Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: U Černého vola

 
čtvrtek, 20. července 2017, 18:00

Už od roku 1816 stál v Budějcích hostinec U Černého vola. A pravděpodobně ještě dávno předtím. Vystřídal spoustu majitelů a jmen. Dnešní díl Drbny historičky se podrobně podívá právě na tuto budovu v Kněžské ulici.

V Kněžské ulici si před rokem 1816, v domě dnešního čísla 18, zařídil řezník Bartoloměj Stráský hospodu. V domě bývala hospoda už v 16. století, soudě podle toho, že v roce 1550 koupil dům Michal Römer od Mikuláše Steinheysla včetně várky za 500 zl.Bartoloměj Stráský ale na starou hospodu nenavazoval. Zařídil si ji zřejmě zcela nově a toho roku 1816 podal žádost na radnici, aby pro podnik získal souhlas k používání názvu U Černého vola. K tomu patřilo i řeznictví.

Radnice souhlasila, ale měla podmínku, že musí zaplatit 10 zl. ve prospěch chudých. Postupně hospoda povýšila na zájezdní hostinec, do stájí se zajíždělo ze zadu z Hradební ulice. Ještě v adresáři z roku 1950 je uváděno „U Černého vola, ubytovací hostinec“. Jak přišel hostinský Stráský na název U Černého vola, se sotva zjistí.  Vysvětlením by mohl být sv. Lukáš, který je patronem hostinců (ale také lékařů, umělců, knihařů apod.) a měl ve znaku okřídleného býka.

Mezi býkem a volem je však dost velký rozdíl, zejména v temperamentu. V Praze vedle Lorety je také hostinec U Černého vola, což byl původně renesanční dům tohoto domovního znamení, které nemuselo souviset se sv. Lukášem. Bartoloměj Stráský mohl o pražské hospodě a sv. Lukášovi vědět. V čase kolem roku 1816 byl vůl normální silné tažné domácí zvíře. Použití vola k nespisovnému osobnímu oslovení je pozdější. Při zavádění koňky se kupříkldu volové zkoušeli, ale komise konstatovala, že vůl je velmi silný, utáhne více než kůň, ale je málo učenlivý.

V 19. století se U Černého vola vystřídalo několik hostinských, až dne 2. února 1895 převzal hostinec z pozůstalosti po Jakubu Řepovi do své správy Vojtěch Holanský. To byl zemský a říšský poslanec, majitel mimo jiné statku ve Staroměstské ulici a hostince Alžír. Odstranil nápis U Černého vola a instaloval velký nápis U HOLANSKÝCH, ale bylo to marné, pořád to bylo U Černého vola. Věnoval se politice, pobýval ve Vídni a roku 1903 předal hostinec Martinu Caplovi. Když Vojtěch Holanský skončil s politikou, stal se restauratérem na nádraží v Jihlavě.

Hostinec U Černého vola vedla potom léta Anna Caplová. Po roce 1924 koupil dům Josef Nekola a dodnes jeho potomci jsou s domem spojeni. Na reklamě Josefa Nekoly je černý vůl vyobrazen. Je však trochu vitálnější než vůl, něco jako býk. Nápad to byl dobrý. Černý vůl se vrátil v roce 1968. Projektový ústav Stavoprojekt předložil dne 3. července 1969 na úvar hlavního architekta radnice studii na vybudování hotelového komplexu s názvem „Hotel U Černého vola“.

Areál by zahrnoval původní objekt v Kněžské ulici a sahal by zadní částí do ulice Hradební. Měl to být prvotřídní hotel, jaký v té době město nemělo. Už se na tom začalo z Hradební pracovat. Vyboural se tam prostor (dodnes tam zeje prázdnotou), ale začal platit pendrekový zákon, který podepsal Alexandr Dubček, radnice začala kádrovat podle Bilakova nepříčetného Poučení z krizového vývoje sama sebe a dobré projekty zanikly. Je možné až jisté, že název Hotel U Černého vola se politikům nelíbil, proto zařídili hotel Gomel na Pražské (měl se jmenovat Máj a Mír).

Josef Nekola spolupracoval s radnicí v zájmu chudých za hospodářské krize v roce 1930. Od února 1930 se u Nekolů či U Černého vola podávala hovězí polévka s chlebem každý den kromě neděle na poukázky, které se vydávaly na městském úřadu v kanceláře číslo sedm zdarma. Radnice tak řešila nouzi nezaměstnaných obyvatelů. Nekolům hradila jen režijní náklady. Hostinec U černého vola je stále v paměti podobně jako jiné dobré hostince U Kapra, U Srdíčka, Rychta, U České chalupy a další.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: O pivu v Budějcích

čtvrtek, 13. července 2017, 16:00

Dnešní historické okénko bude jistě zajímat zejména pány. Podíváme se totiž na Velký pivovar, Bierdepot, spory o pivo a nový...

DRBNA HISTORIČKA: Znova Lidická, tentokrát o Kotvě

čtvrtek, 6. července 2017, 15:13

Historie Kotvy, tělovýchovný spolek Sokol, loutkové divadlo a ztracené půlmetrové řezané loutky. To vše najdete v dnešní Drbně...

DRBNA HISTORIČKA: U Předního mlýna

čtvrtek, 29. června 2017, 13:00

Kolem slepého ramene Malše chodí denně stovky lidí. Věděli jste ale, že tu dřív kralovali mlynáři a voraři? A že tam plovárna...

DRBNA HISTORIČKA: Řeznictví, cukrárna, obuvník. Co najdeme na Lidické...

čtvrtek, 22. června 2017, 22:30

Dnešní historické okénko nás zanese na Lidickou třídu v Českých Budějovicích. Ta se od roku 1978, jak ji vidíme na snímku, příliš...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.