARISIEN, zejména na barvení vlasů, obočí a kosmetické masáže. Dáma s novou „hlavou“ a kosmetickými masážemi obličeje není tedy dnes po asi 90 letech nic nového.

Ve druhém domě s podloubím, který zbořili Baťů (ale ne zdejší Baťů, to byl pan profesor Baťa) a kde v čase pohlednice sídlila Emma Zeis, módní závod, měla sídlo rychle se rozvíjející společnost Radioton a klempířská firma Boreš. Radioton se potom přestěhoval do Kněžské. Zbořeno bylo necelých 100 m podloubí, ve srovnání  s 1,4 km to není mnoho, ale nemuselo mizet vůbec.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: U Černého vola

čtvrtek, 20. července 2017, 18:00

Už od roku 1816 stál v Budějcích hostinec U Černého vola. A pravděpodobně ještě dávno předtím. Vystřídal spoustu majitelů a jmen....

DRBNA HISTORIČKA: O pivu v Budějcích

čtvrtek, 13. července 2017, 16:00

Dnešní historické okénko bude jistě zajímat zejména pány. Podíváme se totiž na Velký pivovar, Bierdepot, spory o pivo a nový...

DRBNA HISTORIČKA: Znova Lidická, tentokrát o Kotvě

čtvrtek, 6. července 2017, 15:13

Historie Kotvy, tělovýchovný spolek Sokol, loutkové divadlo a ztracené půlmetrové řezané loutky. To vše najdete v dnešní Drbně...

DRBNA HISTORIČKA: U Předního mlýna

čtvrtek, 29. června 2017, 13:00

Kolem slepého ramene Malše chodí denně stovky lidí. Věděli jste ale, že tu dřív kralovali mlynáři a voraři? A že tam plovárna...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Věrnostní program Mastercardu přináší členům unikátní privátní koncert legend Stereo MC‘s

Společnost Mastercard v rámci věrnostního programu Priceless Specials pořádá soutěž o 250 vstupenek na privátní koncert Stereo MC‘s. Šance získat lístky na tuto britskou taneční a hiphopovou legendu budou mít uživatelé karet Mastercard a Maestro registrovaní v programu, kteří odkliknutím speciálního odkazu potvrdí svoji účast v soutěži a provedou alespoň jeden nákup u kteréhokoliv partnerského obchodníka Priceless Specials. Soutěž o vstupenky na Stereo MC´s se koná v období od 20. srpna do 25. září.

Média spekulují o Zaorálkovi jako ministru kultury

Novým ministrem kultury by se podle serverů Seznam Zprávy a Novinky.cz mohl stát někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nynější předseda sněmovního zahraničního výboru na dotaz, zda by do vlády vstoupil, neodpověděl. Zaorálka vnímá jako dobrého kandidáta poslanec ČSSD Jan Birke, který řekl, že sám nabídku na tuto pozici nedostal.

Trump zrušil cestu do Dánska, protože nechce prodat USA Grónsko

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že ruší zářijovou cestu do Dánska, neboť premiérku Mette Frederiksenovou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Informovala o tom agentura Reuters. Dánští politici na odřeknutí návštěvy reagují s údivem. Zprávu o tom, že Trump uvažuje o koupi autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě se zhruba 56 tisíc obyvatel, zveřejnil minulý týden americký list The Wall Street Journal.